Slovenský premiér Igor Matovič kráčí ve šlépějích ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který navrhl plošné testování na koronavirus v celé zemi. Zatímco dnes z něj couvá, Matovič ho důrazně prosazuje a spojuje s ním svoje působení ve vládě. Jeho návrhy jsou však za hranou ústavních práv.
Koronavirová situace se na Slovensku zhoršuje, i když je zatím mnohem příznivější než v České republice. Zatímco u nás bylo k 19. říjnu evidováno celkem 182 tisíc pozitivně testovaných případů, z toho 1513 úmrtí a 3721 hospitalizovaných, na Slovensku s polovičním počtem obyvatel bylo k témuž datu necelých 31 tisíc případů, 92 úmrtí a 532 hospitalizovaných.
Nekopírovat českou křivku
Nárůst nových případů je u východních sousedů pozvolnější než u nás, ale přesto rizikový. Slovenský premiér Igor Matovič z tohoto důvodu navrhuje plošné otestování všech obyvatel. „Pokud bychom ho neudělali, budeme kopírovat českou křivku,“ prohlásil.
Matovič tuto operaci připravoval se svým týmem v utajení a dostala ji na starost armáda. Plošné testování má proběhnout ve dvou vlnách na pěti tisících odběrových místech po celé zemi. Nasazeny mají být levnější, rychlejší, ale méně přesné antigenní rychlotesty oproti nyní využívaným testům metodou PCR.
Kritici z lékařské obce varují, že použití antigenních testů na masové testování populace představuje riziko. Důvodem je možné zkreslení údajů i nepřiměřené chování mnoha lidí kvůli velkému počtu falešně pozitivních i negativních testů.
Už příbalové letáky těchto testů upozorňují, že jsou vhodné pouze pro testování pacientů s příznaky onemocnění covid-19, nikoli pro bezpříznakové případy. Všechny pozitivní testy je navíc doporučeno prověřovat přesnější PCR diagnostikou.
Čaputová proti povinným testům
Problém však neleží jen v odborných polemikách, ale i ve shodě uvnitř Matovičovy vlády, kde se projevují rozporné názory na přijímané restrikce. Nemá jasnou podporu ani u prezidentky Zuzany Čaputové, která o jeho přípravě nevěděla.
Čaputová naposledy prohlásila, že nemá dostatek informací, aby se mohla vyslovit pro nebo proti plošným testům. „Vyjádřila jsem se jen proti tomu, aby byly povinné. Stejně si nemyslím, že by účast na testech měla být vymáhána pod hrozbou sankcí,“ uvedla.
O co jde? Matovič prosazoval povinné plošné testování všech obyvatel. Navrhoval, aby byla lidem, kteří se ho nezúčastní, omezena lékařská péče. Na tento kontroverzní nápad reagoval bývalý ministr vnitra v Dzurindově vládě Vladimír Palko (KDH, později KDS).
Matovič vydírá
„Prohlášení o snížení zdravotní péče pro lidi, kteří se nezúčastní testování, je vydírání. Zdravotnické nároky vyplývají z ústavy. Hrozba, že stát neposkytne lékařskou péči, kterou je schopen poskytnout nemocnému občanovi, který na to má právo, je nepřijatelná. Tento výrok nepatří do úst premiéra v právním státě a svobodné společnosti,“ prohlásil Palko.
„Igor Matovič na jedné straně apeluje na zodpovědnost a vyzývá k účasti na testování, ale jeho agresivní, násilný jazyk vyprovokuje občany k opačné reakci, konkrétně k znechucení a nedůvěře ve vládní kroky. Úspěšné celostátní testování vyžaduje zklidnění, vážnost a důvěryhodnost,“ dodává Palko. Matovič podle něj hledá viníky, na které by mohl přenést odpovědnost za následky vlastního nepořádku.
Prymulův plán
Matovič svým plánem následuje představu ministra zdravotnictví Romana Prymuly otestovat většinu populace na protilátky covidu-19. Testování by mělo být dobrovolné a Prymula očekává, že se ho zúčastní aspoň šest milionů lidí. Hamáček prosazuje povinné testy, jinak prý nemají cenu.
Plošné testování mají provádět praktičtí lékaři, kteří to odmítají. „Byla by to logisticky velmi náročná věc a nic, co by se dalo zrealizovat při běžném chodu praktických lékařů. Představa, že dělám sto testů denně, a do toho veškerou ostatní agendu, je naprosto iracionální,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„Je vidět, že vůbec neví, co praktičtí lékaři v tuto dobu všechno dělají. Otestovat na covid-19 během čtrnácti dnů celou populaci v ordinacích praktických lékařů je úplný nesmysl. Nebo jde o záměr zlikvidovat primární péči,“ uvedl zlínský lékař Lubomír Nečas, donedávna předseda Strany práv občanů Zemanovci.
Další kritici rovněž upozorňovali na nízkou spolehlivost rychlotestů a zpochybňovali smysl celé akce. Podle pražského lékaře Petra Šťastného plošné testování sice ukáže situaci v jeden moment a pomůže izolovat pozitivní případy, ale za pár dnů může být situace jiná. „Chtějí to snad opakovat každých 14 dní?“ ptá se.
Dnes Prymula couvá, i když plošné testování v televizním projevu označil jako jeden ze tří pilířů své strategie. Nově by případně následovalo až po ověření spolehlivosti antigenních testů na Karvinsku a Uherskohradišťsku. Nepočítá s tím, že by se týkalo celé populace.
Hrozba demisí
Jestli Matovič ve své představivosti Prymulu překoná, se ještě ukáže. Žene však prosazení tohoto plánu na ostří nože a pohrozil demisí, pokud ve vládě neuspěje.
Koronakrize přitom zanechává stopy na pádu preferencí Matovičova hnutí Obyčejní lidé (OLaNO), které je nejsilnější složkou vlády. I v tom je vývoj na Slovensku podobný České republice, jenže propad preferencí OLaNO je ještě hlubší než hnutí ANO. Zatímco v únorových volbách získalo 25 procent, dnes spadly na pouhých 15 procent.
S následky epidemie čínského viru se složitě vypořádávají takřka všechny země světa. Jejich ekonomiky jsou poškozené a mnohé firmy bojují o přežití. Součástí účtování krize bude i bilance, kolik ji přežije vlád. V tomto ohledu zatím nemají česká ani slovenská vláda nejlepší vyhlídky.
