Slovenský nákup neregistrované ruské vakcíny Sputnik V je Putinovou zatím největší propagandistickou trofejí, jakou z koronaviru vydobyl. Získal s ní mnohem víc než jen pouhé ponížení země z premiérova vítání krabic na letištní ploše. To hlavní je symbol znevěrohodnění pořádků, které dělají Západ Západem a zpochybnění funkčnosti a soudržnosti Evropské unie. Symbolickými dodávkami tekutiny v lahvičkách s nápisem Sputnik V si Putin značkuje Evropu jako pes ulici. Další takovou ulicí je Česko.
Propagandistický potenciál příběhu o řešení z Moskvy a vděku jeho západních příjemců začal Kreml těžit okamžitě poté, kdy si Slovensko dopravilo první dodávku ruského preparátu na letiště v Košicích. „Slovensko obdrželo první část vakcíny Sputnik V bez schválení v EU,“ zdůrazňuje státní server Ria Novosti už v titulku nabourání zavedených pravidel pro uvádění léčebných přípravků na společný trh EU.
„Slovensko obdrželo v pondělí první šarži ruské vakcíny Sputnik V, a aniž by čekalo na registraci tohoto přípravku v EU, byl náklad přepraven z Moskvy do města Košice na východě země transportním letounem ministerstva obrany Spartan,“ cituje z prohlášení slovenského premiéra Matoviče zmíněný server Putinem začleněný do propagandistické agentury Rossija Segodňa. „Začali jsme v Rusku nakupovat vakcíny Sputnik V, aniž bychom čekali na jejich registraci u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), protože není čas na zpoždění,“ opakoval kremelský server ještě v přímé Matovičově citaci.
V té citaci je všechno to, o co Kremlu jde – vzkaz, že v Evropské unii zavedená pravidla jsou jen na obtíž, a že když Rusko cosi prohlásí, nemá to Západ ověřovat, ale má tomu automaticky věřit. Má nekriticky přejmout prohlášení země, která v minulosti provozovala státem organizovaný doping a jejíž režim vraždí své politické oponenty. Skutečnost je ovšem taková, že o předmětném preparátu neexistují žádné nezávisle ověřené informace, což také znepokojilo poslance Za ľudí Tomáše Valáška, který v reakci na utajovaný dovoz neregistrovaného ruského preparátu opustil koalici a vzdal se funkce ve výboru pro evropské záležitosti.
Data otištěná časopisem Lancet jsou založena na výhradně ruské studii provedené ve 25 nemocnicích a poliklinikách v Moskvě, a i Rusové přiznali, že testování v době publikace nebylo dokončené. Ani publikace v časopisu registraci nenahrazuje. „To vůbec nic neznamená. Rizikem těchto špičkových časopisů je, že se jim v zájmu jakési prioritní originality občas podaří publikovat věci, kterých později litují,“ upozornil šéf Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích profesor Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Reflex. Zmíněný jihočeský vědec tam také připomněl případ konkrétní studie, jež musela být z časopisu stažena, protože ji vyvrátily jiné studie.
Riziko Sputniku plyne i z nedostatečné domácí výrobní kapacity, již budou Rusové pravděpodobně doplňovat kapacitami indickými, které už nechvalně prosluly nízkou kvalitou generických léků. Ve svém vyjádření pro deník FORUM 24 na to upozornil dlouholetý šéfredaktor online Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Matovič pózující u letadla s krabicemi z Ruska si ale vedl svou. Poté, co „velmi pěkně“ poděkoval šéfovi jakéhosi Ruského investičního fondu, spustil obhajobu nákupu Sputniku demagogickým poukazem na vážnost situace – která ovšem v žádném případě neospravedlňuje obcházení zavedeného prověřování vlastností léčebných přípravků, ale o to naléhavěji si žádá léky bezpečné a s prověřenou účinností, což vakcína Sputnik V rozhodně není.
„Covid-19 nerozlišuje geopolitické směřování a není o politice, ale je o ochraně zdraví a životů, tak si myslíme, že je ‘mimořádně správné’ nakoupit i ruskou vakcínu, spolehlivou vakcínu,“ prohlásil Matovič a ministrovi zdravotnictví Marku Krajčímu, který v Evropské unii neregistrovanému preparátu udělil výjimku, poděkoval „za odvahu“.
Variace na Matovičovu demagogii patrně brzy zazní i v češtině. Miloš Zeman a jeho okruh spřízněných podnikatelů už spolu s Andrejem Babišem pracují na tom, aby předmětný neznámý preparát nakoupila i Česká republika. Právě z Babišova popudu se Sputnikem v pondělí zabýval i Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Zatím však máme k dispozici jen omezené množství informací, ze kterých není možné učinit žádné závěry,“ citovala ČTK z vyjádření této instituce, která zároveň ujistila, že se „nejedná o zahájení oficiálního procesu“.