Kritici EU nejsou automaticky protievropští a neslouží Rusku, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 novinář Matyáš Zrno. Právě konzervativní orientace je tématem aktuáního vydání měsíčníku Revue FORUM, ve kterém se dočtete, proč je potřeba obnovit demokratickou pravici a i to, proč je důležitá. Časopis si můžete objednat zde.

Matyáši, jste jeden z mála novinářů, který se otevřeně hlásí k pravici a ke konzervativnímu založení. To je už skoro anomálie. 

Prošel jsem řadou médií, v nichž byli lidé s vyhraněnými názory a přesto, i kdyby je člověk natáhl na skřipec, tak nepřiznají svoji názorovou orientaci, protože chtějí působit objektivně. Často jde přitom o velmi levicově založené lidi – myslím tím levicovost zejména v hodnotových otázkách. Podle mě to není moc férový přístup. Osobně se nestydím říci, že jsem konzervativní. 

V naší zemi byl liberálně konzervativní proud kdysi dominantní a výrazně se podílel na vzestupu České republiky a zejména na tom, že naše společnost dlouho úspěšně překonávala stíny totalitní minulosti. Tento proud je nyní zatlačen do role menšiny. Proč již není tak silný a o jeho přínosu se téměř nemluví? 

Mám dojem, že po pětadvaceti letech došlo k jistému generačnímu vyčerpání. To přichází všude. Vezměme si, jak se v šedesátých letech proměnila po pětadvaceti letech od války evropská politika. Přešli jsme někam jinam. Dnes již strašák komunismu moc nefunguje a pro mladé lidi je to indiferentní téma. U pravice se vyčerpal i její étos reformy a překryly jej různé vnitřní problémy a také skandály. Ty byly přitom sice zcela směšné oproti tomu, čemu jsme na veřejné scéně svědky dnes, ale působením médií a protikorupčních aktivistů tyto skandály vypadaly mnohem hůř, než ve skutečnosti byly. Lidé také získali mylný dojem, že politika může být stoprocentně čistá. Občas se hádám s lidmi, kteří mi tvrdí, jak jsou všichni politici zkorumpovaní a špatní. Ptám se jich, jestli mají třeba ideální manželku bez jediné chyby, když chtějí totéž po politikovi. Ideální politik je totiž stejně nesmyslná představa jako ideální manželka. Jsme všichni jenom chybující lidé. Kromě toho se u nás vyčerpala i ideová politika jako taková, což se promítlo i do postavení levice. Tradiční levice skoro skončila a když čtete levicová fóra, naříkají tam nad sebou snad ještě více než  my na pravici. Obávám se, že nás čeká nekonečné bujení protestních stran a věčné hledání nových a čistých a nezkorumpovaných politiků.

Jakou šanci má tedy u nás politika liberálně konzervativní orientace do budoucna?

Doufám, že navzdory tomu, o čem tu právě mluvíme, tak velkou. Příkladem je ODS, která se pomalu zdvihá a je nyní jistou nadějí. Obávám se ale, že již nebude mít 30 procent, jako měla kdysi, a také je otázkou, s kým by mohla v budoucnu vládnout. Těší mě to, že současná ODS je nyní mnohem konzervativnější a ideově věrnější svým ideálům, než byla dříve. V tomto smyslu je zde již jediná, protože TOP 09 je ve smrtelném tažení a STAN je takový neuchopitelný útvar. To je dobrá práce Petra Fialy. Zajímavé ale je, že i dnešní Václav Klaus je konzervativnější, než byl dříve, třebaže na jeho názory můžeme mít různé pohledy. 

Jak vnímáte stále zřetelnější rozdělení současného konzervativního proudu podle vztahu k Rusku a k Evropské unii? Bývá nám vnucována představa, že za pravého konzervativce bychom u nás měli považovat sympatizanty Vladimíra Putina a odpůrce EU. Co si o tom myslíte? 

V tom se ale odráží i hra levice, která konzervativce tlačí šmahem do těchto poloh. Přitom právě evropská levice včetně té české je zodpovědná za dlouholetý appeasement vůči Rusku. Vzpomeňme si, kdo tady brzdil na projekt amerického radaru a kdo tady zpochybňoval naše členství v NATO. Levice se nyní již probrala a zjistila, že je Rusko špatné, tak ji tedy k tomu gratuluji a jsem rád, že už na to také přišli. Nyní se stal z údajné orientace na Rusko takový klacek, který se používá na všechny, kdo nesouhlasí se současným směřováním Evropské unie. Přitom kritika EU nemusí vůbec znamenat ani snahu o vystoupení – kterou v ČR ostatně žádná relevantní síla neprosazuje – a ani příklon k Putinovi. Bohužel k tomu ale někteří lidé na pravici, možná bych měl spíše říci na takzvané pravici, dost přispěli. Vesměs jde ale o lidi okrajového významu typu sociologa Petra Hampla, který měl třeba dříve někdy zajímavé názory, ale v období Krymu se najednou otevřeně postavil na stranu Putina. Naštěstí získal ve volbách asi 0,3 procenta hlasů. Všechny ty strany typu Suverenity, Řádu národa, předtím Práva a spravedlnosti, Národní strany atd. končí jako zcela marginální. Jediný významnější zastánce tohoto směru, třebaže není ve svém vztahu k Rusku až tak extrémní, je Václav Klaus mladší, ale tím to tak asi končí a jeho pozice uvnitř ODS zdaleka neodpovídá dojmu, který může mít čtenář novinky.cz.  

Říkáte, že jde o marginální proud, ale je slyšitelný.

Jistě. Přispívají k tomu oba Klausové, kteří v mnoha věcech zastávají názory rozumné, ale pak najednou překvapí takovým podivným lavírováním – s oblibou právě, když jde o Rusko.

Hájil jste teď na Twitteru Jana Zahradila, který je známý svými ostře kritickými výroky o Evropské unii. Vnímáte ODS jako proevropskou pravici? Zahradil vede její kandidátku v evropských volbách.

Tohle je přesně to, co spoustu lidí oprávněně štve na naší debatě o Evropě. Jan Zahradil nikdy neřekl, že bychom měli vystupovat z Evropské unie. Tady je taková atmosféra, jako by člověk nemohl mít kritické výhrady k Evropské unii stejně, jako může mít kritické výhrady k české vládě. Člověk, který je kritický k české vládě, ještě není protičeský a s kritikou EU je to stejné. Když jsem kritický vůči našemu prezidentovi a napadá mě hned tisíc důvodů proč, tak také přece nejsem protičeský. Právě naopak. Myslím, že podobně to cítí na pravici většina lidí včetně Jana Zahradila.

Co by se mělo podle demokratické pravice v Unii změnit?

Měl by se zastavit přenos pravomocí na centrum v oblastech, které působí na konzervativce stejně jako červený hadr na býka. Není třeba žádný důvod k tomu, aby měla celá Unie stejné úpravy v oblasti rodinné politiky a takzvaného genderu. Nemusí jít vždy o směrnice, ale jedná se o různá doporučení v tomto směru, která se pak salámovou metodou postupně uplatňují. Naopak projekt investic do dopravní infrastruktury, aby bylo možné v případě potřeby dopravit těžkou bojovou techniku do Polska a Pobaltí, je příkladem toho, co se dělat má.  

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora