Turecko je na koni. Týká se to přinejmenším jeho vztahu k Evropě, která svého souseda na jihovýchodě potřebuje více než kdy před tím. Bylo to zcela zřetelné během nedělní návštěvy Angely Merkelové v Istanbulu.
Německá kancléřka se s tureckým premiérem Davutogluem i prezidentem Erdoganem snažila dojednat ústupky, které by ulevily Evropské unii, a zejména Německu, od neustávajícího proudu uprchlíků.

V samotném Turecku pobývají více než dva miliony Syřanů, řada z nich se ale snaží jít dál na západ. Naprostá většina nyní volí trasu přes celé turecké území k západnímu pobřeží, odkud se na gumových člunech plaví k řeckým ostrovům, tedy území Evropské unie.
Je pravda, že Turecko má na svém území největší uprchlickou komunitu a že jejich pobyt financuje z velké části ze svého. Méně často se říká, že podmínky v tamních táborech nejsou zrovna utěšené a že turecké úřady, mírně řečeno, od cesty do Evropy nikoho nezdržují.

Evropa, respektive Německo chce, aby Turci tento proud zmírnili – vždyť jen letos to může být milion lidí. Berlín také chce, aby se zjednodušily procedury, které umožní vyhošťovat neúspěšné žadatele o azyl zpátky do první bezpečné země, tedy Turecka.
Nic z toho ovšem nebude zadarmo. Erdoganovy a Davutogluovy požadavky zní takto: Evropa bude i nadále odebírat část uprchlíků. Turecko také žádá větší finanční podporu.

Během pobytu Merkelové se hovořilo o třech miliardách eur, v pondělí turecký premiér Ahmet Davutoglu změnil stanovisko s tím, že je potřeba o výši a původu příspěvku jednat znovu. (…)

Německá kancléřka je ovšem ve dvou ohních, protože právě kvůli tlaku zevnitř své strany v Turecku musela dojednat nějaké řešení, které omezí příliv uprchlíků na německé území.
Erdoganovi vedle peněz nabídla právě perspektivu vstupu do Unie a také rychlejší zavedení bezvízového provozu mezi schengenským prostorem a Tureckem.
Zatímco Turci se bezvízového styku asi již brzy dočkají, kancléřka Merkelová i prezident Erdogan vědí, že vstup Turecka do Unie tak nadějný není.

Redakčně kráceno:

Celý text na ČRo Plus ZDE