Máme brát vážně to, co vykládá Dmitrij Medveděv, expremiér, exprezident, politická mrtvola a tvůrce nepříčetně znějících hlášek na internetu? Přinejmenším je dobré mít na paměti, že všechno to vyhrožování jadernými údery a nastolení Eurasie od Lisabonu po Vladivostok provádí se svolením Šéfa. Jeho osobnostní rozklad tomu dává specifický kolorit.
Cokoli Medveděv napíše, můžeme brát buď jako pokusný balónek, co na to kdo řekne, nebo jako vlahé sny samoděržavné kliky, která by to tak chtěla, ale nechá to nahlas jen říkat dvorního šaška.
Teď se Medveděv pustil do OSN. V tom ho chápeme, protože tato organizace, která dělá dojem divadla, kde vedle sebe vystupují zástupci demokracií a lidojedů, velké vážnosti nepožívá. Přínosem OSN je ale přinejmenším to, že na hlasování členských zemí se ukazuje, kam se nálada světových vůdců momentálně kloní. V současnosti je to v neprospěch Ruska.
Valné shromáždění OSN teď přijalo doporučující usnesení o odškodnění Ukrajiny ze strany Ruska. Medveděv učinil tyto závěry:
- Anglosasové se zjevně snaží získat právní základ pro krádež nezákonně zabaveného ruského majetku.
- Ať přijmou stejné doporučení pro plné odškodnění USA Koreji, Vietnamu, Iráku, Jugoslávii a dalším četným obětem Američanů a NATO.
- Jinak to vypadá na začátek agónie OSN jako hlavní mezinárodní instituce pro usmíření. Konec bude bolestný pro celé mezinárodní společenství. Budeme žít i bez takové organizace „sjednocených národů“…
K bodu jedna. O krádeži by neměla současné vedení Ruska vůbec mluvit. Odvolává se na kontinuitu se SSSR, což byl útvar, který ukradl všechno, na co přišel a co se mu hodilo. Majetek bývalých elit z dob carského impéria a cizí území. SSSR nesplatil své dluhy a jeho nástupnický stát také ne. Sověti napáchali v Evropě obrovské ekonomické a ekologické škody, nechali zavraždit občany své i jiných zemí. V 90. letech do země přitekl západní kapitál, finanční i duševní. Kolik z toho rozkradli, vyplýtvali a zneužili, je jejich problém. Teď se pokouší vybombardovat Ukrajinu do doby kamenné. Náhrada těch škod je bude stát hodně peněz, a protože je nebudou chtít dát dobrovolně, to si můžeme být jistí, budou muset zaplatit nedobrovolně.
K bodu dva. K odškodnění Koreje, Medveděv má zřejmě na mysli KLDR, není žádný důvod. Válku začali komunisté podporovaní Moskvou. Srovnání Jižní Koreje a Kimovy říše ukazuje jasně, v čem je problém. Válka v Iráku rozpoutala tamní skryté běsy, k tomu by ovšem došlo po pádu Saddáma jakýmkoli způsobem. Pokud ale někdo tvrdil, že Američané tu válku vedli kvůli ropě, kterou Iráčanům ukradnou, měl by uznat, že to tak nebylo. Stejně jako nevedli válku v Afghánistánu, aby jim ukradli vzácné kovy, jak také říkala jedna protiamerická teorie. Normální Afghánci jsou dnes spíš naštvaní, že tam Američané už nejsou. A říkat srbskému režimu Slobodana Miloševiče Jugoslávie je dost maskování toho, o co tam šlo. Američané dovedou pokazit hodně věcí, ale do demokratických zemí nevpadávají.
K bodu tři. Opravdu stojí za úvahu, k čemu je OSN, když pomineme jistý význam debatního klubu a koordinace některých potřebných aktivit, když všechna důležitá rozhodnutí v Radě bezpečnosti mohou zablokovat diktatury Rusko a Čína. Všechno ještě nějak drželo pohromadě, když diktátoři byli jenom diktátoři. Když ale diktatura propadne šílenství, nefunguje ani takový křehký stav věcí.
Vedlejším efektem Medveděvova blábolení je hlavně to, že už si na to všichni zvykli a praktický dopad je nulový. K neustálému vyhrožování jadernými údery nás napadá už jen text písničky Slávka Janouška: „Tak už to spusťte, na co ještě čekáte, abychom si nakonec nezačali myslet, že nás jen tak lekáte.“ Nějaké lepší číslo by nebylo?