„Evropské vlády, zejména žebravé pobaltské státy, zuřiví Poláci a Finové, kteří utíkají do NATO, se předhánějí v tom, kdo z nich bude zlobněji mluvit o své touze přerušit veškeré vztahy s Ruskem. Doslova: Rusy pohrdají a nechtějí je nikam pustit. Víza by měla být zrušena…“ píše Dmitrij Medveděv, kdysi premiér a prezident, dnes autor podivných příspěvků na sociální síti Telegram.
Medveděv vyjmenovává, o co všechno se chceme připravit, a končí u snahy zbavit se závislosti na ruském plynu. To ale náš blogger nese těžce, protože ví, že by Rusko přišlo o velký kšeft (taky že přijde), takže hraje aspoň na to, jak jsou Evropané se svými vládami nespokojeni:
„A zároveň běžní občané, soudě podle výsledků průzkumů veřejného mínění, neztratili zdravý rozum. Více než polovina obyvatel států EU vůbec nehoří touhou přerušit kontakty s Ruskem. Chtějí mít plnohodnotné vztahy, jako tomu bylo dříve. Chtějí normální osobní kontakty, ruskou energii ve svých kotlích, náš trh pro své zboží, úspěšný obchod, naše turisty ve svých muzeích a kavárnách.“
Ale jistě, to všechno bychom chtěli. Ale za normálních podmínek a až bude Rusko trochu přijatelnou zemí. Od mlýnku na maso, kterým otáčí šílenci, nechceme nic, protože bychom mohli dostat něco jiného.
Medveděv ale tuší, že nadšení pro Rusko není zas tak velké, tak to vysvětluje propagandou:
„Samozřejmě, že mají pořádně vymytý mozek. Tlak fekálií v propagandistické kanalizaci má však své meze. Veřejné vědomí se začíná dusit v miasmatech cynických lží, které se valí páchnoucím proudem na hlavy unavených Evropanů dál. Když je jako u Orwella chlad v radiátorech teplem evropské solidarity a zdražení potravin v obchodech je minimální platbou za zachování evropské demokracie, která může zahynout udušením v objetí ruského medvěda.“
Ano, to je minimální platba za zachování demokracie. Jak vypadá ruské pojetí demokracie, můžeme pozorovat na okupovaných územích Ukrajiny. Spálí vám domy, mučí vás, deportují vás, vypnou vám ukrajinského mobilního operátora, přikáží platit v rublech, dovezou ruské učitele, vyřadí ukrajinské knihy z knihoven. Není to lákavá nabídka.
Pak ještě bývalá veličina líčí, jak se Evropanům nechce bojovat: „Tři čtvrtiny až 90 procent občanů EU se kategoricky nechce účastnit bojových akcí na straně kyjevského režimu. I když, soudě podle průzkumu veřejného mínění, to debilní evropští politici nevylučují. A protiruské sankce (i podle průzkumů) nepodporuje více než polovina, v některých zemích dokonce dvě třetiny občanů. Tím spíše, když je podpora nabízena výhradně na jejich vlastní náklady. A všechny tyto nesmysly – od úspor na kremaci těl až po praní toaletního papíru – se dějí kvůli potrestání vzdáleného ‚zapadlého Ruska‘, které svou operací na Ukrajině neublížilo žádnému občanovi EU. A běžný občan se konečně začíná ptát: proč by měl platit za cizí hříchy?“
Evropané se na bojiště nijak masově nehrnou. Ono ani není třeba, zatím na to Ukrajinci docela dobře stačí. Rusům se ale zjevně na frontu taky moc nechce, když většina padlých na straně Ruska je neruské národnosti a verbuje se ve východních republikách a slibují se peníze, popřípadě pohřebné.
A pak je tam výzva ke vzpouře: „My bychom si však přáli, aby evropští občané nevyjadřovali nespokojenost s kroky svých vlád jen tiše, ale aby se vyjádřili i jasněji. Například je volat k odpovědnosti a trestat je za jejich zjevnou hloupost. Zvláště když ‚cenou za evropskou demokracii‘ je zima v bytech a prázdné police v lednicích, je taková ‚demokracie‘ pro blázny. Proto v krátké době podali demisi již čtyři ministři evropských vlád. Dobře jim tak. A to zjevně není konec. Hlasy voličů jsou mocnou pákou i pro ty nejzatvrzelejší politiky. Tak jednejte, evropští sousedé! Nemlčte. Hlídejte si, aby se vaši hlupáci zodpovídali. A my vás vyslechneme. Výhoda je zřejmá – ve společnosti Ruska je v zimě mnohem tepleji a příjemněji než v hrdé samotě s vypnutým plynovým sporákem a studeným radiátorem.“
Tedy, Medveděve, pochopte už konečně, že do toho, jaké jsou v Evropě vlády, vám nic, ale vůbec nic není. To se týká i Ukrajiny, kde jste chtěli lidmi zvolenou vládu svrhnout a nasadit své loutky. Tahle zima je nejspíš poslední, kdy můžete vydírat plynem. Pak si ho nechte do lampiček ke hrobům neznámého vojína. Spotřebu budete mít velkou.