Je půl milionu moc, nebo málo? Záleží na úhlu pohledu a hlavně na tom, o čem přesně se bavíme. Půl milionu milimetrů je jen půl kilometru, ale půl milionu minut dá dohromady 347 dnů a půl milionu hodin dokonce 57 let. Pokud nové politické hnutí bývalého předsedy spolku Milion chvilek Mikuláše Mináře podmiňuje svou kandidaturu v nadcházejících sněmovních volbách získáním 500 000 podpisů, neklade si malé cíle. Zatím se zdá, že je to příliš mnoho na to, aby se to Lidem PRO, jak se nově se formující uskupení nazývá, mohlo podařit.

Minářovo hnutí se chlubí tím, že to je poprvé, kdy lidé sami rozhodují o vzniku nové síly v politice. Stačí, aby se nenašlo půl milionu občanů ochotných podepsat petici, že jsou pro, aby Lidé PRO šli do voleb, a žádná nová síla na naši politickou scénu nevstoupí. Od 3. prosince, kdy Mikuláš Minář uskupení představil, petici podepsalo jen necelých 20 tisíc občanů. To není mnoho. Ve skutečnosti jsou to pouhá necelá čtyři procenta toho, o co Minář a lidé kolem něj usilují.

Někdejší šéf Milionu chvilek chce přitom uspořádat ustavující sjezd svého hnutí až při 200 tisících podpisech a příprava přímé volby kandidátů Minářova uskupení pro sněmovní volby příští rok na podzim se má uskutečnit až při 300 tisících podpisech.

Jestliže to chce Minář stihnout, musí on a jeho příznivci zabrat, protože současné tempo sběru podpisů je příliš pomalé. Také nezapomínejme, že kdyby Lidem PRO podpisy přibývaly tempem jeden za minutu, zabere shromáždění půl milionu signatářů 347 dnů, a při rychlosti jeden za hodinu oněch zmíněných 57 let, ovšem volby do poslanecké sněmovny se konají o něco dříve.

Žádný div, že Mikuláš Minář a spol. se sběr podpisů snaží povzbudit a urychlit, jak jen můžou. Podporovatelé hnutí tak například mohou soupeřit v tom, kdo je největší podpisový šampión. Minář jako zkušený organizátor moc dobře ví, že několik stovek nadšenců dokáže hotové zázraky.

Jak z nějaké táborové hry

A když se k tomu přidá zdravá rivalita, soutěžení a předhánění se v tom, kdo podpisů (ale třeba také „bobříků“ – skauti, mezi které zakladatel nového hnutí rovněž patří, a čtenáři Rychlých šípů dobře vědí, o čem je řeč) sesbírá více, z nepříjemné činnosti se stane vzrušující aktivita.

Na webu Minářova hnutí se to popisuje takto: „Zjistěte, kdo z našich podporovatelů získal nejvíce podpisů a podívejte se, jak jste na tom s doporučeními vy sami. V tabulce můžete vidět počet podpisů, který daný člověk získal od lidí, kteří vložili jeho číslo podpisu do petičního formuláře. Tabulka zatím obsahuje pouze celkový počet online podpisů. Brzy ale zařadíme do počítadla i offline podpisy z podpisových archů. Sběru podpisů zdar! :).“

Přesně tak. Zní to jak z nějaké táborové hry (až na slova online a offline). Foglarův Rikitan a hoši od Bobří řeky by se jistě s radostí přidali. Mikuláš Minář a jeho tým se tak pomocí žebříčků snaží motivovat své podporovatele k tomu, aby se předháněli v tom, kdo se stane větším šampiónem ve sběru podpisů (kdo uloví více bobříků). Aby něco takového mohlo fungovat, je ale třeba, aby se do jejich shromažďování zapojilo co nejvíce příznivců nového hnutí.

Volba Velkého Vonta

K tomu samozřejmě nové hnutí rovněž vyzývá: „Vytiskněte si petiční arch a pojďte s námi sbírat podpisy! Je čas pořádně to rozjet a ukázat, že chceme začít dělat politiku jinak. Odspodu, od lidí. Hledáme půl milionu těch, kdo jsou PRO. Pokud budeme jen nadávat a sedět na zadku, tak se nic nezmění. Je třeba oslovit nové lidi a přivést je k volbám. Každý z nás pro to může něco udělat. Jak na to? 1) Vytiskněte si arch. 2) Naplňte ho podpisy. 3) Pošlete čitelně vyfocený či oscanovaný na email [email protected]. 4) My podpisy zadáme do systému a objeví se na webu.“

Dále čtěte

Mikuláš Minář a David Ondráčka se svým hnutím napadají opozici. Jejich odpor k tradičním stranám se nezapře

Když Mikuláš Minář oznamoval, že založí nové politické hnutí, zaklínal se tím, že nechce konkurovat a brát hlasy demokratickým opozičním…

Hurá, vytiskněte si svůj podpisový arch a táborová hra může začít! A to není všechno. Každý junák ví, že nejdůležitější jsou různá stanoviště, kde plníte úkoly a lovíte bobříky. Ani Lidé PRO jako správní následovníci Jaroslava Foglara to nepodceňují, a proto vybízejí k zakládání petičních míst: „Petičním místem může být jakýkoliv aktuálně veřejně dostupný prostor (knihkupectví, kadeřnictví, obchod, restaurace, posilovna, květinářství, pekárna, potraviny, cukrárna, okénko, klub…),“ píše se na facebookové stránce Minářova hnutí.

Celé je to vymyšleno docela chytře, přesně ve stylu hesla: cesta je cíl. Sbírání podpisů a snaha dát jich dohromady půl milionu není jen demokratickým gestem, kterým občané dají najevo, že si nové hnutí přejí: Je to kampaň, jak by řekl známý klasik. Půl milionu podpisů by nebylo jen signálem, že do toho nové hnutí jde, že kandiduje a že začíná s předvolební kampaní: Půl milionu sebraných podpisů by bylo dokladem toho, že předvolební kampaň Lidí PRO byla úspěšná. A kdo tu kampaň bude dělat? No přece podpisoví šampióni a všichni ti ostatní nadšení lovci bobříků – tedy pardon – podpisů.

Přesto je namístě trocha skepse: Ani Milionu chvilek se totiž za několik let svého působení nepodařilo sesbírat pod svou hlavní petici vyzývající premiéra Andreje Babiše k rezignaci půl milionu podpisů. Dodnes jich má jen něco málo přes 439 tisíc. Na druhé straně je pravda, že tento spolek nebyl motivovaný volbami do dolní komory parlamentu. A stačí vzpomenout, co dokázala rozpoutat volba Velkého Vonta ve Stínadlech. Takže lovu zdar, ať už volíte Losnu, nebo Mažňáka, anebo třeba Bahňáka.