Andrej Babiš a Alena Schillerová. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Babiš se snaží odvést pozornost od excesů státu při zvládání koronakrize vnášením jiných témat. Mezi improvizované tahy patří jeho nečekaný veletoč, že chce zrušit superhrubou mzdu. Stejný opoziční návrh loni označil za megapodvod, který by zničil české hospodářství.
Šéf hnutí ANO oznámil, že chce zrušit superhrubou mzdu. O tomto kroku hovoří už pět let, ale dosud se k němu vlády ANO a ČSSD neodhodlaly, přestože ho mají v programovém prohlášení. Původní návrh ministryně financí Aleny Schillerové počítá s tím, že superhrubou mzdu nahradí hrubá mzda se základní daňovou sazbou 19 procent a zavede druhou sazbu 23 procent pro zaměstnance s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy.
Už jednou byla zrušena
Tento plán by přinesl zaměstnancům s nižšími a středními příjmy několik stovek korun měsíčně navíc, u vysokopříjmových skupin by rozdíl proti současnému stavu činil řádově tisíce korun. Jak ovšem připomněl šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, superhrubá mzda byla už jednou zákonem zrušena předchozí pravicovou vládou v roce 2012 s účinností od ledna 2015.
„ANO a ČSSD tento zákon zrušily ještě před účinností a od té doby slibují, že ho předloží samy. Komický evergreen,“ uvedl Kalousek na twitteru. Narážel tím na skutečnost, že ministryně Schillerová se od té doby pokoušela dvakrát navrhnout zrušení superhrubé mzdy, ale kvůli absenci koaliční podpory musela oba návrhy stáhnout.
Nyní dochází k dalšímu posunu, když premiér oznámil razantnější verzi. „Je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců, bylo by dobré vrátit se na 15 procent, co slibovala ODS,“ konstatoval. Přitom loni tento opoziční návrh torpédoval jako nereálný a demagogický.
Česká republika by šla do kopru
O nevyzpytatelnosti Andreje Babiše svědčí jeho vystoupení v Otázkách Václava Moravce počátkem loňského prosince. Tehdy odmítl výzvu předsedy ODS Petra Fialy k podpisu dohody na zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení hrubou mzdou se sazbou 15 procent. Fiala připomněl, že ve Sněmovně tento poslanecký návrh leží od srpna 2018 a vládní koalice do té doby blokovala jeho projednání.
„Toto je megapodvod a demagogie. Stálo by to 80 miliard ročně, zničilo by to celé naše hospodaření, zničilo by to celou ekonomiku, naše ratingy,“ reagoval Babiš. „My máme v programovém prohlášení vlády, že superhrubou mzdu snížíme na 19 procent, ne na 15 procent, protože kdyby se tohle udělalo, byl by deficit 120 miliard. Česká republika by šla do kopru,“ dodal.
Babiš ujistil, že bude trvat na původní podobě programového prohlášení a obvinil Fialu, že chce zničit veškeré rozpočty a ohrozit důchodce.
Dnes se premiér k tomuto návrhu velkou oklikou vrací. Najednou „megapodvod“, který může údajně zničit celé Česko, nevadí, a stranou jde i starost o ratingy a „ohrožené“ důchodce.
Fabulace a nesplněné sliby
Jenže se ocitáme v diametrálně odlišné, krizové situaci. Po zkušenostech s Andrejem Babišem, který volně vrší tuny fabulací, názorových obratů a nesplněných slibů, je nutné být obezřetný i k této iniciativě, která zaskočila i ministryni financí.
Schillerová jistě nebude klást Babišovi jakýkoli odpor, nicméně její reakce naznačuje, že o tomto veletoči nebyla předem informována. Připustila sice, že by snížení daně z příjmu na 15 procent z hrubé mzdy dávalo větší smysl než snížení na 19 procent. „Na druhé straně zůstávají rozpočtové dopady. Ty jsou nemalé, jsou asi 90 miliard korun,“ dodává.
Snižování daní a ponechání více peněz lidem v peněženkách je jistě správný krok, pokud je ovšem doprovázeno odpovídajícími úsporami ve výdajích státu. Zvláště v současné situaci, kdy vládou schválené rozvolnění rozpočtové politiky na sedm let může velice snadno zavést zemi do dluhové pasti.
Už tak je letošní rekordní půlbilionový schodek mimořádným břemenem pro veřejné finance, a pokud by se podobná zátěž měla opakovat v dalších letech, šlo by o naprosto nezodpovědný hazard. Tady už narážíme na překážky.
V úsporách výdajů by vláda pravděpodobně mohla najít spojence v demokratické opozici, nikoli však v KSČM a nejasný je i postoj koaliční ČSSD. Kromě toho samotný premiér Babiš a jeho kohorta ANO neustále opakují, že „škrtat“ nehodlají a že se chtějí z krize proinvestovat, což je velmi vágní pojem.
Nejasná podpora ČSSD a KSČM
Jan Hamáček chápe Babišův návrh jako vstup do diskuse ze strany hnutí ANO. Té se šéf ČSSD nebrání, ale upozorňuje, že si není jist, zda je propad příjmů v rozpočtu ufinancovatelný.
Sociální demokracie přitom byla připravena podpořit zrušení superhrubé mzdy v původním tvaru. Je navíc otázkou, zda nebude chtít handlovat se zvýšením firemních daní, protože uvažuje o masivním zvyšování sociálních výdajů, mimo jiné přídavků na děti a podpory v nezaměstnanosti.
Ještě větší odstup v této věci zachovávají komunisté, alespoň slovy jejich ekonomického experta Jiřího Dolejše. KSČM se snižování daní nelíbí. „Pokud se půjde tímto směrem a nebudou žádné kompenzace, tak by naše podpora pro rozpočet 2021 byla velmi nepravděpodobná, pak bych ji skoro vyloučil,“ prohlásil dokonce.
Komunisté vydírali Babišovu vládu už mnohokrát, ale jejich pragmatický předseda Vojtěch Filip se nakonec vždycky dohodl. Nyní je však ve hře volební sjezd KSČM po říjnových volbách, který může v případě neúspěchu strany zamíchat kartami nejen v jejím vedení. To by se mohlo odrazit nástupem radikálnější frakce, jíž by podobné nápady zaváněly „ideologickou diverzí“.
Osud premiérova volně nastřeleného návrhu, jímž jako už mnohokrát předtím popřel sám sebe, tak zůstává ve hvězdách. Pokud by však mělo docházet k mixu snižování daňových příjmů a prudkého populistického zvyšování výdajů, což je patrně horizont Babišova uvažování, byl by to smrtící koktejl skutečně hrozící nasměrováním České republiky „do kopru“.
