Vicepremiérovi pro ekonomiku Karlu Havlíčkovi připadá normální, že vláda předkládá dva návrhy na zrušení superhrubé mzdy, které jsou navíc v rozporu s návrhem státního rozpočtu. Superhrubou mzdu považuje za megašvindl, sám se však při její kritice dopouští lží a demagogie.

Dále čtěte

Kolaps Prchalova produktu. Populistický marketing ANO je jednou z příčin dnešní krize

Koronavirová krize mění zažitá klišé a neotřesitelné pravdy. Dramaticky se zhouplo postavení Česka ve světových žebříčcích. Úměrně se propadá důvěra…

Babišova vláda vystrojuje kolem státního rozpočtu na rok 2021 anomálii, dosud nevídanou v polistopadové historii. Poslala do poslanecké sněmovny k projednání návrh rozpočtu se schodkem 320 miliard korun, který neobsahuje změny daňové legislativy se závažnými dopady na straně příjmů.

Dva vládní protinávrhy

Krátce poté podal premiér Andrej Babiš poslanecký návrh na zrušení superhrubé mzdy, který v rozporu s předloženým státním rozpočtem ochudí státní pokladnu v dramaticky se zhoršující rozpočtové situaci o dalších 86 miliard korun. K dovršení všech absurdit vzápětí navrhne první vicepremiér Jan Hamáček alternativu a zdůrazňuje výpadek „pouhých“ 25 miliard.

Poslanec Babiš navrhuje nahrazení superhrubé mzdy hrubou mzdou se základní daňovou sazbou 15 procent s platností na dva roky. Kopíruje tak kompromisní shodu s prezidentem Zemanem.

Poslanec Hamáček vzápětí kontroval protinávrhem, který oznámil na twitterovém účtu: „Zrušení superhrubé mzdy nesmí rozvrátit veřejné finance! Proto předkládám dva pozměňovací návrhy: 1) zvýšení (daňové) slevy na poplatníka na 27 240 Kč. Pomůže to nízkopříjmovým! 2) dvě sazby 19 a 23 %. A není to jen na 2 roky.“

Dva šéfové vládních stran tedy předkládají konkurenční protinávrhy na závažnou změnu daňového systému, oba v rozporu s návrhem státního rozpočtu a oba neprošly standardním legislativním procesem.

Šílený danajský dar

Kocourkovské poměry dokládá skutečnost, že je vláda podle Hamáčka s tímto nestandardním postupem srozuměna. Šéf ČSSD nepovažuje tento rozpor v řádu desítek miliard korun za porušení koaliční smlouvy, která v daňových otázkách vyžaduje shodu. Ve vládě prý panovala jednota na zrušení superhrubé mzdy, ale nikoli na následném daňovém nastavení. Proto se prý s ANO dohodli na tom, že do sněmovny pošlou oba návrhy a rozhodnou o nich poslanci.

„Dlouhodobě říkáme, že jsou rozpočty příjmově podstřelené. Tohle je další torpédo a rýsuje se tady šílený danajský dar pro příští vládu,“ přisadil si Hamáček. Musela by podle něj razantně zvyšovat daně, aby zajistila fungování státu.

Původní propočty skutečně nepočítaly s dopady druhé vlny a už nyní stojí na vodě. Ministryně financí Alena Schillerová přiznala, že propad příjmů kvůli zrušení superhrubé mzdě neumí kompenzovat jinak než na dluh. Tunel veřejných financí se nebezpečně prohlubuje.

Babišova reakce ovšem svědčí o něčem jiném. Hamáčkově postupu nerozumí. Sociální demokracie podle něj vždycky chtěla jen zadlužovat a údajně porušila srpnovou dohodu na 15procentní dani. Avizoval, že si o tom se šéfem ČSSD ještě promluví.

Není to nenormální

Chaotické a nekoncepční schvalování státního rozpočtu obhajoval v Partii televize Prima ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. V odlišných návrzích Babiše a Hamáčka, signalizujících vážné vnitřní rozpory, žádný problém nevidí.

„Nejsou fundamentálně jiné. Každý má svůj úhel pohledu, není to nic nenormálního,“ zlehčoval vládní rozkol. Přehlédl přitom i Hamáčkovu invektivu, že zrušení superhrubé mzdy nesmí rozvrátit veřejné finance, mířenou na Babiše.

„Naším cílem je zbavit se jednoho z největších podvodů a megašvindlu, kdy každý občan s průměrnou mzdou přišel v letech 2008 až 2020 o 210 tisíc korun, tedy o auto,“ kritizoval naopak Havlíček její zavedení. Podle něj se ušetřené peníze vrátí zvýšenou spotřebou do ekonomiky.

Dopustil se přitom několika přešlapů. Použil stejné výrazivo jako Babiš, který hovořil o „megapodvodu“ se superhrubou mzdou už loni v prosinci, kdy odmítl výzvu ODS k jejímu nahrazení hrubou mzdou se sazbou 15 procent. Dnes si ji přisvojil.

Zničilo by to naši ekonomiku

„Zničilo by to celou ekonomiku, naše ratingy,“ reagoval tehdy premiér. „My máme v programovém prohlášení vlády, že superhrubou mzdu snížíme na 19 procent, ne na 15 procent, protože kdyby se tohle udělalo, byl by deficit 120 miliard. Česká republika by šla do kopru,“ dodal.

Dnes je situace diametrálně odlišná. Vlivem nezodpovědného přístupu vlády hrozí rozpad veřejných financí. Po letošním rekordním půlbilionovém schodku se rýsuje podobná nálož v příštím roce a ani tím hazard s budoucností země nekončí. Babiš už zničení ekonomiky nezmiňuje, ratingy ho nezajímají. Že už relativně brzy nemusí být dost peněz ani na výplatu důchodů, ho netrápí.

Dále čtěte

Hamáčkovy vzdoroakce. Útočí na Babiše vyšetřováním covidové krize, ale celou dobu byl u toho

Jan Hamáček se vymezuje proti Andreji Babišovi. Po předložení alternativy zrušení superhrubé mzdy chce podpořit vznik vyšetřovací komise ke zjišťování…

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek ve studiu Havlíčkova slova odmítl. „Superhrubá mzda výrazně snížila daně, předtím byly čtyři daňové sazby, každý auto naopak dostal. Přesto nesplnila původní účel a v roce 2012 jsme ji zrušili. A vy jste ji znovu zavedli v roce 2015.“

Naráží tím na skutečnost, že předchozí pravicová vláda nahradila superhrubou mzdu hrubou mzdou s daňovou sazbou 19 procent s účinností od ledna 2015. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš ji však ponechal v platnosti mimo jiné i proto, aby měl dost peněz na rekordní bujení státní byrokracie.

Havlíčkovy lži

Pokud dnes Havlíček demagogicky lže, že pravicové vlády údajně připravily za dvanáct let trvání superhrubé mzdy každého občana o 210 tisíc korun, šest let z toho jde na vrub vlád ANO a ČSSD. Daňová reforma v roce 2008 navíc naopak snížila daňové zatížení, což se projevilo snížením daňové kvóty o dvě procenta.

Do roku 2007 existovalo progresivní zdanění s nejvyšší sazbou 32 procent z hrubé mzdy. Překlopení do superhrubé mzdy doprovázelo výrazné zvýšení odečitatelných položek na poplatníka, manželku a děti, a také daňových bonusů.

Zaměstnanci s nízkými příjmy tak neplatí žádné daně z příjmu a významně si polepšily zvláště rodiny s dětmi. Pokud by zůstal původní daňový systém, přišel by například zaměstnanec se dvěma dětmi s průměrnou mzdou ročně o zhruba 25 tisíc korun. Tedy pravý opak toho, co hlásá Havlíček.

Babišův návrh je kritizován Národní rozpočtovou radou a dalšími nevládními ekonomy, a to nejen kvůli nekrytému výpadku téměř sta miliard korun. Snížení daní na dva roky přinese do daňového systému nestabilitu, která se mine účinkem s vládními předpoklady, že se zvýší spotřeba domácností a tím bude podpořena ekonomika. Lidé dnes šetří nejvíce od roku 1993.

„V čase nejistoty to je dost slabý argument, nicméně při ,dočasném‘ snížení daní může vláda na zvýšení spotřeby zapomenout už úplně. Kdo bude víc utrácet, když se za čas daně zvýší?“ oponuje ekonom Filip Pertold z institutu IDEA.

Mnohomluvný ministr Havlíček znovu nezklamal. Je schopný hájit cokoli a kdykoli. Bohužel často za cenu průhledných lží a vytváření virtuální reality.