Češi, Slováci, Poláci a Maďaři se podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v roce 1989 chopili svobody a skoncovali s rozdělením evropského kontinentu. Svoboda Evropy je jejich zásluhou, řekl dnes Steinmeier v Berlíně v projevu k prezidentům zemí visegrádské čtyřky (V4), kteří si společně připomínají 30. výročí pádu berlínské zdi. Německá kancléřka Angela Merkelová v projevu citovala Václava Havla, mluvila o obětech komunismu i budoucnosti demokratické Evropy.
„Dlouhý a vytrvalý boj za svobodu a nezávislost ve vašich zemích, zemích ve středu Evropy, patří k historickým předpokladům tohoto 9. listopadu před 30 lety,“ uvedl Steinmeier v projevu.
Třiašedesátiletý politik ocenil i podporu Washingtonu a odvážná rozhodnutí sovětského vůdce Michaila Gorbačova, bez nichž by se tehdejší události neuskutečnily tak šťastně a nenásilně. „Ale pravda také je: Maďaři, Poláci, Češi a Slováci se chopili svobody. Chopili se svobody pro Evropu a skoncovali s rozdělením kontinentu. Svoboda Evropy je jejich zásluhou,“ zdůraznil německý prezident.
Steinmeier, který se s českým prezidentem Milošem Zemanem a trojicí dalších hlav států před polednem zúčastnil i hlavní připomínkové akce u památníku berlínské zdi, ocenil také další „velký a šťastný moment naší historie“, kterým podle něj byl vstup zemí Visegrádu do Evropské unie v roce 2004.
„Odvážní z roku 1989 tehdy umožnili svobodu a jednotu Evropy. Dnes leží zodpovědnost za tuto svobodnou a sjednocenou Evropu na nás,“ řekl Steinmeier. Prezidenty vyzval, aby se o Evropu starali a zajistili, že se rozdíly v některých názorech nestanou nepřekonatelnými. „Naše Evropa je vaše Evropa – vaše Evropa je naše Evropa. Máme jen jednu, tu společnou!“ zdůraznil.
„Pět lidí zde zemřelo při útěku z Berlína do Berlína,“ poznamenal dnes ke smutné historii této ulice ředitel zdejšího památníku berlínské zdi Axel Klausmeier při hlavní připomínce událostí z 9. listopadu 1989, které se vedle pětice prezidentů zúčastnila i německá kancléřka Angela Merkelová a další přední němečtí politici.
Všichni během ceremoniálu, v němž zazněly i hlasy mladých lidí ze čtveřice visegrádských zemí, do mezer zdi zasunuli růže. Ve stavbě, která Berlín dělila od roku 1961, tak symbolicky udělali otvory. Berlínské „monstrum“, jak ho dnes nazvala jedna z řečnic, měřilo kolem 155 kilometrů a celkem si vyžádalo 140 životů.
Pětice prezidentů se posléze vydala na společný oběd na zámku Bellevue, během něhož byla v plánu debata o aktuálních zahraničněpolitických tématech.
Merkelová mluvila o obětech komunismu a citovala Havla
Německá kancléřka Angela Merkelová v projevu u příležitosti 30. výročí pádu berlínské citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla a vyzdvihla jeho přínos k tehdejším událostem. Vzpomněla na oběti komunistického režimu a zdůraznila, že demokracii a právní stát nelze brát jako samozřejmost. Odpovědností Evropy je hodnoty svobody bránit, řekla.
Merkelová vyzvala ke vzpomínce na lidi, kteří byli zabiti či zatčeni při snaze o útěk z tehdejší Německé demokratické republiky (NDR). Zdůraznila, že lidé byli za minulého režimu sledováni, zatýkáni a jejich „naděje pohřbeny, protože se nechtěli vzdát své vůle v totalitním státě“.
Kancléřka připomněla, že na 9. listopad připadá i výročí takzvané křišťálové noci, tedy protižidovského pogromu, který se odehrál v roce 1938 v nacistickém Německu, Rakousku a v Sudetech.
Německá kancléřka v projevu kladla důraz na budoucnost demokracie v Evropě. Poznamenala, že hodnoty svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv nelze brát jako samozřejmost, ale že je zapotřebí, aby je Evropa hájila, zejména v dnešní době technologického pokroku.
V závěru projevu Merkelová poznamenala, že „žádné zdi, které rozdělují lidi a omezují svobodu, nejsou tak vysoké ani tak dlouhé, aby nemohly být zničeny“. Merkelová pronesla svůj projev v Kapli smíření, která stojí v místě někdejšího „pásma smrti“ mezi dvěma řadami berlínské zdi. Po skončení jejího projevu zazpíval český písničkář a bývalý disident Jaroslav Hutka.