Pravděpodobný budoucí spolkový kancléř Friedrich Merz už v předvolební kampani mluvil o nutnosti posílit výdaje na obranu, do nichž zahrnoval i peníze na pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Jeho plán na radikální zvýšení prostředků na obranu je veden i obavami z pozice Spojených států. Lídr konzervativní unie CDU/CSU ale pro takový krok potřebuje zrušit tzv. dluhovou brzdu, k čemuž jsou potřeba dvě třetiny hlasů v Bundestagu. Krajně pravicová AfD společně s postkomunistickou Die Linke však získaly v nedělních volbách dostatečný počet mandátů, aby takový návrh zablokovaly. Merz proto nyní jedná se sociálními demokraty (SPD), aby k hlasování došlo ještě předtím, než se Spolkový sněm sejde v novém složení. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Noví poslanci své mandáty začnou vykonávat 24. března. Než k tomu dojde, mají CDU/CSU, SPD, Zelení a FDP dostatečný počet hlasů k tomu, aby rozpočtová pravidla alespoň v případě obranných výdajů rozvolnili. K tomu by bylo potřeba svolat mimořádnou schůzi sněmu ještě ve starém složení. Podle agentury Bloomberg se k tomu mluvčí konzervativní unie ani sociálních demokratů nechtěli vyjadřovat.

Plán Zelených a jugoslávský precedent

Všechny tři možnosti, jak významně zvýšit výdaje na obranu, o kterých se veřejně mluvilo, vyžadují schválení většinou dvou třetin hlasů. První z nich by bylo navýšení již schváleného mimořádného fondu ve výši 100 miliard eur, tedy asi 2,5 bilionu korun. Druhou je pak zřízení nového ve dvojnásobné výši. Třetí možností je úprava znění dluhové brzdy tak, aby umožňovala vyšší výdaje na obranu i přes zvyšování dluhu.

Dále čtěte

Jednat budeme se sociálními demokraty, oznámil Merz. Novou vládu chce mít do Velikonoc

Vítěz předčasných voleb do německého Spolkového sněmu, konzervativní unie CDU/CSU, chce vést jednání o koaliční vládě se sociálními demokraty (SPD).

Svolání mimořádné schůze by bylo poměrně výjimečným krokem a jistě by vyvolalo kritiku z řad AfD i Die Linke. Obě strany se shodují v kritice vojenské pomoci Ukrajině. Ta by přitom měla tvořit část nových výdajů na obranu. S plánem na svolání schůze Spolkového sněmu ve starém složení přišli politici Zelených, odcházející ministryně zahraničí Annalena Baerbock a vicekancléř Robert Habeck.

Končící německý kancléř za SPD Olaf Scholz připomněl, že Spolkový sněm se podobně mimořádně sešel v roce 1998 kvůli válce v bývalé Jugoslávii. Právě za jeho vlády se našla v roce 2022 potřebná dvoutřetinová většina ke zřízení zvláštního fondu, který dluhové brzdě nepodléhá.

Reakce na Trumpa

Horečná aktivita směřující k navýšení výdajů na obranu byla vyvolána nejistotou, kterou v Evropě způsobily výroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Merz ve svém projevu po volebním vítězství dokonce současnou americkou administrativu kritizoval mimo jiné i za podporu, kterou její představitelé před volbami vyjadřovali krajně pravicové AfD. Na pondělní tiskové konferenci pak řekl, že snaha USA domluvit se s Ruskem bez ohledu na názor Ukrajiny a Evropy je pro starý kontinent hrozbou. Varoval, že je za pět minut dvanáct a Evropa se musí probudit.

Dále čtěte

Trump plní sny Vladimira Putina. Ukrajina ale bez americké pomoci padnout nemusí

KOMENTÁŘ / Mohlo se zdát, že Donald Trump, který dlouhodobě kritizoval americkou pomoc napadené Ukrajině a v kampani před prezidentskými…

Německo dlouhodobě svou vlastní armádu zanedbávalo. Výdaje na obranu dosáhly historického minima jen něco přes 1,1 procenta HDP v roce 2013. V minulém roce podle vlády překročily 2 procenta, což je dobrovolný závazek států NATO ze summitu ve Walesu. Pokud by se ovšem Evropa musela do budoucna obejít bez USA a dosáhnout v oblasti bezpečnosti nezávislosti na Spojených státech, bylo by potřeba další zvýšení.