Ukrajinské BVP při západu slunce FOTO: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil / se souhlasem
FOTO: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil / se souhlasem
ANALÝZA / Tokmak, město na jihu Ukrajiny, které může rozhodnout o dalším pokračování války na Ukrajině. Název nese po stejnojmenné řece, jejíž jméno je podle rozšířené teorie odvozené z tureckého slova tokmak, které označuje kladivo nebo palici. Latinské rčení nomen omen právě v tomto případě platí. Město se totiž může stát pomyslným kladivem, které přibije poslední hřebíček do rakve ruským snahám o obranu jižní fronty a poloostrova Krym.
Skoro rok se Rusové snažili dobýt město Bachmut v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Letos v květnu se jim to podařilo. Boje ale stále pokračují a podle posledních zpráv Ukrajinci zaznamenali dílčí postup v jeho okolí. V polovině září se ukrajinským silám podařilo probít do obce Andrijivka, které leží zhruba deset kilometrů jižně od Bachmutu. Z domů v obou městech ale zbyly jen cihly.
Dalším strategickým ziskem v okolí Bachmutu je i obec Kliščivka. Ta leží osm kilometrů od města. Navíc je větší než Andrijivka. Před válkou tam žilo přes pět stovek obyvatel.
Ukrajincům se daří tlakem u Bachmutu, který má pro Rusy spíše propagandistický než strategický význam, vázat nepřátelské jednotky. Ty se pak nemůžou přesouvat na jižní frontu, kde je ukrajinský postup vidět daleko více. Pokud se Ukrajincům podaří získat Bachmut zpět, bude to pro psychiku ruských útočníků velká rána. Nemusí být ale jediná. Na jihu země se totiž rýsuje cesta až k Azovskému moři. Jedním z klíčových měst je v tomto ohledu právě Tokmak.
Pozornost světa směřuje na jižní frontu
Největší pozornost světa i médií je nyní na jihu země. Na konci srpna ukrajinská armáda oznámila, že osvobodila obec Robotyne na Záporožské frontě a prolomila první ruskou obrannou linii. „Robotyne je osvobozené a naše vojska postupují na jihovýchod,“ napsala tehdy náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Dalším nejbližším cílem ukrajinských jednotek potom byla obec Novoprokopivka. Ta leží asi 25 kilometrů před Tokmakem.
Podle amerického Institutu pro studium války, který vydává pravidelné zprávy o průběhu bojů, už Ukrajinci klepou na dveře i tam. Ukrajinské síly podle amerických analytiků pravděpodobně vyčistily ruské pozice mezi Robotyne a Novoprokopivkou. Ruské zdroje navíc podle analytiků tvrdí, že 22. září ruské jednotky odrazily ukrajinský útok na severu obce. Jde tak o první potvrzený pozemní útok Ukrajiny přímo v okolí Novoprokopivky.
První linie ruské obrany je proražena, několik dalších ale Ukrajince čeká. Překonání první z nich by ale mělo být nejtěžší. Podle všeho by měla být nejvíce zaminovaná a nejvíce bráněná. Nyní Ukrajinci doufají, že budou moct nasadit mechanizované brigády se západní technikou a pokračovat na Tokmak.
Před sebou ale mají známé překážky – miny, zákopy a čerstvé ruské síly, k nimž se přidává ochlazení a blížící se podzimní deště. Strategické město je navíc vzdálené 25 kilometrů.
O důležitosti Tokmaku vědí i Rusové
Město Tokmak mělo před válkou necelých 30 tisíc obyvatel. Ruské jednotky k městu dorazily už 26. února 2022 krátce po začátku invaze na Ukrajině a v noci z 27. na 28. února na něj zaútočily. Boje trvaly několik dní, až na začátku března ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Tokmak má ruská armáda pod svojí kontrolou. Ukrajinská strana ztrátu města potvrdila o pět dní později, 7. března.
Ruská agrese na Ukrajině za sebou v Tokmaku zanechala i jeden z mnohých hlubokých lidských příběhů, když se na začátku května objevily zprávy o smrti starosty Ihora Kotělevského. Ten odmítl spolupracovat s okupačními silami. Příčina Kotelevského smrti není známa, ale agentura Ukrinform tehdy poznamenala, že podle neoficiální verze pravděpodobně spáchal sebevraždu. Starostou byl poprvé zvolen v srpnu 2009.
To, že je město Tokmak strategickým bodem, vědí i Rusové. Podle britské rozvědky kolem něj ruská okupační vojska posílila obranu i v reakci na proražení první obranné linie u Robotyne. „Rusko v oblasti, kterou drží jeho 58. kombinovaná armáda, pravděpodobně rozmístilo další kontrolní stanoviště, protitankové obranné ježky a kope nové zákopy,“ dodala rozvědka. Tokmak se prý měl stát opěrným bodem druhé hlavní obranné linie. Město také opustili představitelé okupační správy.
Proč je obrana Tokmaku pro Rusko tak zásadní?
Tokmak je nejdůležitějším opěrným a strategickým bodem před cílem ukrajinské protiofenzivy, tedy dobytím Melitopolu a dosažení břehu Azovského moře, shodují se experti. Koridorem k moři chce Kyjev rozdělit ruské jednotky a odříznout tak ruské pozice na Krymu. Od Melitopolu ale Tokmak dělí přes 50 kilometrů. Ještě o kus dál je potom břeh Azovského moře.
Tokmak je důležitým dopravním uzlem, a to z něj dělá i strategický cíl ukrajinské ofenzivy. Městem vede železnice, kterou může ruská armáda zásobovat své jednotky na jihu Ukrajiny z vlastního území. Právě železnice je pro jejich zásobování klíčová. V případě ztráty města by tak Rusům zůstaly už jen dvě možnosti. Jednou z nich je Kerčský most, který spojuje poloostrov Krym s ruským územím. Most se ale Ukrajincům daří odstřelovat. Druhou možností je mořská zásobovací trasa. I s tou se ale Ukrajinci snaží do značné míry pracovat, o čemž svědčí například poslední útoky na velitelství Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu.
Přes Tokmak vedou i důležité dálniční spoje. Dálnice celostátního významu H30 prochází územím Záporožské oblasti od Vasylivky přes Tokmak až do Berdiansku na břehu Azovského moře. Dalším významným spojením je dálnice M18, která prochází Charkovskou, Dněperskou, Záporožskou a Chersonskou oblastí a Autonomní republikou Krym. Silnice však bezprostřední strategický význam pro vedení války nemají.
To ale není případ železnice. Právě po ní směřuje k ruským jednotkám munice, palivo, náhradní díly do zbraní i do automobilů, jídlo a nepřeberné množství dalšího materiálu, bez kterého by vojáci jen stěží mohli účinně bojovat. Opačným směrem zase odjíždějí poškozená obrněná vozidla na opravu a zranění vojáci na léčení.
Jak už Ukrajinci ukázali, Kerčský most je zranitelný. Zranitelný je ale i pozemní koridor. Stačí, aby se fronta posunula na vzdálenost 15 až 20 kilometrů od klíčových železničních tras, a ukrajinské dělostřelectvo bude ruskou logistiku schopné účinně ničit, tvrdí experti.
S blížícím se podzimem a špatným počasím by mohly ukrajinské zisky v okolí Robotyne a postup k Tokmaku rozhodnout o dalších krocích v tažení na jižní frontě. Stejně tak si to uvědomuje i Rusko a do oblasti přesunulo značné zdroje a připravuje se na obranu strategického města.
Cenou za úspěšnou ofenzivu jsou ale lidské životy na obou stranách konfliktu. Jisté je, že kvůli dobytí Tokmaku budou muset zemřít další Ukrajinci, budou muset shořet další budovy a dříve zemědělská půda bude oseta minami a nevybuchlými granáty, jejichž odstraňování bude trvat desítky let.
