Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
KOMENTÁŘ / Druhé největší zemi v Latinské Americe povládne žena. Voliči v neděli do čela Mexika přesvědčivou většinou zvolili 61letou Claudii Sheinbaumovou, kandidátku vládní strany Morena, která triumfovala i na dalších úrovních – od obou komor Kongresu až po guvernérské úřady ve většině států federace. Levicově populistické uskupení vedené dosavadním prezidentem Andrésem Manuelem Lópezem Obradorem tak dostane vytouženou možnost měnit ústavu.
Přestože si budou Mexičané muset na oficiální výsledky voleb počkat až do 8. června, už v pondělí bylo jasné, že na prezidentském postu zasedne právě Sheinbaumová. V průběžném sčítání totiž nad svou hlavní soupeřkou, bývalou senátorkou Xóchitl Gálvezovou, vedla stabilně o zhruba třicet procent. Tomuto stavu odpovídaly reakce na domácí politické scéně i v zahraničí: vítězství Sheinbaumové rychle uznaly hlavní opoziční strany a k výsledku jí gratulovali také již prakticky všichni světoví státníci.
„Vždycky jsem byla přesvědčenou demokratkou, která usiluje o dodržování zákonů, což jsem prokázala jako občanka i ve svém politickém životě,“ prohlásila například ještě z neděle na pondělí Gálvezová. „Uznávám, že dosavadní vývoj sčítání mi není nakloněn a neexistují žádné informace, které by naznačovaly, že se to ještě může změnit.“
Gálvezová vítězce popřála k tomu, aby se jí „podařilo vyřešit hlavní problémy“ Mexika a fakt, že bude mít Mexiko ve svém čele poprvé ženu, označila za „historickou událost“. Zároveň však varovala, že bude spolu s celou opozicí „bedlivě pozorovat“, jestli nová prezidentka dodržuje demokratické hodnoty. Vyjádřila tak obavy zatím menšinové části mexické společnosti, která s nelibostí pozoruje koncentraci moci v rukách vládní strany Morena.
Levicové uskupení totiž netriumfovalo „pouze“ na pozici hlavy státu – Morena spolu se svými politickými spojenci ovládla také senát a poslaneckou sněmovnu, ve kterých zřejmě dosáhne na dvoutřetinovou většinu potřebnou k prosazování změn ústavy. Zároveň uspěla i na místní úrovni, když obsadila klíčovou pozici primátora hlavního města Ciudad de México a místa guvernérů třiadvaceti z 31 států federace.
Vyvolená nástupkyně
Nová prezidentka Sheinbaumová, která je mimochodem židovského původu, má za sebou úctyhodnou kariéru v akademické sféře. Po získání doktorátu v oboru energetického inženýrství působila jako výzkumnice v Národní laboratoři Lawrence Berkeleyho v Kalifornii, na prestižní Mexické národní autonomní univerzitě (UNAM) a také jako expertka v řadě národních i mezinárodních institucích včetně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Sheinbaumová se zároveň od počátku století politicky angažovala právě po boku Andrése Manuela Lópeze Obradora (v Mexiku obecně známého pod zkratkou AMLO), a to nejprve na místní úrovni jako jeho náměstkyně pro životní prostředí Ciudad de México a později i jako jeho nástupkyně na pozici primátorky hlavního města. Sheinbaumová také patřila mezi zakladatele prezidentovy strany Morena a před svým zvolením do vedení metropole působila jako starostka její největší městské části Tlalpan.
Vzhledem k dlouholeté spolupráci nebylo divu, že si AMLO Sheinbaumovou vybral pro to, aby ho vystřídala na pozici prezidenta republiky a fakticky pokračovala v jeho politice. Sám López Obrador sice nemohl kvůli ústavnímu omezení na jediný šestiletý mandát znovu kandidovat, mezi mexickou veřejností byl ale dost populární na to, aby jeho podpora vynesla do úřadu hlavy státu právě Sheinbaumovou.
Naopak sjednocená opozice, která si za svou společnou kandidátku vybrala bývalou senátorku a úspěšnou podnikatelku Gálvezovou, nedokázala voliče přesvědčit o potřebě změny. Jedním z důvodů pro její mizerný volební výsledek byla bezpochyby popularita rozsáhlých sociálních programů, které za svou vládu zavedl López Obrador a která zvedla životní úroveň milionů nejchudších Mexičanů. Voliči však zároveň stále mají v živé paměti rekordně neoblíbené prezidenty za dnešní opoziční strany, kteří Mexiku vládli před rokem 2018 a jejichž působení provázely mimo jiné masivní korupční skandály.
Hlavně kontinuita
Sheinbaumová bude v prezidentské funkci bezpochyby pokračovat v politice dosavadní hlavy státu, což ostatně ve své kampani opakovaně zdůrazňovala. V praxi to znamená zejména prosazení balíčku dvaceti ústavních změn, které na začátku roku představil AMLO a mezi nimiž jsou jak další sociální opatření typu stipendií pro studenty z nízkopříjmových rodin nebo pravidelného zvyšování minimální mzdy nad rámec inflace, tak i kontroverzní kroky, které by mohly ohrozit mexickou demokracii.
Mezi taková opatření patří zejména návrh na zavedení lidové volby soudců na různých úrovních, a to včetně členů Nejvyššího soudu. „Nejde ani v nejmenším o pokus o demokratizaci soudnictví, ale o jeho ovládnutí: nejprve prostřednictvím čistky a poté uzavřené metody výběru,“ popisuje obavy řady právních expertů i neziskových organizací Javier Martín Reyes z Mexické národní autonomní univerzity. „Převážná většina ústavních demokracií nepředpokládá lidovou volbu do těchto funkcí, protože vyžadují nestranné rozhodce s odbornou způsobilostí a nezávislostí na ostatních mocích.“
Nezávislé soudy byly dlouho trnem v patě snahy Lópeze Obradora o koncentraci co největší kontroly nad chodem státu. „Vysvětlení tohoto návrhu je jednoduché: prezident touží zlikvidovat jakoukoli protiváhu, která by se mohla postavit jeho mocenským ambicím. López Obrador nemá v lásce protiváhy, dává přednost absolutní moci,“ kritizoval soudní reformu Ricardo Anaya z opoziční Strany národní akce (PAN).
Na druhou stranu ovšem není pochyb o tom, že mexické soudy na některých úrovních trpěly četnými neduhy, zejména pak vysokou mírou korupce a náchylnosti k tomu, aby byli soudci podpláceni nebo naopak zastrašováni drogovými kartely a politickými klany. Právě proto návrh na soudní reformu alespoň prozatím nevzbuzuje v Mexiku nevoli širší veřejnosti.
Pokračování vlády strany Morena nepředstavuje příliš dobrou zprávu nejen pro nezávislost soudů, ale i pro vztahy se Západem. López Obrador má blízko k latinskoamerickým levicovým diktaturám v čele s Venezuelou a Nikaraguou, a naopak rutinně kritizoval Západ za pomoc Ukrajině. Na podzim loňského roku kupříkladu označoval dodávky vojenského materiálu napadené zemi za „iracionální“ a neváhal pozvat ruské vojáky na přehlídku ku příležitosti mexického dne nezávislosti. Sheinbaumová se sice k zahraniční politice prakticky vůbec nevyjadřovala, zatím však neexistují náznaky, že by se chtěla v tomto ohledu od svého předchůdce zásadně lišit.
Velké výzvy
Přestože AMLO patří mezi vůbec nejpopulárnější prezidenty v Latinské Americe, jeho nástupkyně po něm zdědí zásadní systémové problémy, se kterými se Mexiko nedokázalo vypořádat ani za šest let jeho vlády. V prvé řadě jde o pokračující extrémní míru násilí spojenou s aktivitami drogových gangů, která se bolestně projevila i v samotné volební kampani. V jejím průběhu bylo totiž zavražděno 37 kandidátů na různé volené pozice, což z ní činí nejkrvavější předvolební kampaň v mexické historii.
V březnu byl například uprostřed dne zastřelen starosta městečka Zipolite na jihu státu Oaxaca. Ve státu Chiapas bylo pro změnu tento měsíc při hromadné střelbě zavražděno osm lidí včetně kandidáta na starostu a jeho sestry. Celkem zaznamenalo Mexiko od nástupu Lópeze Obradora do funkce těžko uvěřitelných 170 tisíc vražd, tedy ještě více než za jeho mimořádně neoblíbeného předchůdce Enriqueho Peña Niety – a to navzdory předvolebnímu slibu, že dovede zemi k ukončení krvavé války proti drogám rozpoutané v roce 2006.
Sheinbaumová se bude muset rovněž vyrovnat s extrémně vysokými rozpočtovými schodky z posledních let, které jsou důsledkem právě mimořádně ambiciózních sociálních programů jejího předchůdce. Výdaje se na ně se v průběhu vlády Lópeze Obradora ztrojnásobily na 24 miliard dolarů ročně (v přepočtu asi 543 miliard korun) a nová prezidentka slíbila další expanzi sociálního státu.
Dá se předpokládat, že k financování těchto slibů bude potřeba zvýšit daně. „Snižovat výdaje vládní strana v žádném případě nechce, jenže fiskální situace je obtížná,“ popisuje Pamela Starr z University of Southern California. „Rozpočet je již nyní velmi úsporný, takže v něm opravdu není kde škrtat. A proto se budou muset najít nové zdroje příjmů.“
Složitou ekonomickou situaci, která je provázená dlouhodobě podprůměrným růstem, by mohl na podzim ještě zhoršit návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Mexiko je největším obchodním partnerem Spojených států a dosud těžilo z výhodných podmínek pro svoje vývozce. Trump ovšem sousední zemi stejně jako Evropské unii a Číně slibuje obchodní válku na ochranu domácí produkce.
Bývalý a dost možná i budoucí americký prezident mimo jiné již v průběhu volební kampaně avizoval, že zatíží stoprocentním clem automobily vyrobené v Mexiku čínskými společnostmi. Vztahy Mexika se Spojenými státy by pak mohla dále poškodit pokračující migrační krize, kterou chce Trump zastavit za každou cenu – podle nedávných zjištění dokonce s pomocí speciálních jednotek a námořnictva, kterým by umožnil zasáhnout přímo na mexickém území.
