ANALÝZA / Polsko je od začátku plnohodnotné ruské invaze jedním z největších spojenců Ukrajiny. Poskytuje jí vojenskou i finanční pomoc, přijalo miliony uprchlíků a přes jeho území směřují na frontu dodávky vojenské techniky z jiných států. V poslední době to ale mezi Kyjevem a Varšavou skřípe. Aktuálně se napětí mezi oběma východoevropskými státy, které spojují špatné zkušenosti s Ruskem a jeho předchůdcem Sovětským svazem, ukázalo na střetu ohledně embarga na dovoz ukrajinského obilí.

Polsko od začátku války Ukrajině poskytlo vojenskou pomoc ve výši tří miliard eur (zhruba 73 miliard korun, pozn. red.). Pro srovnání, Česká republika podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku Kyjevu dodala vojenskou techniku v hodnotě necelých 26 miliard korun. Další necelá miliarda eur (zhruba 22 miliard korun, pozn. red.) směřovala z Varšavy do Kyjeva v humanitární pomoci a podobná částka i ve finanční pomoci.

Polský premiér Mateusz Morawiecki byl také mezi prvními státníky, kteří se do napadené země vydali. Fotka z vlaku, kde sedí spolu s českým premiérem Petrem Fialou (ODS), slovinským premiérem Janezem Janšou a polským vicepremiérem a de facto nejvlivnějším politikem v Polsku Jaroslawem Kaczyńským, z internetu ani z jeho portfolia nikdy nezmizí.

„Právě zde, ve válkou zničeném Kyjevě, se tvoří dějiny. Právě zde bojuje svoboda proti tyranii. Právě zde visí na vlásku budoucnost nás všech,“ napsal v březnu loňského roku, kdy byla ruská vojska nedaleko ukrajinské metropole, Morawiecki na sociální síti X. Jenže, jak se zdá, na vlásku teď visí i dobré vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. A i když je Varšava jedním z největší spojenců Ukrajiny, její celková pomoc i s náklady na uprchlíky je třetí nejvyšší na světě, spory vznikat můžou.

Na začátku byla nevděčnost Ukrajiny

Třenice začaly už v létě poté, co poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Marcin Przydacz mluvil o nevděčnosti Ukrajiny. „Jestli jde o Ukrajinu, tak od Polska dostala opravdu velkou podporu. Myslím, že by stálo za to, aby dokázala ocenit, jakou roli v posledních měsících a letech pro Ukrajinu hrálo Polsko,“ prohlásil. Przydaczův výrok už tehdy směřoval ke sporům ohledně obilí.

Podle dohody zprostředkované Evropskou unií mohlo Polsko a další země zakázat dovoz ukrajinského obilí. Důvodem byla ochrana vlastních zemědělců. Země ale povolily, aby obilí procházelo přes jejich území do jiných zemí. Jenže to se Ukrajině nelíbilo. Platnost dohody vypršela 15. září.

Dále čtěte

Sraz diktátorů a sbližování dvou vyloučených států. Spojenectví s KLDR ale Putinovi válku nevyhraje

ANALÝZA / Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un toho mají mnoho společného. Oba stojí v čele státu,…

V reakci na slova poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy si Ukrajina předvolala polského velvyslance Bartosze Cichockého. Ten si na ministerstvu zahraničních věcí podle mluvčího úřadu Oleha Nikolenka vyslechl, že výroky o údajné nevděčnosti Ukrajinců za pomoc od Polska jsou nepravdivé a nepřípustné. Tím ale celá záležitost neskončila. Varšava přistoupila k recipročnímu kroku a předvolala si ukrajinského velvyslance v Polsku.

K diplomatické roztržce se přidal i polský premiér, kdy předvolání velvyslance označil za chybu. „K předvolání polského velvyslance, zástupce země, která jako jediná zůstala v Kyjevě v den ruské invaze na Ukrajinu, na ukrajinské ministerstvo zahraničí nemělo nikdy dojít,“ napsal na sociální síti X s tím, že Polsko bude vždy hájit své dobré jméno, bezpečnost a zájem jakéhokoli jiného státu nikdy nebude stát nad jeho zájmem.

Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snažil třenice mezi oběma státy mírnit. „Ukrajina bojuje za svobodu svou i celé Evropy a my jsme vděčni každému národu, který jí pomáhá,“ napsal na stejné sociální síti. „Nedovolíme, aby vztahy mezi ukrajinským a polským národem kazily nějaké politické momenty, a emoce by měly rozhodně vychladnout. Svoboda a blaho našich národů, hodnoty naší Evropy a vítězství nad společným ruským nepřítelem jsou nade vše,“ dodal.

Situace se postupně uklidnila. Vztahy obou zemí jsou ale poznamenané starými křivdami. Jednou z nich je například volyňský masakr, který se odehrál na území dnešní severozápadní Ukrajiny, a v Polsku téma Volyně stále rezonuje.

Na nápravě starých křivd ale vedení Ukrajiny, zdá se, pracuje. Polský prezident Andrzej Duda a Volodymyr Zelenskyj na začátku července nečekaně dorazili do ukrajinského města Luck a uctili památku obětí druhé světové války a volyňského masakru. „Společně vzdáme hold všem nevinným obětem Volyně! Vzpomínka nás spojuje!
Společně jsme silnější,“ napsal tehdy na sociální síť X polský prezident.

Spory o ukrajinské obilí pokračují

Spory ohledně obilí ale podle všeho pokračují. Kyjev podal u Světové obchodní organizace stížnost proti Slovensku, Maďarsku a právě Polsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí, které mělo skončit v pátek 15. září. Důvodem má být ochrana vlastních zemědělců, kteří by jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny.

Právě Polsko svůj záměr pokračovat v embargu oznámilo jako první a už den před oficiálním ukončením embarga se do sousedního státu pustil mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Umělé omezování ukrajinského vývozu podle něj nahrává Ruské federaci, která je konkurentem Ukrajiny na světovém trhu s obilím, a kvůli tomu může vydělat více peněz na svou válku proti Ukrajině. Embargo navíc prý porušuje podmínky asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií, a ještě popírá princip jednotného trhu sedmadvacítky.

Spor tak vygradoval během zasedání OSN v New Yorku. Ve svém projevu se Zelenskyj nepřímo, ale velice ostře pustil právě do polských sousedů. „Znepokojivé je, že někteří v Evropě hrají se solidaritou politické divadlo – z obilí dělají thriller. Může se zdát, že hrají své vlastní role, ve skutečnosti však pomáhají připravovat scénu pro moskevského herce,“ řekl.

Reakce polské strany na sebe ale nenechala dlouho čekat. Polský prezident Duda zrušil s odkazem na skluz v programu plánovanou schůzku se svým ukrajinským protějškem. Ostře sledovaný Zelenského výrok Poláky popudil asi víc, než Zelenskyj předpokládal. „Každý, kdo se snažil zachránit tonoucího, ví, že topící se člověk je mimořádně nebezpečný, neboť ho může stáhnout do hlubin. Říká se, že tonoucí se stébla chytá, ale ve skutečnosti se chytá všeho, čeho se chytit může,“ řekl Duda. Přirovnání prý trochu připomíná současné polsko-ukrajinské vztahy.

Zrušení schůzky s jeho ukrajinským protějškem je v kontrastu s jednotou, která byla mezi oběma státy přítomná před sporem o obilí. Prezidenti si pravidelně volali a v dubnu stál Duda po boku Zelenského ve Varšavě a slíbil, že Rusko nikdy sousedy nerozdělí.

Dále čtěte

Máme právo získat Krym jakýmkoliv způsobem. Bude to Putinův konec, říká zástupkyně Ukrajiny na Krymu

ROZHOVOR / Most spojující Krym s Ruskou federací musí být, pokud přežije, bezpečně demontován, protože jde o vojenský a nelegální…

V kritice ale Duda pokračoval. „Nemůžeme dovolit, aby se ukrajinské obilí prodávalo na polském trhu bez jakékoli kontroly,“ reagoval na slova svého ukrajinského protějšku. „Máme také své vlastní občany, musíme se starat o jejich zájmy. Je škoda, že to naši ukrajinští sousedé nechtějí pochopit,“ dodal v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Poradce polského prezidenta Marcin Przydacz, kvůli jehož slovům roztržka letos v létě částečně vznikla, zase mluvil o překvapujících slovech prezidenta Zelenského v OSN. „Podle mého názoru ukrajinská vláda odstrkuje ruce, které jí pomáhají. Je to přece Polsko, které hraje klíčovou roli v politice podpory ukrajinského státu již řadu měsíců. A ve skutečnosti si Ukrajina útokem na záchranáře nepomáhá,“ řekl.

Kyjev zavádí odvetná opatření. Varšava odpovídá stejně

Problémy mezi Polskem a Ukrajinou navíc přichází v době, kdy se šíří zprávy, že Polsko pravděpodobně sníží finanční podporu milionu ukrajinských uprchlíků. To může vztahy, napjaté kvůli sporu o dovoz obilí, ještě více zhoršit.

Kyjev se ale mezitím chystá zavést odvetná opatření ohledně dovozu ovoce a zeleniny z Polska. „Pokud se Polsko, Maďarsko a Slovensko nebudou držet kroků posvěcených Evropskou komisí, Ukrajina bude zavádět reciproční nebo vzájemná obchodní omezení,“ řekl ukrajinský premiér Šmyhal. Naopak z Polska zní, že pokud bude konflikt eskalovat, přidá k embargu další produkty. Skřípání tak pokračuje a ani pro jednoho účastníka to není dobře. Ukrajina se snaží postupovat v protiofenzivě, Polsko se zase blíží k parlamentním volbám.

Dále čtěte

Chcete pochopit ruskou válku na Ukrajině? Čtěte tyto knihy o napadené zemi i o agresorovi

Máme tu pro vás tipy na čtení. Sice to není právě odpočinková věc, ale týká se těch nejdůležitějších událostí, které…

Právě ty můžou být i jednou z příčin celého konfliktu. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) bude v říjnových volbách usilovat o třetí volební období a nechce si proti sobě poštvat svoji volební základnu na venkově a mezi zemědělci. Na třetím místě se navíc v průzkumech pohybuje Konfederace spolupředsedy Slawomira Mentzena.

Právě jeho krajně pravicová strana by mohla rozhodovat v povolebních vyjednáváních a pomoct Morawieckému s udržením u moci. Ačkoli je PiS v průzkumech veřejného mínění na prvním místě, nemá dostatečnou podporu, aby sama získala absolutní většinu. To znamená, že potřebuje koaličního partnera, a nejpravděpodobnějším kandidátem je právě Konfederace. Ta ale už dříve zahájila kampaň proti tomu, co označuje za ukrajinizaci Polska, a v povolebním vyjednávání by se její členové mohli snažit o snížení podpory Polska Kyjevu. Ta by pak mohla Ukrajině chybět v pokračující snaze o osvobození území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je zvyklý na tvrdou hru a vyjednávání. Své požadavky často stupňuje, má na to přece právo. V současném sporu mezi Kyjevem a Varšavou ale může tvrdou hrou více ztratit než získat. Poláci nemusí na jeho hru přistoupit, a problém pro Ukrajinu je na světě. To poslední, co nyní chce, je snižování západních dodávek. Ke škodám už ale došlo.