Inflace je dnes ve stádiu obecně klesajícího trendu. Podle Petra Bartoně, hlavního ekonoma investiční skupiny Natland, je tedy potřeba ji prezentovat v rámci měsíců, ne meziročně. Meziroční inflace je totiž ovlivněna minulými měsíci, kdy inflace prudce stoupala, takže její výpovědní hodnota není adekvátní aktuální situaci.

V dnešní době vysoké inflace je podle ekonoma Petra Bartoně potřeba nahlížet na pohyb cenového indexu v rámci jednotlivých měsíců. Nejen média by se podle něj měla při prezentaci vývoje inflace zaměřit na aktuální zprávy, konkrétně na hodnoty, které Český statistický úřad zveřejňuje za poslední měsíc.

„Měsíční inflace přesněji vypovídá o tom, co se děje teď a tady,“ vysvětlil ekonom s tím, že právě z hodnoty aktuální inflace se dá predikovat budoucí vývoj situace. „Většinu lidí zajímá, kdy zvyšování cen konečně skončí a informaci o tom podává aktuální inflace, protože je to nejlepší křišťálová koule, která nám napoví do budoucna, co se bude dít,“ okomentoval.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Nevýhodou momentálního prezentování meziroční inflace je tedy skutečnost, že je ovlivněna aktuálním měsíčním nárůstem (nebo poklesem) pouze z jedné dvanáctiny. Nemá tudíž dostatečnou výpovědní hodnotu a v dnešní proměnlivé době může vézt k nesprávným úsudkům. „Roční trend je kumulací dvanácti jednoměsíčních změn,“ přiblížil. Například od června do září meziroční inflace narostla, přestože ve skutečnosti reálná inflace, tedy růst cenového indexu meziměsíčně klesl.

„Měřit inflaci za rok je v pořádku v té tradiční době, kdy se za rok ceny pohnou o dvě nebo tři procenta. To je rozumná míra měření. Kdybychom toto měřili za měsíc, budeme říkat, že se inflace pohnula například o 0,1 procenta a podobně, malá čísla. A dvě nebo tři procenta, která to pak udělá za 12 měsíců, jsou čísla, která si běžný člověk dokáže představit,“ vysvětlil ekonom. V takové době se ovšem nyní nenacházíme. O dvě nebo tři procenta cenový index kolísá v rámci měsíců. Meziročně se pak tedy jeho rozsah dostává na úroveň patnácti až dvaceti procent.

Přestože jsme podle Petra Bartoně nyní ve fázi inflačního poklesu, meziroční inflace bude růst minimálně do konce roku 2022. Taková skutečnost je dána „pouze“ matematickým výpočtem, nikoliv ekonomickým. „Stačí, aby zvýšení v aktuálním měsíci bylo vyšší než hodnota v měsíci před rokem. Nižší hodnotu tudíž nahradí vyšší a meziroční inflace naroste, přestože aktuálně dojde k poklesu,“ vysvětlil ekonom s tím, že letos je obecně inflace vyšší než loni a v blízké době nemůžeme čekat pokles cen. „Klesající inflace ale znamená, že růst cen je mírnější, než byl v minulém měsíci,“ řekl.

Ekonom dodal, že měsíční inflaci není problém prezentovat ve dvanáctiměsíčním vyjádření. „Dvanáctiměsíční inflace je teď 19,8 procenta, takže měsíční v ročním vyjádření je 15,4 procenta. To znamená, že jsme v situaci, kdy je tempo růstu cen aktuálně nižší, než co by se zdálo z té meziroční inflace,“ přiblížil. Podle ČSÚ snížil listopadovou předpokládanou inflaci 19,8 efekt úsporného tarifu na hodnotu 16,2 procenta.