Špatná kvalita ovzduší v hlavním městě by mohla odhalit nepřipravenost vedení Prahy na další nečekané trable, které se na ně valí. Jedním z návrhů na zlepšení současné smogové situace v hlavním městě je totiž „spásný“ nápad zavést jízdu v městské hromadné dopravě zdarma. Tato skutečnost by údajně měla přimět řidiče aut, aby místo cesty vozem zvolili MHD. Co ovšem způsobí narychlo vymyšlený návrh, který by denně stál město zhruba čtyři miliony korun, ale vedení Prahy zřejmě nedomyslelo, a patrně by se divilo, jako třeba při zákazu provozu vozítek segway v některých částech metropole. Tam se také přání stalo otcem myšlenky, ale naprosto nepropracované.

Opatření, jakým by časově omezené zrušení platby v MHD bylo, na sebe váže mnoho problémů, které by bylo třeba akutně vyřešit. Vzhledem k tomu, že se vedení hlavního města opakovaně neosvědčilo při řešení situací, kdy je třeba jednat rychle, sotva by bylo bezchybně připraveno i na takový zásah, jakým je změna výběru jízdného ve veřejné dopravě.

Faktorů, které mluví proti takovému opatření, jakkoli je vhodné pro možné omezení smogové hrozby v Praze, je mnoho. Mezi ty nejdůležitější patří například způsob vyrovnání se s držiteli Opencard, Lítačky či klasických kuponů, které jsou již zaplaceny, a jejich držitelé by tedy měli nárok na vrácení části poplatků. U elektronických karet by nemělo jít o větší problém, pouze by se platnost kuponu prodloužila o daný počet dnů, kdy by MHD jezdila zdarma. Horší by už to však měli ti, kteří se stále spoléhají na papírovou verzi průkazu.

Dalším aspektem je i nutné navýšení počtu dopravních prostředků, které zajišťují přesun občanů po hlavním městě. Magistrát sice hovoří o čtyřiceti autobusech a dvou soupravách metra, kterých by využil pro posílení spojů, ale již nezmiňuje personální obsazení, které by zřejmě zrealizovat ze dne na den bylo velmi složité.

Důležité by také bylo, jakou cestou by se Praha, potažmo Dopravní podnik, rozhodli svým „zákazníkům“ sdělit, že jejich jízda dočasně není zpoplatněna. Nebyly by v provozu automaty na prodej jízdenek, nebo ty, kde se cestovní doklad označuje? Možná by se odpovědní lidé spolehli pouze na hlášení v metrech, autobusech a tramvajích. Jak se ale mají zachovat třeba cizinci, kteří pravděpodobně při své návštěvě Prahy mají jiné zájmy a starosti než sledovat situaci ve veřejné dopravě? Otázek je spousta a nelze se spolehnout na magistrát, že by měl na všechny dostačující odpovědi. Dokud je nenajde, měl by si nechat zajít chuť na nějaké experimenty.