Havlovský odkaz v politice je živý a zdravý. „Bylo populární ho obviňovat ze všeho možného. Od odpovědnosti za komunismus, přes kupónovou privatizaci až po válku v Jugoslávii. Šířili to jeho následovníci v úřadě prezidenta, kteří se nemohli úplně vyrovnat s tím, že nejsou Václav Havel, a nevyrovnají se s tím do smrti,“ říká v rozhovoru pro Revue FORUM kandidát do Senátu Michael Žantovský. Jako bývalý diplomat stále sleduje i situaci v USA a Velké Británii, kde byl v minulosti velvyslancem.

Jak myslíte, že by se na všechno to, co popisujete, a také na současnou českou politickou reprezentaci v čele s premiérem Andrejem Babišem díval Václav Havel, jehož jste byl dlouholetým spolupracovníkem?

V první řadě se snažím vyhýbat tomu, aby mě lidi zkoušeli jako médium z toho, co by si myslel Václav Havel. Bohužel nemám možnost s ním komunikovat tímto způsobem, ale některé věci samozřejmě víme z toho, jak se choval v minulosti. Václav Havel byl prezidentem již v období, kdy Vladimir Putin nastupoval do čela Ruska. Na rozdíl od většiny evropských státníků, kteří byli okouzlení tím, že má Putin poměrně slušné obleky a mluví německy, se na něj díval s neskrývanou nedůvěrou a veřejně ji vyjadřoval. Měl celoživotní zkušenosti s jistým druhem organizace, ke které patřili jak trapiči Václava Havla, tak i takoví jako Vladimir Putin. Věděl, že se tihle lidé myšlením většinou nemění. 

A co se týče naší současnosti, tak i tam by byl Václav Havel nepochybně kritický k těm, kteří zpochybňují naši zahraniční orientaci, právní stát a jeho hodnoty, k čemuž patří samozřejmě i skrytý nebo otevřený střet zájmů na nejvyšší úrovni. To všechno jsou věci, které se neslučovaly s jeho chápáním politiky. On chápal politiku jako veřejnou službu a výraz zodpovědnosti za svět kolem nás, nikoli jako prostředek, jak získat více moci, peněz nebo vlivu.

Celý život se ale učím politiku nepersonifikovat, protože je hrozně snadné si postavit nějakou figuru, a pak se do ní trefovat. Ale vždycky je poučné se zamyslet nad tím, co by bylo, kdyby ta figura neexistovala. 

PŘEDPLATNÉ REVUE FORUM ZDE

Ale bylo by vůbec?

To je dobrá otázka. Každopádně si nejsem jistý, jestli by to bylo jiné ANO, jestli by zastávalo jiné hodnoty.

A jaké to jsou hodnoty? Co pro vás vlastně reprezentuje na politickém poli?

Hnutí ANO pro mě představuje téměř neoblečenou touhu po moci, vlivu a rozdělování statků bez nějaké velké ideologie. Nemyslím si, že je ANO fašistická strana nebo něco podobného. V tomhle ohledu není příliš jiná od ostatních stran. Ale právě ta její ideologická nečitelnost odhaluje to, o co jí opravdu jde.

Na druhou stranu jste ocenil premiérův loňský projev na výročí 17. listopadu, kde chválil Václava Havla za odvahu. Nemyslíte, že tím demokratickou část veřejnosti poněkud podvádí?

Je to samozřejmě možné. Jedna občanka mi to přímo na tom shromáždění vytkla. Jako povoláním psycholog paradoxně ani netvrdím, že vidím lidem do duše, ani do hlavy. Pro mě bylo důležité, že se Andrej Babiš přihlásil k odkazu Václava Havla a současně řekl, že tomu odkazu nedostál a že v tomhle ohledu nemá být na co pyšný. Ať mu to poradil Marek Prchal, nebo to skutečně bylo z jeho duše, tak podle mého názoru bylo správné, že to řekl. A že si tím politicky neuškodil, je pravda, ale naznačil aspoň míru sebereflexe, která politikům strašně chybí.

Ano, jak známo, pan Babiš byl členem komunistické strany. Václavu Havlovi bylo po sametové revoluci vyčítáno, že se nezasadil o její zrušení. Jak na tohle pohlížíte? Shodovali jste se v tom, nebo byste postupoval na jeho místě jinak? 

Nebyl jsem na jeho místě, ale téměř ano, protože jsem stál vedle. A proto tuhle diskuzi považuji za v podstatě zavádějící. V první řadě nemohl Václav Havel zrušit ani zakázat žádnou politickou stranu, protože jsme se v listopadu 1989 rozhodli, že se vydáme demokratickou cestou. A když si přečtete zákony a Ústavu, tak prezident téhle země nemá žádné pravomoci zakazovat nebo povolovat nějakou politickou stranu. 

Za druhé, a to si přiznejme, on se ani neklonil k zákazu komunistické strany, protože tvrdil, že pokud komunistickou stranu zakážeme, tak se akorát přejmenuje, vznikne někde jinde a bude tropit některé ještě horší věci. Takhle alespoň víme, že je to komunistická strana, jak ji nazvat a co má za sebou. A byť je to klišé, tak si myslím, že dala historie Václavu Havlovi za pravdu.

Jak se vlastně podle vás daří havlovskému odkazu v české politice? Hlásí se k němu politici?

Myslím si, že je živý a zdravý. Hlásí se k němu spousta lidí, i když ne všichni zcela upřímně, ale nejenom mezi veterány, nýbrž i mezi řadou mladých politiků je spousta těch, kteří se spontánně a upřímně hlásí k odkazu Václava Havla. A jsou v řadě stran. V době minulé bylo asi velmi riskantní být členem ODS a hlásit se k odkazu Václava Havla. Dneska je to něco, co je zřejmě ne všemi, ale velkou částí členů ODS přijímáno a akceptováno. A to je dobře.

Dlouhé roky jste působil jako velvyslanec ve Spojených státech, kde situace po smrti George Floyda eskalovala do celostátních nepokojů. Jaký je váš osobní odhad, posílí prezident Donald Trump, nebo oslabí? 

Tohle má dvě roviny. Jedna otázka je, jak to prakticky ovlivní americké volby v listopadu tohoto roku. Na to podle mě existuje dvojznačná odpověď. Osobně si myslím, že pokud se podaří společenský neklid uklidnit a zůstane z něj pouze to jistě oprávněné pobouření nad násilnou smrtí George Floyda, tak to Donaldu Trumpovi ublíží a volby prohraje. Pokud bude násilí eskalovat a řada lidí bude poukazovat na to, že je to hrozba samotnému řádu Spojených států, tak ho to posílí a volby vyhraje. 

S prezidentem Trumpem jsou vedle určité nevyzpytatelnosti spojena i četná mediální vystoupení, svědčící o jisté formě šaškovství. Nemůže tohle být politika budoucnosti?

Určitě je tímto typem televizního baviče a politika. V posledním desetiletí se těch příkladů vyskytlo příliš mnoho, než aby si člověk říkal, že je to jenom výjimka. Nevidím na tom nic tak strašlivého do té míry, do které jde o použití nových komunikačních prostředků pro klasickou politickou práci. Ale tím si nejsem u Trumpa příliš jistý.

Celý rozhovor čtěte v aktuálním čísle Revue FORUM ZDE nebo se ptejte v trafikách.