O tom, proč je třeba neustále upozorňovat na komunistické zločiny, o Miladě Horákové, generálu Mašínovi a připravovaném Památníku tří odbojů, ale i o tom, co nás možná čeká v prezidentské volbě, jsme si povídali s Michalem Gregorinim ze spolku Dekomunizace, u jehož vzniku stál, kromě jiných osobností, proslulý redaktor Hlasu Ameriky Ivan Medek.

Vraťme se o sedmnáct let zpět – co bylo impulzem ke vzniku spolku Dekomunizace?
Spolek Dekomunizace, tehdy ještě občanské sdružení Dekomunizace, vznikl z popudu našeho kolegy ze studia Mowshe Libora Klečka, který v roce 2005 přišel do práce „vytočenej“ z toho, že komunisti mají víc než patnáct let od listopadu 1989 druhé nejvyšší předvolební preference? A že s tím musíme něco udělat. Rovnou navrhl jedno protikomunistické tričko s tím, že ho v omezeném nákladu vyrobíme, rozdáme kamarádům a sami ho budeme taky nosit. Současně jsme si uvědomili, že když ta trička budeme nosit jenom my, tak je to málo. Proto jsme se rozhodli oslovit kolegy, kamarády i konkurenty z oboru grafického designu a vyhlásili jsme soutěž Trikem proti komunismu, do které se přihlásilo neuvěřitelných 155 různých grafiků, designérů, nejenom z Česka, ale i ze Slovenska a také někteří expati žijící v zahraničí, třeba v Londýně. Přišlo přes 350 různých motivů. Soutěž probíhala online, účastníci si sami své motivy přihlašovali a bez cenzury je dávali na web. O vítězi pak ve třech kolech hlasovala odborná porota, veřejnost i sami autoři. Předsedou poroty byl Ivan Medek, náš velký guru, morální garant a zakládající člen Dekomunizace. Proběhlo vyhlášení a trička se začala vyrábět, prodávat a šířit po republice.Mělo to velký ohlas. Po celý ten rok od jara 2005 do červnových voleb 2006 jsme se snažili udělat všechno pro to, aby komunisti získali co nejméně hlasů.

Připomeňme, že komunisti tehdy skončili se ziskem necelých třinácti procent třetí, za ODS A ČSSD. Jak jste byli s výsledkem spokojeni?
Nebyli. Uspokojili jsme se až loni na podzim – po šestnácti letech našeho fungování se komunisti do sněmovny konečně nedostali. Někteří z nás už ani nedoufali, že se to stane. Ale většina věřila. Kdyby nevěřila, tak jsme to netáhli tak dlouho.

…