Poradce českého premiéra Michal Klíma zažil v pondělí nemilou věc. Zčistajasna mu začali psát lidé na sociálních sítích, že nesouhlasí s jeho antivaxerskými názory. Jde přitom jen o smutnou záměnu. Dlouholetý mediální manažer a donedávna předseda české pobočky Mezinárodního tiskového institutu Michal Klíma rozhodně žádný antivaxer není. Šlo o to, že jiný nositel téhož jména, rektor Michal Klíma z Metropolitní univerzity, poskytl rozhovor pro stanici Český rozhlas PLUS a vykládal zde opravdu neuvěřitelné věci.
Pan rektor Klíma v rozhlase tvrdil, že demonstranti proti covidovým opatřením protestují proti nástupu autoritářství. Média pak obvinil, že si při demonstracích přehnaně všímají excesů, jakou jsou třeba šibenice, a dělají z demonstrantů extremisty. Oni přitom brání svobodu. Podle Klímy jsou média navíc zodpovědná za štvavé kampaně proti lidem, kteří kritizují vládní proticovidová opatření nebo strategii očkování. Vadí mu, když se antivaxerům předhazuje, že jsou pod vlivem Putinova Ruska.
Klíma mimo jiné uvádí: „Došlo k nehoráznému honu na čarodějnice, kdy osobnosti a profesoři, kteří měli kritické názory, byli dehonestováni za účelem je vyřadit z jakékoliv debaty. A miliony lidí byly vyloučeny ze společenského života.“ Řada osob je u nás prý obětí mediálního lynče. Sám sebe označil Klíma za oběť diktátu, protože mu bylo zakázáno sedět v cukrárně, neb není očkovaný, ačkoli má prý hodně protilátek. Tím Klíma nespravedlivě trpí, a to podobně jako další „miliony lidí“. Kde tu informaci o milionech lidí vzal, vysvětlit neumí.
Během rozhovoru se rektor Klíma dopustil naprosté nehoráznosti, když prohlásil, že lidé v České lékařské komoře a na ministerstvu zdravotnictví slouží jakési farmaceutické lobby. Když ho moderátor Jan Bumba požádal, aby svá tvrzení doložil, tak to Klíma bez mrknutí oka obrátil. Je to prý na investigativních novinářích, aby jeho tvrzení doložili, a nikoli na něm. Jinými slovy, rektor Klíma si myslí, že může veřejně vypouštět jakoukoli difamaci a nemusí ji dokládat fakty.
Nejděsivějším Klímovým sloganem je pak sousloví „medicínská lůza“. Touto medicínskou lůzou rektor Klíma označil lékaře, kteří dělají svoji práci a varují před pavědeckými bludy.
Kromě lehkomyslného šíření nedoložených obvinění je na panu rektoru Klímovi pozoruhodné, že svůj osobní prožitek utlačovaného občana umí prezentovat jako erozi západní demokracie. Tato koroze se projevuje nejen tím, že nemůže už chodit do cukrárny, ale také potlačováním svobody prezentovat jeho antivaxerské názory. Nevšiml si možná, že právě sedí ve studiu veřejnoprávního rozhlasu a že mu vychází na serveru Echo 24 jeden blábol za druhým.
Samotná teze o erozi demokracie je vážná. V éře Babišovy vlády jsme jednoznačně byli svědky zásahů do práv a svobod občanů, které byly přehnané a nesmyslné. Andrej Babiš se svým autoritářským přístupem k první vlně epidemie navíc dokonce chlubil a udělil své vlastní vládě cenu „best in covid“. Tento pomyslný metál mu vydržel až do chvíle, kdy se ukázalo, že naše vláda patří v disciplíně covidu k těm nejhorším. Nejskandálnějším a zřejmě protiústavním rozhodnutím vlády přitom byl zákaz vycestovat ze země. Tím se vláda skutečně dotkla základního občanského práva. Řadu svých zásahů do občanských práv nebyla schopna odůvodnit a vysvětlit. Poslední nehorázností Babišovy vlády byl zákaz adventních trhů a likvidace příjmů tisíců drobných prodejců.
Neúcta ke svobodě byla přitom základním rysem bývalého premiéra a vůdce hnutí ANO. Babiš zničil dva liberální deníky a omezil významným způsobem svobodu slova v České republice. Rektoru Klímovi to ale zdaleka tak nevadilo, jako mu dnes vadí, když ho nepustí do cukrárny. Přímo v Babišových novinách, neboli ve stranickém tisku vládní strany, meditoval o jejím stranickém životě.
Rozdíl mezi tím, jak se tehdy chovala Babišova vláda a jak se nyní chová vláda Petra Fialy, je zásadní. V naší zemi se dá konečně zase dýchat, a to se vůbec netýká jen covidových opatření, která mají svoji logiku, ale zejména oblasti mnohem vyšších možností svobodné kritiky výkonu moci.
Ohledně očkování je ale situace principiálně odlišná. Očkování je kulturní a civilizační vymožeností a nejde o nic z kategorie politických práv. Mytí rukou na cestě z toalety také není předmětem vážné úvahy o politické svobodě, nýbrž jenom o kultuře. Jistě nelze říci, že všichni odpírači očkování jsou nebezpeční extremisté. Nemůžeme ale nevidět, že antivaxerský kulturní fenomén zcela úzce souvisí se záporným vztahem k západnímu konceptu svobody a demokracie a zejména k projektu Evropské unie. Není ani trochu náhoda, že je mezi antivaxery tolik slovanských „vlastenců“ a zvýšená láska k putinovskému autoritářství.
Pozoruhodný průzkum o souvislosti mezi vztahem lidí k očkování a vztahem lidí k liberální demokracii přinesl server Seznam Zprávy. Je to velmi názorné a panu rektorovi to doporučujeme k zaznamenání při jeho práci politologa. Z dotázaných respondentů, kteří se cítí být součástí demokratické Evropy, bylo očkovaných téměř 90 procent. Z těch, kteří odpověděli, že se její součástí být necítí, byla očkovaná jenom zhruba půlka.
Pro nás je očkování praktickým a zodpovědným opatřením, zatímco pro rektora Klímu je to cesta do otroctví farmaceutické lobby. On vidí erozi demokracie, my zase při pohledu na něj vidíme erozi rozumu.
Jako soukromník si pan Klíma může hlásat jakékoli bludy. Přítomnost bludařství je běžnou součástí svobodného života společnosti. Pro osud demokratické společnosti je ale důležité, aby nad bludařstvím převládala úcta k pravdě a argumentace pomocí faktů. S tím má Klíma potíže a jako rektor univerzity neblaze zatěžuje svoji instituci difamačním chováním, jež je v rozporu s principy univerzitního a vědeckého prostředí.
Poradce premiéra Michal Klíma si opravdu zaslouží upřímnou soustrast, jak sám uvedl se smutným humorem na twitteru. Názory rektora Klímy jsou takřka přesným opakem toho, co říká poradce Michal Klíma. Svět je malý a o náhody tu není nouze.