Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je návrh migrační dohody málo ambiciózní a nesoustředí se na základní problémy, které je potřeba řešit. Česká diplomacie podle něj selhala v řešení její finanční stránky. Výjimka, která by mohla pro Českou republiku platit vzhledem k vlně příchozích uprchlíků z postižené Ukrajiny, se teprve diskutuje a součástí zatím není.
„Migrační dohoda za devět let vyjednání ztratila to základní,“ vysvětlil svůj názor pro deník FORUM 24 Zdechovský s tím, že to je zejména řešení problémů migrace mimo Evropskou unii. Řešení uvnitř EU má být už jakási záloha, která stojí spoustu peněz, úsilí a způsobuje komplikace. Přestože s touto nutností souhlasí i premiér Petr Fiala (ODS) a podle ministerstva vnitra dohoda důslednou kontrolu na vnějších hranicích EU zajistí, podle Zdechovského je spíše postavena na řešení případného zvýšení migrace v EU, na tom, co by měly členské státy v takovém případě dělat a jak by měly reagovat.
Jako absolutní selhání české diplomacie europoslanec vnímá rozhodnutí o finančních prostředcích. „Česká diplomacie rozhodla, že budeme platit 20 tisíc eur, komisařka ve výboru už nyní mluvila o 22 tisících eur za jednoho člověka, kterého nepřijmeme,“ uvedl a vysvětlil, že devítileté zkušenosti s italskými, řeckými a dalšími úřady nejsou spolehlivé. „Ne vždy nám posílají nebo dokládají, že je člověk skutečně uprchlík, to znamená, že jsou žádosti nekompletní, a tak dále,“ dodal.
Navíc by dohoda podle něj měla být spravedlivá. „Není možné, aby EU dávala České republice 200 euro za jednoho přijatého Ukrajince, a nyní Italům a Řekům 20 tisíc euro,“ řekl, že tato částka nebyla ze strany ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) projednávána. „To je věc, kterou bychom v životě nepodpořili,“ dodal a odůvodnil to tím, že při současné migrační krizi by to znamenalo, že by Česká republika dávala miliardu ročně, a čísla rostou.
Ministerstvo vnitra ovšem vidí společné řešení jako férové. „Žádné kvóty, ale solidární finanční pomoc nejvíce zatíženým členským zemím, kterou Česko prostřednictvím programů ministerstva vnitra dlouhodobě realizuje,“ uvedl Rakušan s tím, že se Česká republika bude navíc ze systému povinné solidarity dočasně vyjmuta, a to z důvodu velkého množství přijatých uprchlíků před válkou z Ukrajiny, kterým Česko solidárně poskytuje dočasnou ochranu. „Tím se nám od EU dostává další uznání za naši práci. Od komisařky Ylvy Johansson jsem navíc v souvislosti s naším zapojením do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny získal příslib další finanční pomoci pro Česko,“ dodal ministr.
Výjimka, podle které by Česká republika vzhledem k tomu, že čelí migrační vlně z Ukrajiny, nemusela platit nic, a zároveň tedy ani nic nedostávat, zatím ale součástí dohody podle Zdechovského není. „Komisařka řekla, že je to věc, kterou budou státy ještě diskutovat, ale není to součástí návrhu. Takže kolega Rakušan může vyprávět, co chce,“ řekl europoslanec.
Částku 20 tisíc eur za rok považuje za nesmyslnou. Navíc to vzhledem k časovému rámci znamená, že některé státy budou moci deklarovat opakovaně, že se o lidi naopak starají, přičemž by podle europoslance ale nemělo být smyslem dohody, aby lidé jakožto azylanti byli dlouhodobě nezaměstnaní a jen pobírali peníze.
Skutečnost, že migrační dohodu tolik států odmítá, vypovídá podle Zdechovského o jejích nedostatcích, které by si měla uvědomovat i česká vláda. „To znamená, že buď ministr Rakušan tuto dohodu, která je poměrně komplikovaná, nečetl, nebo ji nechápe v tom kontextu, ve kterém byla devět let vyjednávaná,“ podotkl Zdechovský.
Podle Zdechovského je potřeba snížit počet dní a čas na posuzování žádostí o azyl. „Dvě třetiny žádostí o azyl jsou nedůvodné, to znamená, že není důvod, proč by tu ti lidé měli být 12 týdnů,“ přiblížil s tím, že podle nizozemského modelu by měli být ti lidé, kteří neprchají ze zemí, kde je válka nebo jsou v ohrožení, jako je Maroko, Turecko nebo Egypt, do pěti dnů vyhoštěni zpět do zemí původu. „Toto tam například naprosto chybí,“ dodal.
Dohoda v tomto znění by podle Zdechovského mohla být nabídkou byznysu pro mafii. Mohla by totiž začít vydělávat na poskytování ubytování uprchlíkům, jako se tomu už děje například na Sicílii. „Hotely druhé a třetí kategorie najednou začaly být migračními centry a oni na tom začali brutálně vydělávat,“ přiblížil.
Současná dohoda zaručuje skvělý byznys i pašerákům, a to především z Libye, Egypta, Tuniska, pokračoval europoslanec s tím, že by bylo vhodné, aby lidé, kteří chtějí požádat o azyl, o něj mohli zažádat v třetích zemích. Na tom by se měl shodovat s řadou expertů z Frontexu a českého ministerstva vnitra.