Migrační krize na běloruské hranici se netýká pouze Polska, ale výrazně i Litvy. Běloruský diktátor Lukašenko se totiž ve spolupráci s putinovským Ruskem snaží destabilizovat EU. Deník FORUM 24 přináší vyjádření Linase Linkevičiuse, bývalého ministra zahraničních věcí Litvy, abychom se mohli na tento vážný celoevropský problém podívat i z méně známé litevské perspektivy.

To, že Bělorusko přiváží letadly z Blízkého východu další tisíce migrantů do Minsku a pak se je pokouší ilegálně přepravit přes východní hranice Evropské unie, není nic jiného než další hybridní útok ze strany Rusů. Jeho cílem je tentokrát otestovat evropskou solidaritu. Litva a Polsko v této zkoušce za podpory dalších členských států unie obstojí.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Dostálová rozdala svým náměstkům statisíce na odměnách

Týdeník FORUM získal na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím přehled toho, v jaké výši dostávali náměstci…

Národy by měly mít právo autonomně rozhodovat o vlastním osudu a budoucnosti. Bělorusko takovým případem není – od srpna 2020 se jeho závislost na Rusku prohlubuje každým měsícem. Moskva usiluje o to, aby společně s Minskem vytvořila takzvaný Svazový stát. Bělorusko se mimo to stává cvičištěm, kde si Rusové zkouší hybridní akce, jako byl například únos letadla na trase z Athén do Vilniusu v květnu 2021. Jen těžko totiž uvěříme, že by k tomu došlo bez Lukašenkovy spolupráce s Kremlem. Podobné je to i v případě migrační krize vyvolané na hranicích Běloruska s Polskem, Litvou a Lotyšskem. Minsk v ní využil migranty jako zbraň v hybridní válce.

Vyvolává-li Rusko krizi prostřednictvím Běloruska, snaží se vyvinout nátlak na celý region středovýchodní Evropy, kterou samo označuje jako „blízké zahraničí“. Činí tak různými metodami. Na Ukrajině došlo k anexi Krymu a pokusu destabilizovat situaci v Donbasu. V Litvě zase otestovali naše schopnosti vyvoláním migrační krize.

Každou chvíli lze očekávat napětí v Moldavsku. Rusko má pod kontrolou Podněstří – moldavský region, který byl separován od Moldavska a může posloužit jako typický příklad ruské strategie takzvaného zamrzlého konfliktu. Poté, co v Moldavsku došlo k politickým změnám a k moci se tam dostaly jednoznačně prozápadní síly, není vyloučeno, že Rusko konflikt v Podněstří rozmrazí, aby nové moldavské vládě znesnadnilo její vládnutí.

Dále čtěte

Łukasz Adamski: O problémech Západu, ruské agresivitě a polské sympatii k Čechům

V pondělí 8. listopadu se v Kampusu Hybernská, který je společným projektem hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy, uskutečnila debata nazvaná Dějiny…

Útok na východní hranice Evropské unie způsobuje, že Polsko a Litva jsou nyní na stejné lodi – především v otázkách bezpečnosti, kterou zajišťují nejen pro občany svých zemí, ale solidárně i pro celou Evropu. Z hlediska vojenského plánování NATO a USA tvoří pobaltské země a Polsko týž region. Spolupráce našich států je tedy zcela přirozená. Podobné je to i v případě energetické spolupráce, třeba při budování energetického propojení. Je zřejmé, že v mnoha ohledech nás spojují společné strategické zájmy. To je velice pragmatický důvod k těsnější spolupráci.

Polsko a Litvu však nespojují pouze totožná rizika a shodné zájmy, nýbrž i společné dějiny. Neobsahují sice vždy jen světlé stránky, nicméně neměli bychom v nich hledat to, co nás rozděluje, ale to, co nás spojuje. Tím spíš, že spolupráce našich národů se v oboustranném zájmu jeví jako nutná.

Je to ostatně patrné i na projektech, jako je kupříkladu Lublinský trojúhelník, vytvořený v roce 2020 Litvou, Polskem a Ukrajinou. Jakožto tehdejší litevský ministr zahraničí jsem podepsal dokument, jímž se výše uvedená platforma aktivovala. Odkazuje k našim společným kořenům, k tradici Polského království a Litevského velkoknížectví.

Několik staletí trvající unie našich států byla přínosem pro vzájemný politický, ekonomický a kulturní rozvoj. Mějme tento odkaz na paměti a hledejme v něm inspiraci pro společný a solidární rozvoj v budoucnu. Je to pro nás důležitý symbol, ale i příklad, který ukazuje, že z pragmatické spolupráce máme prospěch všichni.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

Ovšem nesmíme dopustit, abychom v souvislosti s naší spoluprací zapomínali na Bělorusko. Výhledově by mělo mít perspektivu připojit se k Lublinskému trojúhelníku. Z historického hlediska je zřejmé, že i pro Bělorusko to má své opodstatnění a že může to posílit náš region v rámci společné Evropy.

Linas Linkevičius je litevský politik a diplomat, v letech 1996–2004 byl ministrem obrany a v letech 2012–2020 ministrem zahraničních věcí, působil také jako velvyslanec Litvy při NATO a v Bělorusku.

Text publikujeme na základě spolupráce s polským názorovým měsíčníkem Wszystko Co Najważniejsze – vznikl v rámci jeho projektu realizovaného společně s Institutem národní paměti (Instytut Pamięci Narodowej) ve Varšavě.