Naše nová vláda vzbuzuje i jisté rozpaky, ale je to zcela pochopitelné, neboť míra našich očekávání byla po zkušenostech s předchozí vládou až idealisticky velmi vysoká. O tom, zda bude Fialův kabinet úspěšný, či ne, rozhodne to, zda se mu podaří překonat naši nejtěžší krizi, a tou je krize důvěry. Bez vzájemné důvěry a vzájemného respektu nefungují žádné vztahy, tedy ani vztah veřejnosti k institucím státu ani vztahy uvnitř vládní koalice ani žádné jiné.

Členům vlády bych doporučil, aby svá stranická trička nechali před odchodem do práce doma ve skříni. A také to, aby k sobě byli naprosto upřímní a nepřekvapovali se vzájemně způsobem, jakým to nyní předvedl pan poslanec Farský. Stále je třeba mít na paměti, že nikdy nedostanete druhou šanci udělat první dojem. Upřednostňování nějakých osobních zájmů by nemělo být vizitkou Fialova týmu. Plány vlády jsou ambiciózní a míří víceméně správným směrem. Zbývá jen jediné, přejít od slov k činům.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Jak si Zemanova parta zprivatizovala Pražský hrad

Co všechno je na Pražském hradě zavřené? Jak je možné, že některá dříve navštěvovaná místa prostě zmizela z mapy? Kdo…

Před hlasováním o důvěře vládě se v živém televizním vysílání opět předvedl chlubílek z Průhonic a členové jeho agrofertí politické divize. Babiš to pojal jako předkrm před svojí prezidentskou kampaní. Nešlo si nevšimnout, jak byl stylově zrelaxovaný, ukázkově opálený. Jeho řeč byla demonstrací jeho pojetí „konstruktivní opozice“. Řečeno jeho husákovskou mluvou stě mohli všeci viděť, ako budě bojovať. K tomu není moc co dodat. Lepší už to nebude. To, že jsme osmou zemí na světě v počtu obětí covidové pandemie (v přepočtu na počet obyvatel), že jeho vláda končila v enormním zadlužení, že on sám zatáhl celou republiku do svých kauz a svého kolosálního střetu zájmů atd., o tom všem se z jeho úst nedozvíte vůbec nic.

Jeho drzost je nekonečná a je smutnou absurdní vizitkou naší země, že mu to ještě stále mnozí baští. Pan Fiala by měl zapomenout na to, že tento „superman“ je schopen držet jakoukoliv dohodu. Nepochybné je také to, že bude využívat své trvající síly v médiích a v byznysu, a to plnou parou. Strčí před sebe svoje věrné lokaje, aby v zákrytu ve svém obytňáku budil zdání novodobého „otce vlasti“. Jako zkušený bývalý kariérní soudruh ví, že ze všeho nejdůležitější je vítězství v boji o interpretaci reality, v jeho případě i o interpretaci jeho osobního příběhu. K tomu potřebuje vše zrelativizovat. A právě proto si myslím, že by jeho vyzyvatelem v prezidentských volbách neměl být bývalý člen KSČ. Tuto skutečnost by totiž dokázal Babiš využít ve svůj prospěch.

Fialova vláda musí mít odvahu se zvrácenému odkazu babišismu postavit se vší váhou, tedy také – „padni komu padni“ (mimochodem – řeší někdo i předražené nákupy zdravotnických potřeb a testů?). Vláda musí mít také dostatek trpělivosti a postupovat krok za krokem, transparentně, v modelu stálé otevřené komunikace s veřejností. Členové vlády musí prezentovat maximální možnou míru kredibility a profesionality.

Teď není vůbec žádný prostor na uplatňování metody pokus–omyl, a to ani v personální oblasti. Ten tlak vůči vládě bude enormní, doslova ze všech stran, nejen od opozice. Případné chyby je třeba napravovat okamžitě, se vší rozhodností, a především s upřímnou pokorou. Těch papalášských manýrů jsme si užili až do sytosti… Uvítali bychom normální civilní správu země.