Advokát Milan Hulík patřil k těm, kteří uvěřili, že Andrej Babiš vstupuje do politiky proto, aby ji změnil k lepšímu. Chytlavý slogan „ANO, bude líp“ se stal i jeho sloganem. Stal se členem ANO a Andreje Babiše původně podporoval. Poměry uvnitř hnutí ho ale zklamaly, rozešel se s ním a dnes mu nevěští velkou budoucnost. Tvrdí, že se do dvou let rozpadne, protože jej nespojují žádné programové cíle.
Obhájce disidentů
Milan Hulík za totality poskytoval právní pomoc a obhajobu disidentům, například v procesu s Plastic People of the Universe, Petru Cibulkovi, Františku Stárkovi a dalším. Patřil mezi ty osobnosti, jejichž štítu Babiš hodlal využít pro zakrytí svého pošramoceného profilu z minulosti. Působil ve výboru iniciativy Veřejnost proti korupci a Babišovi se jej podařilo přesvědčit, aby v roce 2012 za hnutí ANO kandidoval do Senátu. Neúspěšně.
Babiš tehdy ještě nebyl rozhodnut, zda se bude politice věnovat naplno, a jeho veřejná podpora v té době byla mizivá. Předčasné parlamentní volby, konané o rok později, jeho rozhodnutí a některé děje urychlily. Koupil či zavázal si většinu médií a pochopil, že do volební kampaně musí investovat mnohonásobně větší prostředky. V té době však už Hulík na kandidátce a billboardech ANO nefiguroval.
Idealisté z ANO většinou odešli
Co Milan Hulík říká na adresu hnutí ANO dnes? Leccos poodkryl v nedávném rozhovoru pro Parlamentní listy. Právě proto, že toto hnutí zná zevnitř, prorokuje, že nemůže vydržet. „Nejen proto, že nemá osobnosti, že nemá program, ale protože postrádá nějakého stmelujícího ducha jako tradiční strany.“
K tomu dodává: „Já jsem byl ve straně ANO předsedou smírčí a rozhodčí komise, tak vím, že tam zuří boj. V každé organizaci ANO, na každé radnici, na všech úrovních se členové strany perou o moc. Vidíte to i na tom, jak se rozpadají koalice na radnicích v krajích, jak členové ANO hlasují proti sobě navzájem jako proti pražské primátorce Krnáčové v Praze.“
I když Radmila Kleslová veřejně ustoupila ze svých pozic, pro Hulíka to nic neznamená. „Paní doktorka Kleslová je úplně typický příklad mnohoobročnictví. Tato dáma nikdy neměla jiný cíl než získat moc, peníze. Ale takových malých Kleslových a malých Kleslů je v té straně spousta. Idealisté, jako jsem byl já a někteří další, už většinou z ANO odešli. Malý zbytek, který tam ještě přetrvává, odejde také.“
Výtah k moci
Hnutí ANO je podle Hulíka v průzkumech na prvním místě jen proto, že je to strana nová. Jeho voliči se domnívají, že hnutí nemá jiný cíl než odstranit korupci a kultivovat společnost. „Ale nic takového nemůže realizovat. Je to strana bez programu, bez ideálů, drží ji jen osobnost Andreje Babiše. I taková osobnost ale nemůže stranu udržet akceschopnou delší dobu.“
Skeptický je i ke sbližování Babiše a Zemana: „Pokud jde o podporu Miloše Zemana v prezidentské volbě, v tomto směru jsem optimista, protože myslím, že do volby Miloše Zemana se strana ANO rozpadne. V této straně se shlukli především lidé, kterým jde jen o moc. Nejde jim o nic jiného, nic jiného je nespojuje. Nikdo neví, kdo vlastně je řadový člen ANO. To členstvo je politicky amorfní, beztvaré a spojuje je jen to, aby se jich co nejvíc vešlo do toho výtahu k moci.“
ANO se v regionech rozpadá
Hulíkova výpověď zrcadlí zklamání, že hnutí ANO nenaplnilo jeho očekávání. Sám přiznal, že Babišovi uvěřil a mýlil se. Podle něj není pravda, že když už má někdo hodně peněz, už si nemusí žádné další opatřovat. „Protože na světě není bohatý člověk, který by nechtěl ještě víc.“ Zvláště pokud na úvěrech Agrofert dluží astronomických 25 miliard korun.
Současné postoje Milana Hulíka jistě mohou odrážet i nenaplnění osobních cílů. To však nic nemění na tom, že v mnohém má pravdu. Pozoruhodné je i to, že je jedním z mála exponentů tzv. protikorupčních iniciativ, kteří dnes na působení Andreje Babiše veřejně nahlížejí kriticky. Kromě Petra Havlíka už nikdo další takový neexistuje.
Nelze očekávat, že by hnutí, ze své podstaty populistické, provádělo jakékoli nepopulární kroky. Veze se na laciné kritice všeho a všech. Vymezuje se vůči politikům, samo však sklouzlo do vnitřních turbulencí mnohem dřív než tradiční strany. Je hnutím nevypočitatelným, což komplikuje seriózní dohody nejen na celostátní úrovni, ale i v řadě měst včetně těch největších.
Přestože Babiš na centrální úrovni vládne ANO vůdcovskou rukou, v regionech se mu drolí pod rukama. Tady se Hulíkova slova naplňují v plné míře. Na povrch vyplouvají vnitřní sváry, místní buňky se rozpadají. Jejich výčet je dlouhý: České Budějovice, Ústí nad Labem, Opava, Hodonín, Liberec, Česká Lípa, Brno… Jen silou vůle drží pohromadě rozštěpený klub v Praze, poznamenaný spory mezi Radmilou Kleslovou a Adrianou Krnáčovou, která zřejmě neudrží primátorský post.
Vnitřní nesourodost má své logické důvody. Hnutí ANO je plné přeběhlíků odleva doprava. „Když mluvíte s členem ANO, zjistíte, že byl v ČSSD, v ODS, v komunistické straně, ve véčkách, a tihle odvaření z různých stran se sešli v ANO,“ poznamenává k tomu Hulík, který hnutí označuje za „pytel blech“.
Hnutí stojí a padá s Babišem
Hnutí ANO skutečně stojí a padá se svým zakladatelem a majitelem, který si ostatně jeho loajalitu pojistil i volební půjčkou ve výši 60 milionů korun. Jelikož je postavené na vůdcovském principu, je téměř vyloučeno, že by v případě Babišova pádu přežilo.
Následující dva roky prokážou pravdivost Hulíkovy prognózy. Babiš si však jistě rizika „pytle blech“ dobře uvědomuje. Stejně tak ví, že pokud jeho osobně zasáhne nějaká kauza z minulosti či přítomnosti, hnutí se zhroutí jako domeček z karet. A tomu se bude snažit předejít. Proto chce posilovat vliv v bezpečnostních složkách a v justici, a částečně se mu to zatím daří.
Tady ovšem platí, že Babiš bude dělat jen to, co mu ostatní umožní. A nevynechá jedinou příležitost, aby byť jen o milimetr nerozšířil svůj vliv. Proto bude důležitý výsledek krajských voleb, které slibují jednu z nejšpinavějších kampaní v polistopadové historii. V situaci, kdy už nyní jsou vztahy mezi ANO a ČSSD na bodu mrazu. Na ostatních, ať už koaličních partnerech či demokratické opozici, současně hodně záleží, zda se podaří naplnit projektovaný „východní“ scénář Zeman-prezident, Babiš-premiér.
Babiš přitom má náskok. Disponuje výhodou takřka nevyčerpatelného objemu peněz, které může do udržení a rozšiřování své moci investovat. Koupit se dá (téměř) vše. A zatím mu věří dostatečný elektorát příznivců, kteří dosud, podobně jako advokát Milan Hulík, neprozřeli.
Do parlamentních voleb je však daleko a odehrát se může mnohé.
