Javier Milei FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
První rok v úřadě se libertariánskému prezidentovi Argentiny Javierovi Mileovi podařilo stabilizovat rozkolísanou ekonomiku a udržet si podporu přibližně poloviny obyvatel. V blízké budoucnosti jej však čekají velké výzvy, píše ve své analýze britský deník Financial Times (FT).
Argentinský prezident podle FT překvapil kritiky stabilizací hospodářství po letech krize. Razantní škrty ve státních výdajích, omezení tisknutí peněz a devalvace pesa přinesly pokles inflace z 26 procent na 2,7 procenta měsíčně.
„Ekonomická a sociální pohroma, kterou předpovídali, nikdy nepřišla,“ řekl Milei už na podzim FT. „Mám padesátiprocentní podporu i poté, co jsem provedl největší úsporný program v naší historii. Je to zázrak, že?“ dodal.
Řadě příznivců se zamlouvá, že se prezidentem země v krizi stal politik s pověstí excentrika. Zaměstnanec supermarketu Emir Gullo byl podle FT dokonce „nadšený představou, že se prezidentem stane šílenec“. „Jsme unaveni ze stále stejných politiků, kteří říkají, že věci napraví, a nikdy to neudělají. Věříme, že blázen může Argentinu změnit,“ řekl Gullo obdivně na loňském předvolebním shromáždění v Buenos Aires.
Razantní škrty výdajů v prvním roce Mileova vládnutí snížily veřejné výdaje ze 44 procent na 32 procent hrubého domácího produktu (HDP). Americký deník The Wall Street Journal již dříve uvedl, že díky zrušení jedné z nejpřísnějších regulací nájemného na světě Buenos Aires za Mileie zažívá nebývalý boom trhu s nájemním bydlením. Zrušení subvencí na energie, snížení důchodů a platů ve veřejném sektoru se nicméně neobešly bez kontroverzí.
Po počáteční výrazné devalvaci v prosinci loňského roku udržovali Milei a ministr hospodářství Luis Caputo oficiální směnný kurz pesa kontrolovaný vládou na stabilní úrovni a devalvovali ho o dvě procenta měsíčně. Prostřednictvím daňové amnestie, která Argentince nalákala k ukládání dolarů, jež měli schované v hotovosti nebo v zahraničních bankách, se do finančního systému dostalo přibližně 15 miliard dolarů, uvedl FT. Došlo tak ke snížení poptávky po dolarech na černém trhu, což zmírnilo tlak na směnný kurz.
První rok ve funkci se Milei pragmaticky odklonil od některých radikálních slibů, jako je dolarizace ekonomiky nebo zrušení centrální banky. Odvrátil se také od nepřátelské rétoriky vůči Číně, která je po Brazílii druhým největším obchodním partnerem Argentiny. Na listopadovém summitu G20 čínský prezident Si Ťin-pching blahopřál Mileiovi k „odhodlání k hospodářskému oživení“.
JPMorgan očekává, že letošní rok argentinská ekonomika ještě zakončí poklesem o tři procenta. Teprve v roce 2025 by měla dosáhnout růstu 5,2 procenta. To by znamenalo návrat HDP na hlavu na úroveň roku 2021, kdy se Argentina dostala z pandemie.
Eduardo Levy Yeyati, ekonom, který radil minulým středopravicovým vládám, varuje, že Argentina už má za sebou „mnoho úspěšných stabilizačních plánů“, které později selhaly. Alfredo Serrano Mancilla z levicového think-tanku Centro Estratégico Latinoamericano de Geopolítica, se domnívá, že Milei dosud „nevyřešil strukturální problémy argentinské mikroekonomiky“.
Domácnosti čelí zhoršení životní úrovně. Reálné mzdy v soukromém sektoru klesly o 11 procent, ve státním sektoru o 17,5 procenta. Míra chudoby se zvýšila na 53 procent a nezaměstnanost vzrostla na 7,6 procenta. Přesto část veřejnosti oceňuje snahu o ozdravení ekonomiky a veřejných financí.
Podle Shily Vilkerové z výzkumné organizace Trespuntozero část populace věří, že Milei zajistil potřebnou stabilitu. „Aby však tato stabilita ustoupila udržitelnému růstu, musí Milei překonat několik velkých výzev, mezi nimiž je především zrušení přísných argentinských kapitálových a měnových regulací, které určují oficiální směnný kurz a brání firmám i jednotlivcům volně vyvádět peníze z Argentiny,“ uzavřel FT.
