GLOSA / Český rozhlas loni oslavil sto let. Celý rok se nesl v duchu kulturních akcí, které nám toto kulaté výročí připomněly. Ve světě však existuje i partnerská stanice, jejíž jubileum jsme trochu opomněli. Není divu. Její zrod nám překrývají osudové události sovětské invaze v roce 1968. V mnohem svobodnějším Chorvatsku vzniklo Rádio Daruvar, které tak už 55 let vysílá část svého programu v češtině. I pro ty, kteří v době normalizace odešli do tehdejší Jugoslávie.

Nyní se v Chorvatsku nachází přibližně sedm a půl tisíce občanů, kteří se hlásí k české národnosti. Většina z nich žije právě ve městě Daruvar a jeho blízkém okolí. Pro nás je existence této komunity nekončícím překvapením. Proč? Protože žijí stranou cest za vysněným pobřežím Jadranu. Pokud však máte zájem je poznat, nemějte jim za zlé, že nebydlí u moře. Jsou tam, kde jim bylo určeno.

Dále čtěte

Ledňáček jako tajné znamení naděje aneb Funkční rodiny ve funkčním oblečení

POVÍDKA / Chceš Boha rozesmát? Řekni mu své plány. Někteří lidé rozesmávají Boha častěji, než by si přáli. Přitom nechtějí…

Do současného severovýchodního Chorvatska od 19. století přicházeli nejen Češi, ale i další národy habsburské monarchie. Tamní krajina byla řídce osídlená a vyhlídka levné půdy lákala mnohé dobrodruhy. Češi přinesli do Chorvatska brambory, naučili tamní obyvatelstvo novým zemědělským postupům a do dnešních dní si udrželi svůj jazyk a kulturu. Dokonce si vaří vlastní pivo, s čímž začali ještě před vznikem plzeňské legendy.

Škoda, že monarchie nenabízela půdu u pobřeží. To byste mohli místo značky Karlovačko ochutnat i Staročeško. Bohužel historie nám to moře nikdy nepřála. Pokud tedy toužíte po levném točeném v Chorvatsku, musíte do lázeňského města Daruvaru.

Pivo ani horké prameny vás nelákají? Pak bychom to mohli brát jako poznání sebe sama. Historie vlastního národa z trochu jiné perspektivy. Po začátku vysílání Rádia Daruvar u nás nastala tvrdá normalizace. Mnohá zakázaná literatura byla expedována do Československa právě díky české menšině v Chorvatsku. Prostřednictvím krajanského tisku se lidé mohli dozvědět například o Janu Palachovi.

Naše osudy jsou rozdílné, a přesto velmi podobné. Svobodu a utrpení jsme si navzájem předali na počátku devadesátých let. Rozpad Jugoslávie a touha po samostatnosti podpořené historickými křivdami a vzedmutým nacionalismem vedly ke krvavému konfliktu mezi Chorvaty a Srby. Boje se dotkly i Daruvaru. Redaktoři rádia přespávali v krytu, ze kterého se vysílalo. Mezitím stovky tamních dětí byly před bombardováním uchráněny a odvezeny do Československa, které se stalo svobodnou zemí.

Dále čtěte

Jak lze teologicky ospravedlnit růži pro vraha? O jednom předčasném smiřování

KOMENTÁŘ / Britský historik Niall Ferguson ve své knize Válka světa charakterizuje dvacáté století jako „dějiny věku nenávisti“ a v…

Příběh solidarity však nekončí, a to ani finanční pomocí krajanů v době záplav nebo tornáda, které postihly Českou republiku. Jednou jsme v roli pomáhajících, podruhé v roli těch, kteří pomoc potřebují. Nestojí za to poznat kus naší historie? Nejen pro ty, kteří váhají s prodlouženou letní návštěvou, je připravována výstava „Milí Češi, zdravíme z Chorvatska“. K vidění bude poprvé v dubnu letošního roku v areálu Pražského hradu.

Štěpán Daněk je ekonom a publicista, absolvent Univerzity obrany a Masarykovy univerzity, externí spolupracovník deníku FORUM 24. Věnuje se bezpečnostním tématům a zahraniční politice. Rovněž zastupuje český mezirezortní projekt Putinův hlad, který se snaží lépe porozumět propojení války Ruska proti Ukrajině s globální potravinovou krizí a rizikem migrace z chudých zemí.