Odborníci doporučují, jak se v době pandemie chovat a chránit. Na světě je ale miliarda lidí, kteří se jejich doporučeními řídit nemohou. Nemají ani dost vody na mytí rukou.
V Evropě a dalších technicky rozvinutých částech planety se rady Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně mytí rukou a udržování bezpečné vzdálenosti mezi lidmi dají dodržovat.
Asi jedna miliarda lidí na Zemi ale žije ve slumových podmínkách, což představuje zhruba 30 procent světové městské populace. Mají problémy se špatným větráním a čističkami odpadních vod, takže se choroby snadno šíří.
BBC uvádí příklad ženy jménem Celestine Adhiambo. Třiačtyřicetiletá matka šesti dětí žije ve slumu Mukuru v Nairobi, kde bydlí celá její rodina. Jednopokojový příbytek nemá tekoucí vodu ani elektřinu. Říká, že její děti se doma nemohou moc pohybovat, aniž by do sebe narazily.
„Není možné, abychom oddělili jedno dítě od druhého, kdyby se objevila infekce. Nemáme žádný prostor. Žádné místnosti. Vláda by měla nakažené lidi vzít do nemocnic,“ řekla pro BBC.
Její manžel pracuje jako tesař a ve dnech, kdy pracuje, vydělává zhruba 400 keňských šilinků (čtyři dolary). Rodina přitom každý den utrácí asi 50 šilinků za nákup 10 kbelíků vody.
Přívod vody je však nepravidelný a ve dnech, kdy není voda k dispozici, se rodina musí vzdát rychlé koupele, na kterou je zvyklá.
V podobných oblastech nemá polovina lidí možnost koupit si mýdlo, protože na něj nemají peníze. Výpadky dodávek vody jsou běžné i ve velkých městech.
Zatím se virus v Africe zřejmě šíří pomalu, což lze přičítat tomu, že Afričané tolik necestují. Virus už ale na kontinent dorazil a je namístě obava, že tam najde příznivé podmínky pro svou existenci.
(BBC.com)
