Z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zaměřené na podporu tzv. sociálních podniků vyplynulo, že při rozdělování financí vládla nejasná pravidla, selhávaly kontrolní mechanismy, a někdy dokonce docházelo k prospěch příjemce dotace než sociálně ohrožené skupiny osob, pro které měl být daný program uzpůsoben.

NKÚ kontroloval, jak ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Centrum pro regionální rozvoj (CRR) rozdělovaly v letech 2015 až 2021 veřejné peníze na podporu sociálních podniků ze dvou operačních programů – Zaměstnanost (OPZ) a Integrovaný regionální operační program (IROP). Z kontroly vyplynulo, že rozdělování těchto dotací ve výši téměř jedné miliardy korun provázela celá řada nedostatků. Podporu tak dostaly i neúčelné a neefektivní projekty.

Dále čtěte

Nové číslo Týdeníku FORUM: Velké prezidentské téma šest měsíců před volbou

Nové číslo, které je ode dneška na stáncích, připomíná hned ve svém úvodu, že do prezidentské volby zbývá už jen…

K nesrovnalostem docházelo i přesto, že ministerstva a CRR zamítla až 76 % žádostí nesplňujících stanovená kritéria. Z původních 1676 žádostí nakonec subvenci dostalo jen 405 projektů. NKÚ zkontroloval rovněž 12 vybraných příjemců dotací. U nich kontroloři prověřili 16 projektů za bezmála 63 mil. Kč.

Požadavky na plnění principů sociálního podnikání byly nastaveny nevhodně, takže k jejich splnění stačilo mnohdy opravdu málo. Například aby podnik vyhověl podmínce podnikání zodpovědného k životnímu prostředí, stačilo mu doložit tři účtenky o nákupu ekologicky šetrných výrobků (např. čisticích prostředků). Tři účetní doklady za rok o odběru či dodávce zboží nebo služeb od firem ze stejného nebo sousedního kraje zase stačily k naplnění podmínky uspokojování potřeb místní komunity a bylo jedno, že firmy byly vzdáleny i třeba sto kilometrů.

Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým lidem. V jednom případě došlo k situaci, že příjemkyně dotace použila peníze EU ve výši téměř 2,9 mil. Kč na nákup nemovitosti od manžela. Obě ministerstva navíc nastavila naprosto nejasná pravidla sociálního podnikání, takže jejich plnění bylo mnohdy jen formální. Například nebyly stanoveny hranice maximální výše podpory na jednoho účastníka projektu, resp. na jedno vytvořené pracovní místo. Podpora jedné osoby v projektu OPZ tak například převýšila roční průměr 170 tis. Kč až šestinásobně, když přesáhla 1 mil. Kč za rok.

Při kontrole evropských peněz z IROP odhalil NKÚ významný systémový nedostatek. Spočíval v proplácení nezpůsobilých, a tedy neúčelných výdajů příjemcům dotace na nákup nemovitostí od osob blízkých. Kromě již zmíněného případu výplaty téměř 2,9 mil. Kč na pořízení nemovitosti od rodinného příslušníka, což představovalo 69 % z celkové dotace, odhalili kontroloři NKÚ další dva obdobné případy. Došlo tak k významnému selhání řídicí a kontrolní funkce jak ze strany CRR, které projekty doporučilo, tak i u MMR, jež tyto výdaje proplatilo.

V řadě případů také vznikaly nové sociální podniky s významnou personální vazbou na jejich předpokládané odběratele a dodavatele. Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinám osob. Někteří se tím ve svých žádostech o dotaci ani netajili. Přitom naprostá většina kontrolovaných podniků nedosahuje hospodářských cílů stanovených v podnikatelských plánech. Např. jejich tržby byly oproti plánům nižší až o 80 %, což je i rizikem pro dlouhodobé samostatné fungování těchto sociálních podniků.

V předmětných letech stáli v čele ministerstva práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD, 2014–2017), Jaroslava Němcová (ANO, 2017–červen 2018), Petr Krčál (ČSSD, červen–červenec 2018), Jana Maláčová (ČSSD, 2018–2021). Resortu místního rozvoje pak šéfovaly Karla Šlechtová (ANO, 2014–2017) a Klára Dostálová (ANO, 2017–2021).