Odborník na dezinformace Miloš Gregor se podílí na vzniku pořadu To se ví. Ten se bude vysílat na České televizi a jeho cílem bude vyvracet fake news. Deník FORUM 24 se jej ptal na to, zda má podobný počin smysl, ale i na kritiku, která se na pořad snesla ještě před tím, než byl vůbec vysílán.

Fenoménem fake news se zabýváte už dlouhou dobu. Může v boji proti nim pomoci televizní pořad?

Jsem přesvědčený, že ano. Ostatně jinak bychom se do něj nepouštěli, nebo alespoň já bych nemohl dělat na projektu, který by mi připadal zbytečný. Televize je masové medium, sdělení se tak dostane k velkému množství lidí. Hlavně ale k jiné skupině obyvatel, než kteří třeba chodí na přednášky, debaty, nebo čtou knihy.

Existuje nějaký ekvivalent ve světě?

Takových pořadů je celá řada. My sami jsme se inspirovali britským pořadem The Fake News Show. Je to znát na formátu pořadu To se ví, kde jsou také dva týmy a je to jakási pseudo soutěž. Většinou tyto pořady mají společné to, že se o tématu mediálních manipulací snaží mluvit s nadhledem, protože málokdo si chce večer zapnout televizi a poslouchat moderátora vážným tónem pronášejícího „tomuto nevěřte, to je lež kolující internetem už několik let.”

Na jaká témata se budete při tvorbě obsahu pořadu zaměřovat?

Tematicky nemáme pořad ohraničený. Kritériem jsou spíš případy manipulací a dezinformací, na kterých se dají ukázat obecnější principy a které se dají podat trochu odlehčeněji. Důležitá pro nás je pestrost a aktuálnost.

V minulých letech se staly velkým tématem řetězové e-maily. Budete řešit i tuto problematiku? Jak aktuální vlastně je – stále mají takový vliv?

Nemáme pevně dáno, co se v jakém díle objeví. Rozhodnutím, že chceme přinášet aktuální příklady, jsme si zároveň trochu znesnadnili práci, protože třeba nyní stále ještě nevíme, jak bude z pohledu témat vypadat první díl. Určitě budeme zmiňovat i starší manipulace, ale rádi bychom byli aktuální. Řetězové e-maily jsou aktuální pořád, stačí se podívat na různé analýzy organizací věnující se odhalování dezinformací. Je tedy pravděpodobné, že se jim také v některém z dílů budeme věnovat. Jen zatím nevíme v kterém a na jakých konkrétních příkladech.

Vzhledem k tomu, že si tyto e-maily přeposílají lidé sami, dá se to vůbec nějak změřit?

Toto asi není otázka na mě. Nebo aspoň já to měřit neumím. My máme nějakou představu, jaké přibližně emaily se šířily např. před prezidentskou volbou v roce 2018, ale nevíme přesně, kolik lidí je dostalo, kolik lidí je četlo a jak moc je tyto emaily ovlivnily při rozhodování. Minimálně ale z toho, jak vypadá debata na sociálních sítích, je patrné, že nesmysly šířené hromadnými emaily se u části společnosti uchytily.

Z Pražského hradu už se ozvala kritika pořadu. Co na to říkáte?

S trochou nadsázky bych řekl, že potrefená husa hejká nejvíc. To, že Miloš Zeman často pracuje s informacemi tendenčně, že čerpá z pochybných zdrojů nebo vědomě či nevědomě podporuje různé dezinformace a média či politiky s nimi pracující, je fakt. Je tedy možné, že i o něm se v To se ví zmíníme. Pořad nemá být a nebude čistě politický, ale zároveň se nebudeme politice ani vyhýbat. Vždyť dezinformace spojené s politikou jsou ty nejčastější.

Dezinformační weby se logicky budou bránit, protože fake news jsou jejich doménou. Budete poté reagovat i konkrétně na to, co o pořadu budou psát?

S tím samozřejmě počítáme. Dezinformace jsou citlivé téma a samozřejmě při jejich vyvracení mnoha lidem šlápnete na kuří oko. Pokud bychom se ale báli, abychom náhodou někoho nenahněvali, nemohli bychom je vůbec vyvracet. Osobně k tomu mám ale přístup takový, že kopání takových médií a politiků okolo sebe mne upřímně moc nezajímá. My chceme promlouvat k té většině společnosti, která se o téma vůbec nezajímá a třeba si není moc dobře vědoma toho, na základě jakých algoritmů fungují sociální sítě, a že opravdu můžeme pozorovat systematické snahy o překrucování reality. To, zda na kritiku budeme v pořadu reagovat, neumím říct. Dovedu si ale představit, že třeba na začátku pořadu moderátor nějaké případy zmíní.

A z některých stran se ozvala i kritika moderátorů. Vy jste s výběrem spokojen? Podaří se podle Vás, aby byl díky tomu pořad více populární a přístupný?

Máme za sebou natáčení jednoho pilotního dílu na zkoušku a musím říct, že jsem byl mile překvapen, jak moderátoři na publikum působili. Kritiky jsem si samozřejmě všiml, ale přijde mi, že došlo k nepochopení, pro koho je pořad primárně určen. Nejčastěji totiž výběr moderátorů kritizují mí vrstevníci, tedy lidé ve věku řekněme 25-35 let, často lidé zajímající se o dezinformace. My ale chceme být atraktivní hlavně pro generaci našich rodičů a prarodičů. Samozřejmě budeme rádi, když pořad bude bavit diváky napříč generacemi (a jak ukázal pilot, mohlo by se to dařit), ale nemůžete točit pořad s tím, že naše publikum jsou úplně všichni – mladší i starší, odborníci i laici. 

Jaký je vlastně nejefektivnější způsob, jak proti dezinformacím a lžím bojovat?

Na toto se těžko odpovídá, není totiž jedna univerzální rada. Liší se to od tématu – jedná se o politickou, nebo třeba zdravotnickou dezinformaci? Věří jí člověk jen proto, že nemá dostatek informací, nebo je to jeho bytostné přesvědčení? Objevila se dezinformace v nějakém obskurním médiu, nebo o ní psal můj dobrý kamarád na Facebooku? V každém z těch případů je vhodná reakce trochu jiná. Zároveň však nikdo nemá návod, který dokáže nějakou lež 100% vyvrátit s tím, aby jí už nikdo nevěřil. Problém totiž je, že často i jasně a průkazně vyvrácené lži někteří lidé věří. Protože prostě chtějí, neboť potvrzuje jejich vidění a chápání světa. Co na tom, že lež o vakcínách proti spalničkám je stokrát vyvrácená a je poměrně detailně popsán i celý příběh, jak celý tento nesmysl vznikl. Stále jsou lidé, kteří tomu budou věřit, neboť známá jejich kamarádky o tom četla na Mimibazaru.