Miloš Zeman a jeho verbální i alkoholové eskapády jsou vděčným objektem pro zahraniční média. Do Česka se sice tyto ohlasy dostávají, ale dávkovaně a postupně, takže nevynikne celková škoda, jakou prezident obrazu státu v zahraničí svým chováním v úřadě způsobil. HlídacíPes.org přináší přehled témat, o kterých v souvislosti se Zemanem informovali novináři ve světě.

Nejnověji skloňují zahraniční média jméno českého prezidenta kvůli tomu, že označil transgender lidi za „bytostně odporné“.

Na druhé straně Zeman jako politik už za hranicemi Česka zajímá málokoho. Důkazem je i jeho červnová návštěva Rakouska, jejíž mediální pokrytí na rakouské straně by se dalo označit za „povinnou jízdu“, tedy vlažné až žádné.

„Zeman, jehož role je převážně ceremoniální a bez výkonných pravomocí, při snaze bránit Viktora Orbána a jeho konflikt s EU kvůli omezování LGBTQ práv kritizoval feministické aktivistky, hnutí Me Too a festival Pride,“ napsala agentura Bloomberg v narážce na Zemanovy urážky transgender lidí s tím, že český prezident je „rozporuplná postavička“ s antimigračními postoji.

Mocichtivý hulvát

To, jak o Zemanovi průběžně informují zahraniční média, je výrazně ovlivněno jeho rétorikou vstřícnou k Putinovu Rusku a kritickou vůči migrantům, islámu či novinářům.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

To bylo vidět už po jeho znovuzvolení v roce 2018. Tehdy řada zahraničních médií, především ze sousedních zemí, publikovala Zemanovy profily, ve kterých se ho snažila co nejvíce přiblížit svým čtenářům.

Německý deník Tagesspiegel například napsal, že Zeman „nápadně vyhledává přítomnost ruského prezidenta, což má pachuť kolaborace“. Deník ho také nepřímo označil za konspirátora, který šíří nepodložená tvrzení o tom, že za migrační krizí stojí Muslimské bratrstvo.

Americký deník The New York Times zase Zeman popsal jako populistu, který se vyznačuje „sžíravostí, která vede k nenávisti vůči muslimským imigrantům a narušila vztahy jeho země se západními spojenci“. Jako rusofila, nacionálního populistu a xenofoba ho představily italské noviny La Repubblica.

Již zmíněný Tagesspiegel tehdy okomentoval pro německé publikum i Zemanův charakter: „Dávno před ostatními se vydal na cestu hulvátství, provokaterství a nekorektnosti.“ Jde podle něj o egomaniaka s touhou po moci. V roce 2013, po Zemanově prvním zvolení, ho zase německý web Badische Zeitung označil slovem Poltergeist, neboli paranormální jev, kdy v lidských obydlích dochází samovolnému pohybu věcí, strašidelným a nevysvětlitelným zvukům či vizuálním jevům.

Vulgární konzument alkoholu

Prezident desetimilionového Česka se ale na stránky zahraničních médií dostává výrazně častěji než jen v období voleb. Pozornost věnují například jeho konfliktnímu vztahu s novináři. Když v roce v roce 2017 držel v ruce maketu zbraně kalašnikov, na které bylo napsáno „na novináře“ a místo zásobníku byla láhev Becherovky, americký Washington Post to označil za novou úroveň nenávisti vůči novinářům, která překonává i útoky tehdejšího prezidenta USA Donalda Trumpa. Kritiky se Zeman dočkal i po setkání s Putinem, kde řekl (údajně v nadsázce), že by se novináři měli likvidovat.

Výrokům českého prezidenta na adresu novinářů se věnovala i televize Al Jazeera, která se věnuje především dění na Blízkém východě:

This isn't Czech president Milos Zeman's first jab at journalists. pic.twitter.com/hXabXVZJ9v

— Al Jazeera English (@AJEnglish) October 24, 2017

V roce 2014, kdy Zeman mluvil sprostě v pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, o něm zase tisková agentura AFP referovala jako o „sprostém sedmdesátiletém bývalém levičákovi, který se až do loňského zásahu lékařů vyznačoval zálibou v pití a v kouření“.

Nadměrnou konzumaci alkoholu v této souvislosti připomněl i americký The Washington Post, který popsal aféru u korunovačních klenotů, kdy prezident vypadal jako opilý a svou nestabilitu vysvětloval virózou.

„Je za vystoupením českého prezidenta – konzumujícího denně nejméně šest sklenic vína a tři sklenky tvrdého alkoholu – to, že nemá sám sebe pod kontrolou, nebo byla vulgarita jen snahou zamést pod stůl špatný dojem z návštěvy Číny?“ ptal se tehdy německý zpravodajský server TAZ.

Zeman upoutal pozornost médií i v roce 2017 se svou kauzou dětské pornografie v prezidentském počítači. Informovali o tom novináři i v zemích, jako je Chorvatsko, Rumunsko nebo třeba Nigérie.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.