Sázkové kurzy i nálady v nemalé části veřejnosti před prezidentskou volbou jsou jednoznačné. Miloš Zeman to má jasné, nikdo ho nemůže porazit. Nikdy však není nic stoprocentní, a tak v tomto případě rozhodne účast ve druhém kole těch voličů, kteří si současné osazenstvo Hradu nepřejí. Kdo z nich nepřijde, ve skutečnosti volí Zemana.

První kolo volby prezidenta ve dnech 12. a 13. ledna se blíží horečným tempem, přičemž kampaň částečně překrývá mumraj kolem sestavování vlády. Do Vánoc se už příliš mnoho neodehraje, o to hektičtější bude novoroční finiš. Mnozí mají jasno, a ani se jim vzhledem k dnešní atmosféře nedá příliš divit, že Miloše Zemana vzhledem k rozložení voličských nálad nelze ohrozit.

Sebenaplňující proroctví

Takový defétismus a sebenaplňující proroctví nejsou nevyhnutelné, přičemž současný stav je diametrálně odlišný od první přímé volby před pěti lety.

[ctete postid=“163516″ title=“Stvrzení mocenského paktu s Hradem. Babiš vsadil na vládu Rusnok 2.0″ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/10/Babiš-Zeman-vláda-385×230.jpeg“ excerpt=“Andreji Babišovi se nedaří složit koalici, protože všechny strany (světe div se) “ permalink=“http://forum24.cz/stvrzeni-mocenskeho-paktu-s-hradem-babis-vsadil-na-vladu-rusnok-2-0/“]163516[/ctete]

Miloš Zeman dnes svou pozici musí obhajovat a je s ním pětiletá zkušenost. Nesplnil svůj hlavní slib, že bude společnost spojovat. Naopak v ní svým chováním i konkrétními politickými kroky vyhloubil hluboký příkop a rozdělil ji na velké skupiny nekritických obhájců a zásadních odpůrců.

Zemanova kontroverznost je příčinou, že jeho volební potenciál je nižší než u hlavních konkurentů. „Miloš Zeman už v podstatě vytěžil téměř celý svůj volební potenciál a bude pro něj poměrně těžké oslovit nějaké další voliče, protože pro téměř polovinu populace je zcela nepřijatelný. On v tomto opravdu rozděluje společnost na dva podobně velké tábory,“ potvrzuje analytik agentury TNS Kantar Pavel Ranoch.

Nadbíhání populistům

Mezi pěticí relativně vážnějších protikandidátů (největšími outsidery jsou Petr Hannig, Jiří Hynek a Vratislav Kulhánek pod jedním procentem preferencí) není žádný Zemanův trojský kůň, který by ho případně podpořil ve druhém kole. Mohl jím být radikální populista Tomio Okamura, který si však po návštěvě Hradu kandidaturu rozmyslel.

Předseda hnutí SPD se dočkal Zemanova respektu, když jeho soubor bizarních existencí začlenil mezi demokratické subjekty. To je velmi eufemistické označení pro společenství direktivně řízené jedním vůdcem, mimo jiné prosazujícím vystoupení z NATO. Stává se tak minimálně bezpečnostním rizikem, což Zemanovi nebrání, aby navštívil jeho sjezd a z pozice hlavy státu jej tak legitimizoval.

Co mu také zbývá jiného? Jeho potenciální voliči se rekrutují především z řad sympatizantů podobně populistických stran, jako je on sám – tedy SPD, komunistů a levicového elektorátu hnutí ANO, který Babiš přetáhl KSČM a ČSSD v parlamentních volbách. Podporu všech voličů ANO zdaleka nemá jistou, částečně je rozprostřena u jeho protikandidátů.

Babiš zatím vyčkává

I proto zřejmě Andrej Babiš zatím nijak neocenil podbízení Miloše Zemana, který ho adoruje na každém kroku a napadá jeho oponenty. Zabránil sice tomu, aby ANO postavilo svého kandidáta, což je u hnutí s takovou silou velmi neobvyklé. Zároveň však prohlásil, že nikoho podporovat nebude, i když původně sliboval referendum mezi členskou základnou.

„Už na to nemáme čas, máme jiné starosti. Řešili jsme to i na předsednictvu, musíme pracovat na programovém prohlášení vlády, nejde to ani z kapacitních důvodů,“ sdělil Lidovým novinám. „Všichni jsou gramotní, rozhodnou se podle sebe, nečekají na názor nějakého Babiše.“

Premiér zároveň odmítá úvahy o jeho mocenském bloku se Zemanem jako nesmyslné. Z kandidátů mu v žaludku leží pouze Mirek Topolánek. Razantně se vůči němu vymezuje, protože s ním by se mu nepochybně vládlo nejhůře.

Pokud Babiš svůj názor nezmění, bude to pro prezidenta nečekaná lapálie. Nedá se sice vyloučit, že ho podpoří před druhým kolem, ale zatím to na očekávanou hladkou jízdu nevypadá.

Všichni proti Zemanovi

Situace je pro Zemana složitější i v tom, že všichni protikandidáti se vymezují vůči jeho stylu vládnutí a velmi nestandardním postojům k ústavním pravomocem. Avizovat předem záměr jmenovat dvakrát po sobě trestně stíhaného premiéra nikdo další nepodpořil. Stejně tak bizarní konstrukce, že vláda bez důvěry může vládnout libovolně dlouho a je zcela plnohodnotná.

Pokud jdou zároveň jeho úlitby Moskvě tak daleko, že doporučuje uznání anexe Krymu, zůstává osamocen, snad s výjimkou Petra Hanniga podporovaného extremistou Adamem Bartošem, i v zahraničně bezpečnostních otázkách.

Propadák průzkumů voleb 2013

Zkušenost z posledních prezidentských voleb velí, že nelze příliš věřit volebním průzkumům, které zcela propadly. Dlouho byl jasným favoritem bývalý populární předseda úřednické vlády Jan Fischer, dosahující až 32 procent preferencí. Teprve v prosinci 2012, měsíc před volbami, s ním začal srovnávat krok Miloš Zeman, zatímco pozdější účastník druhého kola Karel Schwarzenberg měl kolem 9 procent.

Volby tehdy rozhodl poslední týden. Favorit Jan Fischer skončil až třetí a ze hry neočekávaně vypadl. Zeman ve druhém kole koncentroval 2,7 milionu hlasů, což by dnes prostým součtem všech voličů hnutí ANO, KSČM a SPD nestačilo. Hra tedy bude otevřená až do konce.

[ctete postid=“170185″ title=“Babišovi spojenci KSČM a Okamura hazardují s misemi a opuštěním NATO“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/Filip-Okamura-385×230.jpeg“ excerpt=“Spojenci hnutí ANO komunisté a SPD Tomia Okamury, kteří ve sněmovně vytvořili “ permalink=“http://forum24.cz/babisovi-spojenci-kscm-a-okamura-hazarduji-s-misemi-a-opustenim-nato/“]170185[/ctete]

Jakkoli nelze ani za současné průzkumy dát ruku do ohně, vychází z nich zatím, že součet podpory hlavních protikandidátů Miloše Zemana je v prvním kole zřetelně vyšší. Podle listopadového průzkumu agentur Kantar TNS a Median by v prvním kole vyhrál Miloš Zeman ziskem 41,5 procenta, zatímco součet hlasů Jiřího Drahoše, Michala Horáčka, Mirka Topolánka, Marka Hilšera a Pavla Fischera převyšuje 56 procent.

Jelikož je Zemanův potenciál relativně malý, zdálo by se, že šance druhého kandidáta v pořadí (protože o Zemanově postupu z čela pelotonu nikdo nepochybuje) nebudou ve druhém kole zanedbatelné a šance mohou být vyrovnané. Zásadním předpokladem je ovšem jediná věc: Kolik k volebním urnám dorazí jeho oponentů.

Kdo nepřijde k volbám, volí Zemana

Nejsou nijak ojedinělé případy, u nichž osobní animozity vůči jednotlivým kandidátům dosahují takové míry, že je nejsou ochotni ve finále podpořit. Někomu vadí zkušený politik s vyhraněnými názory s minulostí, jinému nezkušený nepolitik s nevyhraněnými názory bez minulosti, někdo je příliš známý a čitelný, jiný příliš neznámý a nečitelný, a dalo by se pokračovat.

Přesně na tuto nejednotu opozičního tábora Zeman spoléhá. Rozhodně mu nahraje, když se tábor jeho kritiků ve druhém kole rozdrolí a část zůstane doma. Potom má zvolení stoprocentní. Kalkulace s jeho zdravotním stavem nejsou na místě, i když částečnou roli zřejmě sehraje.

Kdo chce skutečně změnu na Hradě, měl by v prvním kole volit srdcem, ve druhém rozumem. Kdo k volbám nepřijde, automaticky volí Zemana. Potom je ovšem otázkou, zda těmto voličům přes navenek zásadově znějící proklamace současný prezident doopravdy tolik vadí.