Miloš Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Jan Kohout, který působil jako ministr zahraničních věcí v úřednické vládě Jana Fischera a v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, nastoupil jako politický náměstek na ministerstvo zahraničních věcí. Zajímavé je to hned z několika důvodů. Jednak jde o člověka spojeného s prezidentem Milošem Zemanem, jednak Kohoutův nástup připomíná, jaký význam na ministerstvech mají a jakým způsobem fungují političtí náměstci, a v neposlední řadě to ukazuje, že i když by se zdálo, že už to ani není možné, postavení sociální demokracie nadále slábne, což se projevilo právě příchodem Jana Kohouta na ministerstvo vedené Jakubem Kulhánkem.
Není to ještě ani rok, co se politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí stala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Nastoupila loni 15. června. Mezi její priority patřila podpora krajanů, česká rozvojová a humanitární pomoc, podpora české vědy a výzkumu ve světě i podpora žen v diplomacii. Zkrátka samé ušlechtilé věci.
Marksová Tominová tehdy nastoupila na, v té době několik měsíců volné, místo politického náměstka, které do podzimu 2019 zastával bývalý předseda Mladých sociálních demokratů Radek Hlaváček. Za zmínku stojí, že Hlaváček na tomto postu vystřídal jiného někdejšího šéfa Mladých sociálních demokratů a svého času i pražského radního Lukáše Kauckého, který se stal novým velvyslancem v Bulharsku. Hlaváček se tehdy měl na ministerstvu věnovat především agendě veřejné diplomacie.
Nyní tedy Michaelu Marksovou Tominovou ve funkci politické náměstkyně nahradil Jan Kohout. S osobou náměstka se mění i to, co má mít na starosti. Podle tiskové zprávy ministerstva zahraničních věcí by to měla být především koordinace příprav českého předsednictví v Evropské unii, agenda OSN a agenda středoevropské spolupráce ať už v rámci V4, či Slavkovského formátu.
Pozoruhodné je, že Kohout od března loňského roku už jako politický náměstek působil, ale na ministerstvu spravedlnosti u Marie Benešové, kde v této funkci nahradil bývalého poslance sociální demokracie a někdejšího předsedu jejího poslaneckého klubu Jeronýma Tejce, který se přesunul na pozici odborného náměstka sekce pro koordinaci boje proti korupci.
Ze spravedlnosti na zahraničí
Teď stačilo, aby byl z postu ministra zahraničních věcí odvolán Tomáš Petříček, a Jan Kohout se přesouvá z resortu spravedlnosti na zahraničí. Zřejmě nebude náhoda, že se tak děje přibližně ve stejnou dobu, kdy na ministerstvo vnitra nastoupil také jako politický náměstek bývalý statutární místopředseda ČSSD a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.
A shoda okolností nebude ani to, že jak Kohout, tak Hašek patří mezi oficiální poradce prezidenta Miloše Zemana a Marie Benešová je pro změnu zase členkou prezidentova expertního týmu. Vliv hlavy státu a jeho lidí zkrátka posiluje a v pozadí zmíněných personálních změn je velmi snadno čitelný.
Ze stejného ranku je pak ještě jedna změna, která se na ministerstvu zahraničních věcí před několika málo týdny odehrála. Druhým politickým náměstkem se stal sociální demokrat Pavel Jaroš. Ten v úřadu už působil za ministra Jana Kavana (tedy za časů vlády Miloše Zemana) jako generální sekretář a vrchní vládní rada.
Funkce politického náměstka se Jaroš ujal v době, kdy byl po odvolání Tomáše Petříčka vedením ministerstva pověřen předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Podle ministerstva zahraničních věcí má Jaroš na starosti mimo jiné i oblast ekonomické diplomacie, tedy oblast, kterou tolik vyzdvihoval a často o ní hovořil právě prezident Zeman.
Vraťme se ale ještě k Janu Kohoutovi. Ten se v roce 2019 stal registrovaným příznivcem hnutí Trikolóra, které založil Václav Klaus mladší. „Své zkušenosti z mnoha let v diplomacii a zahraniční politice jsem připraven hnutí nabídnout a angažovat se při prosazování jeho programu podle potřeb i možností,“ uvedl tehdy pro Deník N Kohout. V době svého nástupu na post náměstka na ministerstvu spravedlnosti dokonce působil v odborné komisi Trikolóry pro zahraniční politiku, v jejímž čele nestojí nikdo jiný než bývalý prezident Václav Klaus.
Hodně slimáčků a málo kapustičky
Není těžké si tohle Kohoutovo angažmá vysvětlit a nakonec to zapadá do jeho celkového profilu, kdy od roku 1986 do roku 1989 byl členem KSČ. V roce 1995 pak vstoupil do sociální demokracie, v níž dvakrát pozastavil své členství – vždy, když se stal členem úřednické vlády.
Nebudeme asi daleko od pravdy, když řekneme, že Jan Kohout je spíše loajální své kariéře než ideím či politickým stranám a hnutím. Z tohoto pohledu si zřejmě myslel, že by se mu mohla vyplatit i blízkost k Trikolóře, byť tím, z čeho zatím těžil nejvíce, byla blízkost k prezidentu Zemanovi.
Když to shrneme, všechno to svědčí o tom, jak Česká strana sociálně demokratická nadále slábne, i když by jeden čekal, že už to dost dobře ani není možné, a že stále uvolňuje více a více prostoru lidem, kteří se upínají k Miloši Zemanovi a Hradu, místo aby byli věrní sociální demokracii a jejím hodnotám.
Na druhou stranu výše uvedený popis zacházení s politickými náměstky dává za pravdu právě prezidentu Zemanovi. Byl to totiž on, kdo jejich zavedení v době schvalování služebního zákona za Sobotkovy vlády nejvíce kritizoval. Stačí si připomenout jeho známý výrok, kdy říkal, že důvod zavedení politických náměstků je jediný: „Hodně slimáčků a málo kapustičky.“
Zeman tehdy tvrdil, že jde jen o to, že strany chtějí umístit své zasloužilé a loajální funkcionáře. Z velké části se jeho slova potvrdila. Mýlil se jen v jedné věci. S postupujícím časem se ukázalo, že političtí náměstci nakonec slouží i jemu samotnému: aby on sám měl kam umístit své zasloužilé a loajální služebníky.
