Český prezident se stále snaží překračovat další hranice myslitelného a představitelného chování. Vládní koalice ANO, KSČM a ČSSD je přitom pro něj optimální základnou pro destrukci norem polistopadové české politiky. Babišova vláda si nechává líbit Zemanovy neústavní kroky, protože existuje z jeho vůle. Jak si kdo ustele, tak si lehne.

Zemanova cesta do Srbska je naprosto skandální. Je to ostentativní a brutální pošlapání české zahraniční politiky a celá komunistická část národa tomuto trapnému divadlu freneticky tleská.

Pro ruskou pátou kolonu v české společnosti a pro české komunisty je ustavení Kosovského státu důkazem západního vměšování do oblasti oprávněného ruského vlivu a také  symbolem proamerické Havlovy politiky.

Připomeňme se, že vojenská akce NATO v roce 1999 zabránila Srbům v genocidě Albánců. Uznání Kosova není projevem přízně vůči kosovským drogovým klanům, které v této zemi nepochybně fungují, ale je to pojistka proti násilí na nevinných lidech a také proti opakování masakru, jehož se Srbové dopustili v bosenské Srebrenici. V roce 1995 tam zabili 8373 mužů a chlapců. Srbům s vražděním pomáhali ruští dobrovolníci. Tehdy se na adresu západních vlád sesypala vlna kritiky za nečinnost. Proto se Západ snažil zabránit katastrofě v roce 1999 v Kosovu a Zemanova vláda tyto kroky podpořila.

Miloš Zeman má chatrné zdraví a občas vypadá děsivě. Je ale dostatečně vitální na to, aby podrážel českou zahraniční politiku, překresloval hranice možného, ničil ústavní pořádek státu a okázale sloužil autoritativním a barbarským režimům.

A toto nesmyslné a dryáčnické řádění bude i nadále pokračovat, neboť zlo, pomstychtivost a egoismus jsou pohonnou hmotou českého prezidenta. Když ještě prezident pil, neměl čas tolik škodit, nyní, kdy ho lékaři přesvědčili, aby pití omezil, může se naplno oddávat své další nezřízené vášni, a to je šíření zlých emocí a ničení liberálního světa.

A to je celé tajemství jeho vitality. Žije, aby škodil. Miloše Zemana udržují při životě zlé emoce a touha ničit. Vždy, když zplanýruje další území polistopadové České republiky  a poplive další část odkazu Václava Havla, cítí nesmírné potěšení. Jako by ho to zlo chtělo přežít. Ale má smůlu. Odejde a bude pokoj.