Desková hra Hvězda Afriky FOTO: Wikimedia Commons / Piquito / CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Piquito / CC BY-SA 4.0
Záměr stáhnout finskou „národní hru“ Hvězda Afriky ze školek a družin v Turku vyvolal minulý týden řadu reakcí v médiích i na sociálních sítích. Na deskové hře z roku 1951, kterou má stále mnoho Finů doma nebo na chatě, začaly být některým politikům a odborníkům na kolonialismus trnem v oku například obrázky polonahých a tančících černochů.
„Černoši na obalu a herním plánu jsou vyobrazeni velmi stereotypně – jsou polonazí a tančí. Výraz jejich obličeje působí jako karikatura. Koho myslíte, že představují – chytré lidi, jako jste vy a já, nebo mají vypadat hlavně exoticky?“ vyjádřila se pro server Yle Pia Mikanderová z Pedagogické fakulty Helsinské univerzity, která svou rigorózní práci napsala na téma, jak se kolonialismus odráží ve finských učebnicích.
Podle ní Hvězda Afriky přispěla k tomu, že společnost bere kolonialismus a s tím související rasismus jako běžnou součást života. „My, kteří jsme vyrostli ve 20. století, jsme přišli do styku s mnoha podobami literatury, zábavy, písní a filmů, které zobrazují bělošskou nadřazenost a ostatní kontinenty, zejména Afriku a Afričany, jako poněkud horší a trochu hloupější,“ uvedla Mikanderová.
„Škodlivý obraz Afriky“
Diskuse o hře začaly, když Paco Diop, zástupce Levicové aliance v městské radě v Turku a zaměstnanec školky, na začátku ledna hru zpochybnil s tím, že dětem zprostředkovává škodlivý a stereotypní obraz Afriky a Afričanů. Vedení města není v této otázce jednotné, ale koncem minulého týdne oznámilo, že hru zatím nestáhne.
Jenni Jalavaová, zástupkyně generálního ředitele firmy Martinex, která hru vyrábí, se oblíbené zábavy několika generací Finů zastala. „Není možné vylíčit rozmanitost, kulturu, lidi a města celého kontinentu na jedné herní desce, musíte si vybrat. V tomto případě se volba odehrála v padesátých letech minulého století. Ale všechno, co je tam zobrazeno, v Africe stále existuje: zvířata, příroda, přírodní zdroje a původní obyvatelé.“
Úkolem hráčů, kteří putují po mapě černého kontinentu, je jako první najít diamant Hvězda Afriky a zároveň sbírat další drahokamy a dávat si pozor na loupežníky. Kari Mannerla, který začal Hvězdu Afriky vyvíjet ve svých 17 letech, později poznamenal, že hra byla vytvořena s dětskou neznalostí reality.
Naposledy se kontroverze kolem Hvězdy Afriky objevily na podzim 2021, kdy se skupina studentů geografie z Helsinské univerzity na studentské akci převlékla za herní figurky, diamanty a lupiče ze stolní hry. Podle kritiků jejich představení opakovalo rasistické stereotypy z koloniální éry Afriky. Několik z těch, kteří hru zpochybňovali, bylo vystaveno rasistickým útokům. Ve stejném roce se prodej hry výrazně zvýšil.
Vadil i Černý Petr
„Hrajte si, co chcete, ale pokud se v běžném životě hodláte chovat protirasisticky, je pro vás tato hra problematická,“ řekla Mikanderová. Domnívá se, že zejména ti, kdo pracují ve školství, by měli přejít na hry, které představují dnešní svět. Pokud se hra přesto používá, může být podle ní užitečné poskytnout dětem a mladým lidem historický kontext. Následné diskuse by pak mohly zvýšit povědomí o minulosti.
Výrobce hry už v minulosti několikrát zvažoval, že na krabici přidá historické informace. „Vždycky se to odložilo, ale teď už je možná opravdu načase,“ řekla zástupkyně generálního ředitele firmy Jalavaová.
Martinex dříve vlastnil také práva ke karetní hře Černý Petr s kreslenou postavičkou tmavé pleti, které se hráči měli snažit vyhnout. Karty byly v roce 2020 staženy z prodeje poté, co si několik lidí stěžovalo. Z názvu hry později vypadlo slovo černý.
Jak již deník FORUM 24 informoval, loni v listopadu upadlo v Norsku v nemilost dílo držitelky Nobelovy ceny za literaturu Selmy Lagerlöfové Legendy o Kristu. Za rasistickou je považována povídka Studna mudrců, v níž autorka popisuje, jak jsou tři muži při setkání s Ježíšem různými způsoby obdarováni. Stařec omládne a malomocný se uzdraví. Pak ale dojde na třetího – černocha, který se stane „krásným bílým mužem“.
