Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová (47), která byla v pondělí zvolena novou šéfkou britské Konzervativní strany, a tedy i britskou premiérkou, v mnohém podle médií připomíná svoji někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Kromě podobného politického programu se občas stylizuje i do její podoby a bývalou premiérku dokonce ztvárnila už v dětství při školní simulaci voleb. Přitom sama Trussová vzešla ze silně levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.
Kromě britské diplomacie již dříve vedla několik klíčových ministerstev a v čele resortu mezinárodního obchodu v letech 2019 až 2021 provedla zemi těžkým obdobím brexitu. S mimoevropskými zeměmi posléze vyjednávala smlouvy o volném obchodě, v nichž Britové vidí náhradu za společný evropský trh.
Éru žen v úřadu britského premiéra zahájila právě Margaret Thatcherová, která v období od května 1979 do listopadu 1990 třikrát vyhrála volby, zastávala tvrdou a neústupnou reformní politiku a dokázala zlomit moc odborů, které ochromovaly Británii. Druhou premiérkou byla Theresa Mayová, jejíž tříletý mandát od července 2016 do července 2019 byl poznamenán nelehkým vyjednáváním o podmínkách brexitu.
V úřadu šéfky britské diplomacie od září 2021 ztělesňovala Trussová vždy velkou podporu Británie Ukrajině, zvláště prostřednictvím ekonomických sankcí bezprecedentních rozměrů. Rovněž se jí přičítá zásluha na propuštění Britky s íránským občanstvím Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové. Ta byla v roce 2016 zadržena v Íránu, když tam s dcerou přijela navštívit rodinu, a tamní soudy jí následně vyměřily celkem šest let vězení za spiknutí proti íránské vládě a za propagandu, což Britka vždy popírala.
Současně Trussová zaznamenala i několik diplomatických přehmatů. Během návštěvy Moskvy letos v polovině února, která byla jedním z posledních pokusů o zabránění invazi, se ji ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov snažil přesvědčit, že Rusko nechystá útok proti Ukrajině a že ruští vojáci jsou na území své země. „Přece uznáváte svrchovanost Ruska v Rostovské a Voroněžské oblasti?“ zeptal se Lavrov. „Británie nikdy neuzná svrchovanost Ruska v těchto regionech,“ reagovala Trussová. Později vysvětlila, že měla za to, že Lavrov mluví o části Ukrajiny.
Někdejší „železnou lady“ připomínaly programové body Trussové v premiérské kampani hlavně propagací malé role státu a nízkých daní. Trussová navrhuje například snížení počtu členů vlády a hlásá libertariánskou ekonomiku s co možná nejmenší mírou zásahů do volného trhu. Společně s dalšími čtyřmi konzervativními poslanci napsala knihu Nespoutaná Británie, ve které doporučuje odstranit státní regulace k posílení pozice Británie ve světě.
Ve vztahu k brexitu bylo součástí kampaně Trussové setrvání na politice dosavadního premiéra Borise Johnsona, jenž navrhoval jednostranně ukončit platnost speciálního ujednání o Severním Irsku, které po brexitu fakticky zůstává součástí celní zóny EU, což má zabránit novému náboženskému konfliktu v této britské provincii. Tahle výjimka se však nelíbí ortodoxním zastáncům brexitu, kteří v ní vidí přetrvávající nechtěnou vazbu na EU. V oblasti imigrace Trussová nerozporovala rozhodnutí dosluhující vlády o vracení ilegálně přicházejících imigrantů do Rwandy. Současně s ní však ministryně vnitra Priti Patelová vyjednala smlouvu, že bude přijímat imigranty, kteří se do království dostanou ilegálně.
Bývalou premiérku Thatcherovou nedávno připomněla i odpověď Trussové v diskusi před dokončením výběru nového britského premiéra. Na otázku „Jak se cítíte při myšlence, že můžete způsobit globální zkázu, když zmáčknete tlačítko na použití jaderných zbraní?“ Trussová s kamennou tváří odpověděla: „Jsem připravena to udělat.“ Média si také už dříve všimla, že například během cesty do Moskvy měla Trussová skoro stejnou kožešinovou čepici jako Thatcherová při někdejší diplomatické cestě do Kremlu nebo se nechala jako ministryně vyfotografovat, jak jede v tanku, což také připomnělo známou fotku bývalé konzervativní premiérky.
Ne vždy byla ale někdejší „železná lady“ vzorem Trussové, byť ji ztělesnila už v sedmi letech při školní simulaci voleb. Současně se ale se svými levicově zaměřenými rodiči účastnila mírových demonstrací proti vládě, na nichž i sama skandovala slogan proti Thatcherové Pryč s Maggie!
Elizabeth Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesorovi matematiky a zdravotní sestře. Její matka se účastnila akcí Kampaně za jaderné odzbrojení, což byla organizace protestující proti rozhodnutí Thatcherové svolit k rozmístění amerických jaderných hlavic na základně RAF Greenham Common, západně od Londýna.
V jejích čtyřech letech se rodina Trussové přestěhovala do Skotska, kde budoucí premiérka vyrůstala. V roce 1996 vystudovala filozofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity. Na studiích se připojila k středolevým liberálním demokratům, a dokonce předsedala jejich studentské odbočce na univerzitě. Na konferenci této strany v roce 1994 se vyslovila pro zrušení monarchie a delegátům sjezdu v Brightonu řekla: „My, liberální demokraté, věříme v příležitosti pro všechny. Nevěříme, že se lidé rodí pro vládnutí.“
Později ale vstoupila do Konzervativní strany. Následně pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka a od roku 2006 byla zvolena radní v Greenwichi v jihovýchodním Londýně.
Do vysoké politiky vstoupila Trussová v roce 2010 zvolením do parlamentu. Pak byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona. Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Poté do roku 2017 převzala ve vládě Theresy Mayové vedení ministerstva spravedlnosti jakožto první žena v této funkci. A dále byla dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí a od září 2019 také šéfkou vládního úřadu pro rovné příležitosti.
Milovnice karaoke Trussová, drobná blondýna s rovnými vlasy, je vdaná za účetního Hugha O’Learyho a mají spolu dvě děti.