Na začátku května se má konat mimořádná schůze poslanecké sněmovny k vysokým cenám energií a pohonných hmot, kterou svolává hnutí ANO. Schůze je dokladem toho, že Babišovo hnutí vsadilo na jednoduchou strategii do úmoru opakovat svůj návrh na zrušení DPH u energií a pohonných hmot, které by platilo minimálně do konce roku. Vládní koalice to odmítá a snaží se jít jinou cestou. Přesto konzistence a četnost, s jakou Andrej Babiš hovoří o tom, k jakým opatřením by přistoupil na místě vlády, mají svou sílu. Jak by tomu měl Fialův kabinet čelit?
Mimořádná schůze dolní komory parlamentu samozřejmě není něčím, co by zdražování cen energií a pohonných hmot mohlo nějakým způsobem vyřešit a přinést jakýkoli návrh či opatření, na kterém by se mohla vláda Petra Fialy shodnout s opozicí, v jejímž čele stojí předseda hnutí ANO Babiš.
Jde pouze o další nástroj, který chce opoziční hnutí využít k tomu, aby vládní koalici kritizovalo za to, že nic nedělá pro „naše lidi“, jak stále dokola a rád říká bývalý premiér Andrej Babiš. A stejně tak je mimořádná schůze dalším prostorem, který by mohl šéf ANO vyplnit vypočítáváním toho, co všechno by – být ve vládě – mohl pro občany České republiky udělat.
„Chceme na mimořádné schůzi řešit ceny energií a nafty s benzínem, které ženou inflaci do nezvladatelných výšin. Navrhujeme konkrétní opatření, která by byla efektivní a hlavně rychlá. Jenže! Podle ministra za koalici SPOLU je to zbytečně konfliktní a neaktuální téma. Pětikoalice navíc už teď hlásá, že diskuzi o pomoci lidem a firmám ve sněmovně vůbec nepřipustí. Hlava mi to opravdu už nebere,“ napsala na své facebookové stránce někdejší ministryně financí Alena Schillerová.
Problém spočívá v tom, že zástupci hnutí ANO zase tolik o diskusi na téma pomoci lidem nestojí, spíše jim jde o to se občanům zalíbit a předvádět se coby někdo, kdo by se o ně postaral; ať by to mělo dlouhodobě jakékoli následky. Klíčová potíž totiž vězí v tom, co všechno Babišovo uskupení navrhuje.
Babišovo holedbání
Stačí zmínit některá z jeho dvanácti opatření proti chudobě: snížení sazby DPH na elektřinu, plyn a topení po zbytek roku na 0 %, zastropování pohonných hmot na maximálně 36 korun/litr formou snížení DPH či spotřební daně nebo snížení DPH u základních potravin z 15 % na 0 % a zastropování cen u základních potravin. Dále tady máme: mimořádný příspěvek pro důchodce nad zákonnou a inflační valorizaci ve výši 6 000 Kč, zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 400 tisíc Kč s pravidelnou valorizací anebo vrácení slevy na jízdném pro seniory a studenty na původní úroveň 75 %, a to zdaleka není všechno.
Babiš neustále tvrdí, že Fialova vláda nic nedělá, a napadá ji za to, že se nestará o české občany. Sám se pak holedbá tím, co všechno by udělal on (mimořádná schůze sněmovny by pak pravděpodobně nic jiného než takovéto holedbání nepřinesla). Až na to, že by uvedená opatření Andrej Babiš realizoval z peněz, které by buď vybral na daních a které by pak chyběly jinde, anebo spíš které by si stát kvůli tomu musel vypůjčit. Přitom není pravda, že by Fialův kabinet nedělal nic, pouze je ve svých krocích umírněnější a upřednostňuje opatření jiného druhu.
Jak premiér Fiala minulý týden uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „My jsme ale zareagovali několika směry. Zareagovali jsme rychle na krach velkých dodavatelů energií. Zvládli jsme to. Změnili jsme příspěvek na bydlení tak, aby na něj dosáhlo víc lidí. Zareagovali jsme na ceny energií i pohonných hmot. Připomenu silniční daň a přimíchávání biosložky. Snížili jsme spotřební daň u nafty prakticky na nejnižší hranici, kterou umožňuje Evropská unie, abychom cenu vyrovnali s ostatními zeměmi. Zvýšili jsme životní a existenční minimum. A dáme 20 miliard korun na zvýšení penzí.“
Kromě toho předseda vlády říká, že v opatřeních budou pokračovat, jen trvá na tom, že pomoc bude cílená a že vládní koalice bude pomáhat těm, kteří to potřebují. Ve srovnání s tím, co navrhuje hnutí ANO, je to nebe a dudy. Nalezení společné řeči mezi vládou a opozicí během mimořádné schůze poslanecké sněmovny se tak nedá příliš očekávat.
Dlouhodobá strategie
Fiala správně upozorňuje na to, že když se zastropují ceny, jak to prosazuje Babišovo uskupení, někdo to musí zaplatit, což nebudou obchodníci, ale především střední třída, kterou chce shodou okolností právě Andrej Babiš zachraňovat výše zmíněnými opatřeními před chudobou. Jde o to, že zastropování cen i další opatření navržená hnutím ANO by vedla k výraznému zadlužení státu, které stejně nakonec v nějaké podobě dolehne na střední třídu. Ta bude muset ve svých daních minimálně splácet narůstající úroky ze státních dluhopisů.
„Kdybychom schválili návrhy hnutí ANO, tak všichni zbankrotujeme. Peníze, se kterými nakládá vláda, se jen tak neobjevily. Jsou to peníze, které vydělali lidé, odevzdají je státu a my je musíme přerozdělit. Naší povinností je s nimi dobře hospodařit,“ zdůraznil Petr Fiala na své facebookové stránce.
Babiš přitom tvrdí – podobně jako to kdysi říkal někdejší sociálně demokratický premiér Vladimír Špidla, že vláda zdroje má, stačí hledat. Předseda ANO tak vypočítává, že z modernizačního fondu EU bude k dispozici 1 000 miliard, dalších skoro 1000 miliard má ČR v evropských fondech na dalších sedm let. Andrej Babiš pak k tomu přidává dosud nevyčerpané zdroje z fondů EU, vyšší dividendy ze společnosti ČEZ a dodatečné příjmy státu z rekordní inflace ve výši téměř 70 miliard a dostává se k tomu, že vláda může mít v příštích letech k dispozici až 2260 miliard korun.
Jenže to samozřejmě nejsou peníze, jež by se daly jednoduše použít na plošná opatření, která tlačí hnutí ANO. Vyšší daňové příjmy nebo dividendy z ČEZ by se k tomu sice využít daly, zároveň je však potřeba počítat s tím, že vlivem pravděpodobného ekonomického zpomalení státu příjmy i poklesnou a také mu narostly a ještě narostou výdaje spojené s válečnými uprchlíky z Ukrajiny.
Fialova vláda nemá jinou možnost než mimořádnou schůzi dolní komory nějak přečkat, byť konstruktivní nebude ani trochu. Pokud chce ovšem v nadcházejícím období úspěšně čelit demagogii představitelů hnutí ANO, musí přeci jen o něco aktivněji a iniciativněji přistupovat k vysvětlování svých kroků a budoucích plánů, protože zatím to bohužel stále vypadá tak, že ohledně ekonomické situace se vládní koalice ocitá ve vleku dění a nemá dlouhodobou strategii, co bude dělat.