Na těžbě se bude podílet ČEZ. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Česká vláda pravděpodobně přistoupí k zavedení sektorové daně. Stát by se to mělo poté, co Národní rozpočtová rada upozornila na mimořádné zisky, které by měly být zdaněny 40 až 60 procenty. Otázkou však zůstává, zda je tento postoj oprávněný a co z toho bude mít státní rozpočet.
V době vlády Andreje Babiše se členové Národní rozpočtové rady, a zejména její předsedkyně Eva Zamrazilová dožadovali zvýšení daní, aby došlo ke konsolidaci veřejných financí. Na nutnosti vyššího zdanění se shodli ve svém komentáři i dva vysloužilí politici, bývalý premiér Mirek Topolánek a exministr financí Miroslav Kalousek. Bohužel je pravda, že aktuální politická situace nenabízí možnost takový krok udělat. Zvýšení daní v době vysoké inflace a neustále se zdražujících energií by mohlo vyvolat velkou nevoli občanů. Už tak je vláda Petra Fialy pod palbou opozice, že údajně nic nedělá.
ČEZ a jeho hospodaření
Energetická skupina ČEZ se v letošním roce může těšit na mimořádné zisky. Zejména kvůli nejistotě na trzích roste cena plynu, ale i elektrické energie, čehož ČEZ skrze burzu v Lipsku využívá. Dle odhadů by čistý zisk této energetické firmy měl v letošním roce dosáhnout o 17,5 % více než loni, a to 45 až 49 miliard korun. Kartami však může zamíchat situace na podzim a v zimě, přičemž lze očekávat přiblížení horní hranici odhadovaného rozmezí. V důsledku takového růstu se akcie ČEZ dočkaly na pražské burze za poslední rok více než 70% zhodnocení.
Národní ekonomická rada vlády předložila návrh, kde uvádí, že by energetické společnosti profitující z aktuální situace měly státu odvést na dani 40 až 60 procent. Jedná se o zisky, které jsou nad pětiletým průměrem společnosti.
„Shoda uvnitř naší koalice je na tom, že nějakou formu solidarity v této věci máme dočasně zavést. Pokud by to byla daň, byla by dočasná,“ prohlásil nedávno premiér Fiala. Z jeho výroku je patrné, že cílem vlády není smazat strukturální deficit, který roste a nadále prodražuje obsluhu státního dluhu, ale jen provést jedno populistické gesto. Jsou to přitom voliči opozičních stran, kteří si nejvíce stěžují na vysoké zisky ČEZ a nespravedlnost, kterou v poslední době pociťují.
„Vzhledem k tomu, že je to výjimečná situace, mohlo by také dojít k výjimečnému podělení se o tento zisk, ze kterého pak vláda a Česká republika budou moci pomáhat těm, na které to naopak dopadá velmi negativně,“ řekla předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. I z jejích slov plyne, že vládě teče do bot. Jenže snaha zalíbit se jiným však může vládním stranám vytvořit potíže.
Kdo z toho bude profitovat? Vůbec nikdo. Vláda sice získá peníze na jednorázové dárečky nespokojeným občanům, ale celkovou situaci rozpočtu, resp. strukturálního deficitu, to nikterak nezlepší. Akcionáři ČEZ budou nespokojení kvůli tomu, že dostanou nižší dividendu, a v konečném důsledku tento krok pocítí i ČEZ samotný. Pumpování peněz do ekonomiky tímto způsobem zapříčiní proinflační tlak. A cyklus uzavře ČNB, která zvýší úrokové sazby, na což opět doplatí střední třída.
