Mikuláš Minář FOTO: FB Milion chvilek pro demokracii
FOTO: FB Milion chvilek pro demokracii
Britský deník The Times zařadil předsedu spolku Milion chvilek pro demokracii mezi vycházející hvězdy. Nyní oznámil Mikuláš Minář spolu se svými spolupracovníky pokračování dalších protivládních akcí. Na konci února odstartuje Štafeta pro demokracii, kdy se postupně uskuteční protestně-diskuzní akce v každém z 13 krajských městech, poslední v Praze. Konečným cílem je nově vítězství demokratických stran ve volbách. O tom, jak toho chtějí dosáhnout, i co dělá Andrej Babiš lépe, mluvil v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Oznámili jste plán dalších událostí. Jak se ale chcete vyhnout tomu, aby se jich nezúčastňovali pouze přesvědčení?
Tomu se zcela určitě vyhnout nelze. Je jasné, že ty akce přitahují primárně ty, kteří již vědí, že má pan Babiš nějaké problémy, a na demokracii jim záleží. To je ale v pořádku. O co skutečně jde, je to, aby se tyto kruhy rozšiřovaly. Každý z těch lidí má nějaké svoje přátelé a známé, kteří se třeba ještě tolik nezajímají. A pokud takový člověk vyvine elementární aktivitu a bude s nimi o tom mluvit nebo je i vezme na takovou akci, tak je samo o sobě důležité, že tím rozšiřuje okruh lidí, kteří vědí a jsou aktivní. Za další má každý z nich dále svoje přátelé, známé a pracovní kolektiv, kde mohou být třeba i lidé, kteří nevolí opoziční demokratické strany, ale pana Babiše. A samozřejmě se i tito lidé chtějí dozvědět o tom, jaké to bylo a proč se to děje.
Ale jak byste chtěli tyto lidi přilákat sami?
Nemáme zatím potvrzená žádná jména, ale plánujeme, aby se všech krajských akcí zúčastnil někdo za Milion chvilek a byla tam i nějaká veřejně známá osobnost i významná osobnost dané lokality. Určitě dále můžeme lákat na to, že nejsme politická strana, která chce ulovit jejich hlas, ale jsme občanská iniciativa, které záleží na stavu téhle země a chce akcentovat i jejich problémy a témata. A to i proto, aby ti lidé dostali hlas a byli slyšet a my mohli následně vyžadovat po politických stranách, aby ty problémy řešily.
Takže se nikdo nemusí bát, že si ho bude někdo kupovat, ale jde naopak o příležitost položit v následné diskuzi otázku, která se může stát důležitým tématem. Když bude významná část lidí v některém regionu říkat, tohle nás pálí, tohle chceme, aby politici zvedli, tak si to nenecháme pro sebe, ale zkrátka řekneme: „Pojďte řešit tenhle problém.“ Za nejdůležitější nyní opravdu považuji usilovně přemýšlet nad tím, co pálí například i voliče hnutí ANO, což jsou třeba lidé, kteří s námi nesouhlasí, a snažit se hledat cesty.
Jaké problémy prozatím vidíte?
Jde o celou řadu věcí… Samozřejmě panuje nespokojenost s tím, co tady bylo před Babišem, všechno opravdu nebylo ideální. Dále tu máme obrovský problém s exekučními a dluhovými pastmi, obnáší to systémově zapomenuté regiony, kde se lidem žije mnohem hůře. Vedle toho je zde špatně dostupné bydlení. Zpomalená je navíc jak justice, tak státní správa, takže lidi nyní opravdu trápí špatná vymahatelnost práva… Na druhou stranu jsou to témata, kde se určitě dá podniknout celá řada věcí k nápravě, a proto si právě myslím, že by tyhle otázky, které lidi velmi pálí, měla opozice silně akcentovat.
Proč se daří v téhle situaci získávat hnutí ANO více voličů?
Tak Andrej Babiš je určitě lepší v tom, že významně objížděl Českou republiku. Myslím si, že je velký úkol pro demokratické strany, aby ukázaly v příštích volbách stejný tah na branku a dokázaly tu republiku projet. A co je dále předurčeno tím, že má obrovské množství prostředků, je kvalita marketingu a úroveň veřejné komunikace.
Na jednu stranu sice mluví stále o něčem jiném s tím, že nejde v ničem do hloubky, a slibuje páté přes deváté, ale to, že je neustále ve vzduchu nějaké téma, je pravda. Samozřejmě mu to velmi pomáhá. Potom to taky může vypadat, že zatímco tady řeší pan Babiš jednotlivé věci, tak opozice řeší pana Babiše. Takže chápu, že spousta lidí skutečně říká: „Dobře, my opravdu nejsme spokojeni s tím střetem zájmů, ani s tím, že pan Babiš občas lže, ale považujeme to za menší zlo.“
Není tohle rozdávání ale nezodpovědné?
Určitě. To, že tady prožírá budoucnost, je naprosto očividné. Nekoncepčně rozhazuje z našich peněz v době hojnosti, a přitom ani výrazněji neinvestuje. A když už investuje, tak lije peníze do betonu naprosto bez koncepce, což můžeme vidět v Národním investičním plánu. Tohle prostě nemůže být zodpovědná politika.
Jako další cíl jste nyní stanovili vítězství demokratických stran. Nejste ale prozatím pokusy o spolupráci spíše zklamaný? Jen namátkou: Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek vyzývá k zániku TOP 09, STAN odmítá koordinovanou spolupráci na krajských kandidátkách…
Nebudu hodnotit některé konkrétní politiky a s nimi spojené šarvátky… Ale celkově jsem spíše zklamán. Když se člověk podívá na uplynulý rok, i kdyby tu nebyly žádné občanské protesty, tak to byl pro celou opozici naprosto klíčový rok, kdy se měla pohnout kupředu. Jak TOP 09, STAN, tak KDU-ČSL obměnily vedení, což měl být čas, kdy jsme se měli dozvědět o nějakém zásadním posunu – co ty strany udělají pro to, aby zvítězily. Já bych si hrozně přál, abychom cítili z demokratických stran jakousi zdravou asertivitu, zmiňovaný tah na branku, což znamená, že udělají všechno pro to, aby ty volby vyhrály. Jinak by to taky mohlo zase dopadnout tak, že se spokojí s tím málem, co mají, a faktem, že se vůbec do Sněmovny znovu dostanou, a budou si držet těch svých pět šest procent. Myslím si, že by to bylo opravdu málo. Potřebujeme tu zdravý tah na branku od demokratických stran.
Na vaší poslední akci vyhlásil poslanec Jan Čižinský (za KDU-ČSL) svůj osobní záměr založit jiné politické uskupení. Nejedná se o další drolení sil?
Tak nikdo neví, k čemu ta aktivita nakonec povede. Může to být drolení, ale na druhou stranu na to lze pohlížet i tak, že bude o jednu štiku v rybníce více. A tak může vytvořit i další tlak na demokratické strany, aby se spojovaly. Za prvé sice potřebujeme, aby se nedělila ta zhruba šestnáctiprocentní podpora mezi tři strany, to je první problém, ale zase se nemůžeme ani spokojit s tím, že bychom rezignovali na oslovení další části společnosti. Myslím si, že by to byla stejně tak chyba… Kdyby se opoziční demokratické strany snažily stále oslovit to malé stádečko a nepodnikly vůbec nic pro to, aby oslovily třeba nespokojené lidi, kteří nejsou ve voličském jádru.
Vraťme se ještě k panu Čižinskému. Nezneužil trochu vaši akci na Klárově?
Tak dostal svoji šanci a jenom čas ukáže, zda to bylo pouze plácnutí do vody, nebo je ta alternativa životaschopná. Osobně musím říct, že způsob, jakým to oznámil, mi přišel trochu zmatený. Ale není z toho ani moc jasné, o co vlastně jde. Nemá to být politická strana ani hnutí, ale zároveň je jasné, že to bude politická síla, která bude kandidovat. Takže si myslím, že dluží veřejnosti ještě lepší vysvětlení. Podívejme se na to jednoduše: pokud na to pan Čižinský nemá, tak to bude pouze ono plácnutí do vody, ale pokud ano, tak tomu může prospět, a to mnoha různými způsoby.
Po štafetě a vítězství demokratických stran ve volbách jste si jako poslední cíl stanovili pokračující sledování střetu zájmů. Jak to bude probíhat? Čeho chcete nakonec dosáhnout?
Určitě musíme veřejně komunikovat. Téma jsme zvedli v prosinci a budeme ho držet i nadále. Upozornili jsme na tu nepřijatelnost a přišli s určitými požadavky, které trvají. Navíc je jasné, že i v této situaci nastane brzy další vývoj. Nyní víme, že má Česká republika do začátku února čas zapracovat podněty od Evropské komise a říct, jaká nápravná opatření udělají. Do té doby přijde také pravděpodobně druhý zemědělský audit, a ten problém se bude prohlubovat.
A cíle jsou vlastně jasné. Společně musíme, jak Milion chvilek, tak celá veřejnost, vytvářet tlak na to, aby byly zastaveny veřejné peníze pro Agrofert, pokud pan Babiš nevyřeší ten střet zájmů. Nejsou to přitom jenom dotace, ale také investiční pobídky, daňové slevy a hlavně veřejné zakázky.
