Hnutí Lidé PRO Mikuláše Mináře nesbírá podpisy ani zdaleka tak rychle, jak by potřebovalo, aby dosáhlo deklarovaných 500 tisíc v době, kdy to ještě bude mít smysl pro přípravu na parlamentní volby v roce 2021. Vzhledem k tomu, že Minářovo hnutí má paradoxně velmi blízko svojí mentalitou k Babišovu hnutí ANO, můžeme to považovat za dobrou zprávu. Ta špatná ovšem je, jakým způsobem se jednotliví aktéři k této věci staví, a fakt, že přes své zaslepení mesiášským komplexem nevidí, koho doopravdy oslabují.
Hnutí Lidé PRO nasbíralo od 3. do 13. prosince dopoledne necelých 16 500 podpisů. To je v průměru 1 650 podpisů denně, jenže většina z nich samozřejmě pochází z prvních dní po oznámení založení zmiňovaného hnutí. Naděje, že by bylo možné nasbírat půl milionu podpisů, je naprosto mizivá. Zřejmý neúspěch podpisové akce již zaznamenali uživatelé sociálních sítí, například brněnský aktivista Svatopluk Bartík.
Nejprve se podívejme na důvody. Tak předně – úspěch petice Milionu chvilek pro demokracii a zaplněnou Letnou nezařídil Mikuláš Minář, jak se asi sám mylně domnívá. Obojí v první řadě zařídil Andrej Babiš a jeho skandály, které způsobily narůstající odpor široké veřejnosti. Odvaha zakladatelů Milionu chvilek se spojila s odhodláním demokraticky smýšlejících občanů a v neposlední řadě se svobodnými a nezávislými médii, která informovala jak o Babišových problémech, tak o plánovaných akcích a demonstracích.
Minář navíc úkoloval demokratickou opozici a žádal po ní spojení sil. Když k němu došlo (vznikají totiž dva logické bloky stran), založil sám formaci, která může politické strany oslabit. Paradoxní přitom je, že Minář je největším nebezpečím pro jemu bližší Piráty a STAN, nikoli koalici SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Ani to ale Minář neví, protože stále rozhlašuje, že osloví ty, kteří nevědí, koho volit, či dokonce bývalé voliče Andreje Babiše.
Jenže on sám představuje naprostou esenci té nenáviděné pražské kavárny. Je předobrazem všeho, co současní voliči vládních stran, případně zarytí nevoliči nechtějí. Je neskutečné, že je tak zaslepen tím, jak stál před statisícovými davy na pódiu, že není schopen nahlédnout situaci realisticky. Zároveň opakuje antistranickou mantru, kterou vnesl do politiky právě Andrej Babiš v roce 2013. Minář šíří nedůvěru k demokratickým politickým stranám stejně, jako to dělal Babiš. A proto také přišel nepříliš originálně s představou údajného „hnutí“. Jakkoli jedním z marketingových podvodů Andreje Babiše je právě tvrzení, že „hnutí“ představuje cosi lepšího než politická strana. Jako by Minář chtěl vytvořit znovu pseudohnutí ANO 2011, pouze bez Babiše.
Pak je tu další zúčastněný – David Ondráčka, bývalý šéf Transparency International. Ondráčka je další konstantní objevovatel nových, nefunkčních cest. „AB zase vyhraje, Zeman ho pověří, menšinová vláda, dva pokusy, budou zdržovat, část opozice vyměkne (rozpočet, předsednictví EU…), premiér Havlíček, ODS se přidá, AB jde na prezidenta. Bez nového momentu, jedeme za Ficem a Orbánem,“ napsal na svém twitterovém účtu.
Twitter toho ví dost a překvapivě tu hru nevidí?
AB zase vyhraje, Zeman ho pověří, menšinová vláda, 2 pokusy, budou zdržovat, část opozice výměkne (rozpočet, předsednictví EU..), premiér Havlíček, ODS se přidá, AB jde na prezidenta.
Bez nového momentu, jedeme za Ficem a Orbánem. pic.twitter.com/J2KVyx4sDw— David Ondráčka (@David_Ondracka) December 12, 2020
Víte, co je na tomto příspěvku fascinující? Můžeme to vzít větu po větě. „AB zase vyhraje“ – ano, pokud bude někdo další svými třemi procenty oslabovat opozici. „Část opozice vyměkne“ – hnutí, které má svou mentalitou Babišovu ANO nejbližší, je Lidé PRO.
„ODS se přidá“ – tohle je vůbec nejlepší. V letech 2013 i 2017 všichni nevoliči ODS, kteří tuto stranu nenávidí z principu už mnoho let, tvrdili, že se s Babišem spojí. Nestalo se tak ani jednou. Pro konkurenci je velmi výhodné to tvrdit, v očích některých voličů to totiž stranu může zdiskreditovat. Jenže ať jsou sympatie kdekoli, faktem je, že ODS se s Babišem nespojila. Naopak David Ondráčka chtěl témuž Babišovi dělat ministra vnitra. Komu tedy věříte víc?
Hnutí Lidé PRO vytváří další verzi známé nepolitické politiky. Spletenec bez reálného programu, „ani napravo ani nalevo“, a to ve chvíli, kdy se reálná politika konečně alespoň trochu vrací díky dvěma opozičním blokům. Šanci nemá žádnou, protože za hranicemi Prahy o něm neví nikdo, což ostatně ukazuje i mizivý úspěch ve sbírání podpisů.
Jestli si to Minář s Ondráčkou přiznají, těžko říct. Jistotou ale je, že by udělali lépe, kdyby přestali útočit na preference těch, kteří mohou po příštích volbách skutečně vládnout. To je totiž řešení naší situace, nikoli další „babišismus light“.