Ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli některým transakcím z let 2004, 2005 a 2009, které odhalil audit řízení státního dluhu. Mohla při nich vzniknout škoda v řádu miliard korun, sdělil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Neupřesnil ale, jestli trestní oznámení míří na neznámého pachatele, nebo na konkrétního člověka.
„Z taktických důvodů, abychom nemařili průběh vyšetřování, nebude ministerstvo nyní sdělovat další podrobnosti,“ řekl Žurovec. Riskantní obchody měly podle Hospodářských novin stát ochránit před ztrátami způsobenými nepříznivým vývojem kurzu nebo úroků. Složité derivátové transakce, které jsou typické pro privátní spekulanty a ve veřejných financích nemají podle odborníků své místo, naopak stát podle HN vystavily ještě většímu riziku. To již přiznalo i samo ministerstvo.
Server Neovlivní.cz napsal, že ministerstvo podalo trestní oznámení v reakci na jiné čerstvě podané trestní oznámení kvůli státnímu dluhu, tentokrát ale přímo na Andreje Babiše. Viní ho z bankovních manipulací, jichž se měl dopustit získáváním výhodnějších obchodních podmínek pro firmy, které jsou jím ovládané. Zvážit právní kroky kvůli auditu, který zkoumal správu státních dluhů od roku 2004, doporučili podle webu ministrovi přímo auditoři již před rokem. Vyšetřování na základě auditu by prý totiž mohlo poškodit některé velké banky, které ze špatné správy státního dluhu dlouhodobě těžily.
Mezi finančními domy uvedenými v auditu je podle Neovlivní.cz minimálně jeden, který se podílí na financování Babišova holdinguAgrofert.
Babišův mediální humbuk
V letech 2004 a 2005 byl ministrem financí nynější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), v roce 2009 ministerstvo vedl Miroslav Kalousek a po něm Eduard Janota. Kalousek ČTK řekl, že si je jistý, že se ho záležitost týkat nemůže. Je přesvědčen o tom, že jde o „Babišův mediální humbuk“, aby odvedl pozornost od svých skutečných problémů.
Interní audit ministerstva financí podle mluvčího některé transakce shledal jako pochybné. K podobným závěrům dospěla kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky úřad zveřejnil v polovině března, dodal. „Za účelem vyvrácení anebo potvrzení pochybností plynoucích jak z auditní zprávy, tak ze zprávy NKÚ, se ministerstvo financí rozhodlo obrátit na orgány činné v trestním řízení,“ uvedl Žurovec.
Kalousek upozornil, že neviděl audit ani text trestního oznámení. V roce 2009 odcházel z ministerské funkce ještě před polovinou roku. „Vím, že v roce 2010, když jsem se vrátil, že jsem nebyl příliš spokojen s výkonem odboru státního dluhu, že jsem tam udělal zásadní personální změnu. Ale ta nespokojenost se určitě netýkala věcí, ve kterých bych spatřoval trestný čin,“ řekl.
Při zpětném pohledu se přitom podle Kalouska řízení státního dluhu hodnotí úplně jinak, než když se pro budoucnost odhadují možné vývoje měnového kurzu nebo úrokových sazeb.
Ti, co rozhodovali, vždy čelili nejistotě a zvažovali různá rizika
„Když se někdo podívá zpět, může něco vidět jako nevýhodné, ale ti, co rozhodovali, vždy čelili poměrně výrazné nejistotě a museli zvažovat různá rizika. Byl bych strašně opatrný říkat něco o úmyslné trestné činnosti, to bych si opravdu netroufl,“ zdůraznil Kalousek.
NKÚ v březnové zprávě poukázal na dodatek ke smlouvě o swapové operaci z roku 2009, kvůli kterému podle kontrolorů platí Česká republika na úrocích přes 200 milionů korun ročně víc, než kdyby dodatek neuzavřela. S dodatkem je roční úrok 3,2 procenta z 243,2 milionu eur (6,6 miliardy korun), bez něj by byl úrok v současné době nulový. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že za sjednání dodatku zodpovídají lidé, kteří už na ministerstvu nepracují.
Kontrolní zpráva NKÚ také zmínila finanční rezervu, kterou ministerstvo financí dříve vytvářelo pro případ, že by se mu nedostávalo peněz na financování státního dluhu, například kvůli nepříznivé situaci na finančních trzích. Podle kontrolního úřadu rezerva zatěžovala státní kasu úroky z dluhopisů, z jejichž prodeje rezerva vznikala.
