Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Některým poslancům sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí se nelíbí lhůty pro výmaz záznamu z dětského certifikátu. Návrh ministerstva spravedlnosti stanovuje lhůty 30, 20, 10 nebo pět let podle délky trestu. Poslanci s tím ale nesouhlasí a chtějí to změnit. „Mám pocit, že se k tomu přistupuje jako k další formě trestu, přitom od začátku říkáme, že je to pouze informace o tom člověku,“ upozorňuje Barbora Urbanová (STAN).
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS) připravilo návrh opatření, které zabrání sexuálním násilníkům v práci s dětmi – takzvaný dětský certifikát, kam budou zapisováni odsouzení buď na základě nového ochranného opatření uloženého soudem, nebo automaticky, přímo ze zákona.
Po dětském certifikátu už dlouho volali odborníci a organizace, které se zabývají sexuálním násilím. Nyní totiž lidem odsouzeným za znásilnění či zneužívání dětí nebrání nic v tom, aby si založili dětský spolek, byli s dětmi v každodenním kontaktu a třeba pro ně organizovali tábory nebo vedli sportovní kroužky. Lze sice uložit zákaz činnosti s dětmi a mládeží, ale nejdelší možná lhůta pro něj je podle zákona deset let. V médiích se tak opakovaně objevují případy sexuálního zneužívání dětí, které potřebnost dětského certifikátu dokazují.
Certifkát by sloužil jako výpis z evidence pachatelů trestných činů na dětech. Ředitelé škol, domů mládeže nebo rodiče by pak mohli požádat, aby jim třeba vedoucí kroužků nebo táborů tento doklad předložili. Ministerstvo ale zdůrazňuje, že se nejedná o veřejný registr pachatelů.
Návrh stanovuje lhůty pro uvedení záznamu do certifikátu na 30, 20, 10 nebo pět let od vykonání, promlčení či prominutí trestu, případně na tři roky od uplynutí zkušební doby podmíněného trestu. Třicetiletá lhůta pro výmaz se vztahuje na trest odnětí svobody převyšující osm let, dvacetiletá pro vězení převyšující pět let, desetiletá pro tresty přesahující dva roky a pětiletá pro tresty do dvou let za mřížemi. Autoři návrhu pamatovali i na lhůty pro odsouzené právnické osoby a pro sexuální predátory mladší 15 let.
Někteří poslanci jsou proti lhůtám
Nyní se ale proti výslednému návrhu ozvali Piráti, podle kterých ho Blažek „zpackal“. Podle návrhu by se totiž mohl pachatel po pěti letech ucházet o čistý certifikát, upozornili. „To my považujeme za naprosto nepřijatelné,“ řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Pokud by šel sexuální agresor do vězení na dva roky, což je podle Michálka v obdobných případech nejčastější délka trestu odnětí svobody, pak by měl záznam v evidenci na pět let po propuštění, přičemž by si po roce za mřížemi mohl požádat o propuštění dřívější. „Tedy po nějakých šesti letech bude mít čistý rejstřík pro práci s dětmi a bude se moci přihlásit jako pán na hlídání nebo vedoucí dětského tábora,“ řekl Michálek.
„Ten seznam nemá být mazán a měl by být celoživotním varováním,“ uvedl poslanec a bývalý předseda strany Ivan Bartoš. Dodal, že Piráti budou požadovat prodloužení lhůty, a zmínil v této souvislosti dobu minimálně 30 let. Prohlásil také, že ve sněmovně působí velmi silné zákulisní lobbistické skupiny, které prosazují zájmy pachatelů trestných činů na úkor obětí.
Poslankyně Barbora Urbanová předpokládá, že o navržených lhůtách, po kterých dojde k tzv. výmazu, budou poslanci ještě koaličně jednat. „Nejsem s nimi moc spokojená, mám pocit, že se k tomu přistupuje jako k další formě trestu, přitom od začátku říkáme, že je to pouze informace o tom člověku,“ napsala deníku FORUM 24.
Poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL) bere návrh ministerstva jako pracovní verzi, o které se bude ještě koaličně diskutovat. „Ty lhůty, jak jsou navržené, neodpovídají zamýšlenému cíli, tedy účinné ochraně dětí před predátory,“ uvedla na dotaz redakce.
„Návrh k dětskému certifikátu považuji za návrh, nikoliv nutně za finální podobu,“ uvedl také poslanec Michal Zuna (TOP 09). „Délka evidence záznamu je jeden z klíčových parametrů pro zajištění očekávání a funkcionality dětského certifikátu. Jsem pro zjednodušení délky evidence tak, aby nezahrnovala 6 variant od 3 let do 30 let. Ideálně pouze jednu na dobu neurčitou u všech záznamů bez ohledu na druh a délku uloženého trestu,“ dodal.
Navržené lhůty jsou „zcela neakceptovatelné“ pro předsedkyni sněmovního podvýboru pro sexuální násilí Taťánu Malou (ANO). „Je to pro mě zcela neakceptovatelné a stalo se to, čeho jsem se obávala. Jsem připravena diskutovat s ministrem spravedlnosti a podat pozměňovací návrh, který skutečně ochrání děti od možných útoků sexuálních delikventů,“ sdělila na dotaz ČTK.
Certifikát se už několikrát odkládal
Dětský certifikát by pomohl lépe chránit děti před sexuálními delikventy a zamezit případům, kdy člověk odsouzený za znásilnění dítěte může znovu s dětmi pracovat. Na jeho důležitosti je shoda napříč politickými stranami ve sněmovně, i přesto ale jeho vznik trvá už několik let a byl několikrát odložen.
Původně měl být platný už od 1. ledna 2024, potom se odložil o rok. Loni před létem se objevila informace, že finální znění by mohlo být hotové v září, ale ani to se nestihlo předložit.
Největší problém byl během příprav v otázce, jestli má certifikát obsahovat trestné činy spáchané i před jeho zavedením. Ministr Blažek například vyjádřil pochyby ohledně ústavnosti a tvrdil, že se může stát, že tam budou nějaké omyly.
Nakonec se dohodlo, že by úprava měla platit i zpětně. „Ano, bude obsahovat všechny trestné činy, co kdo kdy spáchal, tedy maximálně zpětně,“ potvrdila už v září deníku FORUM 24 Urbanová.
