Ministerstvo financí předložilo první návrh státního rozpočtu na rok 2023. Počítá s příjmy ve výši 1749,5 miliardy korun a výdaji 2019,5 miliard korun. Odhaduje se tedy deficit 270 miliard korun, který je o 10 miliard nižší, než vládou odhadovaný schodek na rok 2022. Ve střednědobém výhledu resort financí navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard korun pro rok 2024 a 230 miliard korun pro rok 2025.

Hlavní změny v rozpočtu

Výdajová strana rozpočtu bude podle návrhu ministerstva v příštím roce více zatížena mimořádnými valorizacemi důchodů a rostoucími sociálními dávkami pro ohrožené skupiny obyvatel, což zvýší výdaje o 104 miliard korun.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Další významná výdajová položka, konkrétně 21 miliard korun, bude putovat na ministerstvo obrany z důvodu zlepšení konkurenceschopnosti české Armády v kontextu pokračující války na Ukrajině. Zvýší se tím tak výdaje pro rezort obrany z letošních 1,3 % na 1,5 % HDP. Těmito kroky se tedy začínáme přibližovat k závazku vynakládat ročně 2 % HDP na obranu, což jsme přislíbili při našem vstupu do Severoatlantické aliance. Lze však předpokládat, že po skončení nebo velkém zmírnění válečného konfliktu na Ukrajině výdaje státu na obranu znovu poklesnou. Méně finančních prostředků na příští rok by dle návrhu měly inkasovat Akademie věd ČR, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) či Úřad vlády ČR.

Stát by měl příští rok vybrat na DPH díky předpokládanému ekonomickému růstu a zvýšení spotřebitelských cen o 54,6 miliard korun více. Ministerstvo očekává o 35 miliard vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob, výběr na dani z příjmů fyzických osob výše o 25,1 miliardy korun a o 3,6 miliardy korun vyšší inkaso u spotřebních daní.

Je návrh rozpočtu na rok 2023 přijatelný?

Celkový schodek státního rozpočtu se bude příští rok pohybovat okolo 4 % HDP. Dále z materiálů ministerstva financí vyplývá, že strukturální deficit (schodek očištěný o vliv hospodářského cyklu) bude činit kolem 3 % HDP. To v praxi znamená, že stát vybírá méně než potřebuje na pokrytí standardních výdajů. K tomuto problému značně přispělo zrušení superhrubé mzdy.

Dále čtěte

Hra na demokracii přestala v Česku fungovat. Sklízíme plody třicetileté lenosti

Sehnat v jakémkoliv desetimilionovém společenství ve věku informačních technologií a sociálních sítí sedmdesát tisíc nespokojených lidí není problém. Pokud jde o…

Z hlediska udržitelnosti veřejných financí se o přijatelný návrh v žádném případě nejedná, protože nevidíme snahu řešit nerovnováhu mezi strukturou příjmů a výdajů. Výhled rozpočtu je navíc opředen vysokou mírou nejistot pramenících z energetické krize, která by měla další negativní dopad na fiskální politiku. Též musíme dodat, že deficit státního rozpočtu způsobí proinflační tlak na ekonomiku. Perzistence takto vysokých schodků může vést ke snížení ratingů České republiky. To by mělo za následek prodražování obsluhy státního dluhu, kvůli zvyšování rizikových prémií na dluhopisech, čemuž pomáhají i zvyšující se úrokové sazby. V této situaci můžeme buď valit problém před sebou, nadále zvyšovat zadlužení a skutečnou komplikaci neřešit nebo omezit alokaci finančních prostředků do jiných kapitol státního rozpočtu, či zvýšit příjmy. Jinak řečeno by stát musel škrtat ve výdajích například na školství či zdravotnictví nebo zvyšovat daně.

Trajektorie veřejných financí

Již ve své výroční zprávě NKÚ upozornil na vysokou dynamiku růstu dluhu jako na výrazné riziko pro budoucí udržitelnost veřejných financí. Státní zadlužení vůči HDP v roce 2019 činilo 28,3 %, zatímco uplynulém roce 40,8 %. Česká republika se tak zadlužovala ze všech států EU nejrychleji, přičemž ekonomický růst byl mizivý. Absolutní výše dluhu není problémem, porovnáme-li ho s ostatními zeměmi Evropské unie, nýbrž jeho dynamika je vážnou komplikací. Právě tu by vláda měla řešit, ačkoliv se jedná o politicky nepopulární téma.

* * * 

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.