České ministerstvo zahraničí odsoudilo ruskou agresi na Krymu a anexi této části Ukrajiny. To určitě vyvolá další nelibost prezidenta Miloše Zemana a jeho skupinky na Hradě. Zeman ale nepředstavuje naši zahraniční politiku a měl by si to uvědomit.
V prohlášení ministerstva zahraničí k 76. výročí deportace krymských Tatarů z 18. května se píše:
„Od roku 2014, kdy Ruská federace anektovala Krym, začala nová vlna politicky motivovaného pronásledování krymských Tatarů. Činnost Medžlisu, parlamentu krymských Tatarů, byla zakázána; odpůrci ruské agrese byli zatčeni nebo vystaveni násilným represím ze strany policie a vojenských sil. Tisíce krymských Tatarů byly nuceny znovu opustit své domovy a přestěhovat se do různých částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Desítky krymsko-tatarských politických vězňů zůstávají uvězněny v Rusku a na Krymu.
Situace na Krymu se stále zhoršuje. Ruská federace ani de facto orgány na poloostrově nevyslyšely usnesení a doporučení Rady Evropy, OSN a dalších mezinárodních organizací. Práva krymských Tatarů a dalších občanů jsou nadále utlačována, svoboda projevu zůstává masivně omezena, místní občané jsou v rozporu s mezinárodním právem okupační mocí nuceni k vojenské službě.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky tímto ctí památku obětí násilné deportace z roku 1944 a vyjadřuje podporu krymským Tatarům v jejich boji za lidská práva. MZV rovněž odsuzuje současnou agresivní politiku Ruské federace vůči Ukrajině a politicky motivované pronásledování krymských Tatarů.
Česká republika nepřetržitě podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Neuznává a neuzná anexi Krymu. Vyzýváme Ruskou federaci, aby dodržovala své mezinárodní závazky, respektovala práva místních občanů, osvobodila desítky politických vězňů a ukončila svou nezákonnou vládu nad Krymem.“
Tolik prohlášení.
Tento postoj k ruské agresi je jednoznačný, a proto se nebude Zemanovi a jeho partičce na Hradě líbit. Zeman totiž ve vztahu k Rusku hraje přesně tu roli, kterou Kreml potřebuje. Slovně sice Zeman s anexí třeba i nesouhlasí, ale pak hned řekne něco, co je zcela v zájmu Moskvy. Ve svém vystoupení v říjnu 2017 označil Zeman ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy za hotovou záležitost. Doporučoval přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou a nějakou kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například finanční nebo prostřednictvím ropy a zemního plynu.
V Moskvě se tehdy zaradovali. Podle předsedy zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého Zeman „fakticky uznal připojení Krymu k Rusku za hotovou věc, což lze jen přivítat“. Návrh vyplatit Ukrajině kompenzaci ale odmítl. Sluckij tehdy sdělil: „Krym není předmětem obchodu nebo smlouvy. Znovusjednocení poloostrova s Ruskem proběhlo na základě projevené vůle lidu, nikoli cestou koupě a prodeje.“
Takže Zeman posloužil a Rusko nehne prstem. Jasné postoje vůči Rusku se na Hradě nelíbí a neustálé náznaky, že by ministr zahraničí Tomáš Petříček měl odejít, jsou snahou převést řízení zahraniční politiky tam, kam nepatří, a podřídit se zájmům cizí mocnosti. Zeman měl být z funkce již dávno odstraněn, protože poškozuje naši zemi. Nechová se jako hlava nezávislého státu, ale jako velvyslanec Vladimira Putina. Naše Ústava ale neříká nic o tom, že by se prezident měl chovat jako další ruský velvyslanec na našem území. Ti, kdo znemožnili projednání ústavní žaloby na prezidenta, mají na tomto poškozování svůj podíl.