Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
V úterý nabyl účinnosti zákon o národních sankcích, takzvaný Magnitského, proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Těm bude mít Česká republika možnost například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Podle náměstka ministra zahraničních věcí Martina Smolka budou v prvním čtvrtletí tohoto roku projednány první návrhy České republiky, případně jiných států na úrovni EU, osob a společností, které by měly být zařazeny na sankční seznam, který ministerstvo zahraničí připravuje.
„Počítáme s prvními návrhy v nejbližší době, tedy v průběhu prvního čtvrtletí tohoto roku. Vnitrostátní seznam vznikne v návaznosti na projednání návrhů České republiky, případně jiných států na úrovni EU,“ řekl Martin Smolek deníku FORUM 24. O zařazení na sankční seznam bude na návrh ministerstva zahraničí rozhodovat vláda.
Norma související s válkou na Ukrajině umožňuje zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky. Předlohu připravilo ministerstvo zahraničí. „Zákon je provázán se všemi sankčními režimy upravenými unijním právem. Těchto režimů je aktuálně 39 – dotýkají se široké škály případů od závažného porušování lidských práv a terorismu na jedné straně až po sankční režimy zaměřené na konkrétní státy, jako je právě např. Rusko či Bělorusko,“ vysvětlil.
V první fázi implementace zákona se podle Smolka chce tedy ministerstvo s ohledem na aktuální situaci zaměřit na osoby a subjekty spojené s aktivitami Ruské federace a Běloruska, které směřují k destabilizaci Ukrajiny. „Konkrétní jména z pochopitelných důvodů v tento okamžik uvádět nemůžeme,“ dodal.
„Při navrhování sankcí bude ministerstvo v prvé řadě zohledňovat vztahy určité osoby k Česku – například zda má u nás majetek, trvalý pobyt a podobně,“ řekl náměstek. Na základě tohoto posouzení následně navrhne například zákaz vstupu do země, pobyt v zemi nebo zmrazení majetku. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.
Na ministerstvo zahraničních věcí mají směřovat také námitky proti zařazení a rozhodovat o nich bude opět kabinet. Osoby zařazené na sankční seznam se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.
Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.
