Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v kontrolní zprávě. Vyjádření resortu a nemocnic ČTK zjišťuje.

Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele. Kontrolované nemocnice ve svém hospodaření opakovaně vykazovaly kumulovanou ztrátu. Nepříznivou finanční situaci řešilo ministerstvo v roce 2020 jednorázovým příspěvkem na oddlužení, který u kontrolovaných nemocnic činil celkem 3,4 miliardy korun.

Podle názoru NKÚ bylo oddlužení nemocnic v roce 2020 nesystémovým opatřením, protože řešilo pouze následky, nikoliv příčinu zadlužování. Kontroloři navíc zjistili, že z prostředků na oddlužení použila FN Bulovka 9,3 milionu, a FN u sv. Anny v Brně dokonce 646,2 milionu korun v rozporu se stanovenými podmínkami, například na úhradu závazků před splatností.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM má jasno. Fremrovo jmenování by znevážilo Ústavní soud!

Nový Týdeník FORUM přináší hned na titulní stránce jasné stanovisko ke jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem. Nebrat! Uvnitř čísla naleznete…

Další mimořádné příspěvky ve výši 1,4 miliardy korun poskytlo ministerstvo zdravotnictví kontrolovaným nemocnicím na odměny pracovníkům vystaveným riziku onemocnění covidem-19 a na záložní polní nemocnici v Praze-Letňanech. „Zřízení a provoz polní nemocnice ministerstvo následně refundovalo FN Bulovka částkou 88,2 milionu korun, aniž provedlo řádnou finanční kontrolu,“ uvádí NKÚ. Ačkoliv šlo o provozní neinvestiční příspěvek, kontrola ukázala, že resort zaplatil i investiční náklady 1,4 milionu korun. Dalším 1,5 milionu korun refundovalo ministerstvo nákup majetku, který nemocnice nevyužívala ke zřízení a provozu polní nemocnice.

NKÚ prověřil rovněž nákupy léků a zdravotnických prostředků. Ukázalo se, že kontrolované nemocnice pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení, například na základě přímých objednávek.

Na vzorku 15 druhů léků kontroloři zjistili, že tato léčiva pořizovaly fakultní nemocnice na základě zadávacího řízení jen v rozmezí od necelého půl procenta do 49 procent. „Zbytek nákupů, v některých případech tedy více než 99 procent, se odehrával mimo zadávací řízení. A to přesto, že fakultní nemocnice jsou coby veřejní zadavatelé povinny postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek,“ kritizuje NKÚ.