Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Daně, nekalé praktiky velkých nadnárodních potravinářů, překážky v dovozu a přístup ministerstev i europarlamentu. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza pro deník FORUM 24 vysvětlil, co vlastně ovlivňuje rozdíly v cenách nejen potravin u nás a v zahraničí. Nad tím se podivoval nedávno i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který chtěl pochopit, zda za to nesou vinu neschopní nákupčí, nebo si obchodní řetězce zkrátka dražším zbožím zvyšují zisky.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) se vrátil k rozdílům cen potravin u nás a v zahraničí. K Nutelle, kterou již proslavil premiér Petr Fiala (ODS), a pivu Pilsner Urquell přidal ještě Actimel, a to proto, aby, jak vysvětlil, rovnou vyloučil možnost, že by se někdo vyššími cenami mohl snažit o zlepšení zdraví populace.
Nabízí se podle něj otázka a je důležité pochopit, zda české obchodní řetězce zaměstnávají nešikovné nákupčí, kteří za řadu výrobků platí o desítky procent víc než kousek na západ od nás, nebo zda si „českými příplatky“ nezvyšují vlastní zisky, zatímco „krmí občany pohádkami o drahých energiích, o tom, jak u jiných položek (kterýchpak?) marži snižují anebo se jen kritikou promlčí“. Sám odkázal na prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáše Prouzu, který má podle jeho slov ekonomiku řetězců v malíčku, a tak by to mohl vysvětlit.
„Když se zblázní už i Luděk Niedermayer,“ reagoval Prouza a upozornil na rozdílnou ziskovost Plzeňského Prazdroje (25–30 procent) a obchodů (nižší jednotky procent). „Vážně to jsou obchody, kdo tak vydělává?“ podotkl.
Prouza pro deník FORUM 24 řekl, že podle něj existují tři základní faktory, které ovlivňují rozdíly u cen značkových výrobků, přičemž upozornil, že to neplatí zdaleka jen pro potraviny. „Například německý dealer nějaké automobilky vám nedodá auto do Česka, ale pošle vás za českým distributorem,“ uvedl.
Zaprvé jde dle Prouzy o rozdílnou DPH, na kterou upozorňoval i Niedermayer. „Pokud si vzpomenete na video pana premiéra, tak 35 Kč z 60 Kč rozdílu v ceně nákupu činila nižší DPH na potraviny v Německu,“ připomněl a zdůraznil, že i přes mírné snížení DPH na potraviny od ledna máme nejvyšší DPH na potraviny v celé střední Evropě.
Druhým důvodem je podle Prouzy teritoriální omezení dovozu, tedy podle jeho slov „nekalá praktika velkých nadnárodních výrobců potravin, kteří uměle rozdělují evropský trh“. Pro každou zemi mají totiž jinak nastavené ceny i to, jakou část svého sortimentu v dané zemi nabízejí. A pokud si chcete danou potravinu koupit s dodáním do ČR, musíte ji nakoupit výhradně přes národního distributora, jinak vám tu potravinu nedodají, vysvětlil.
„Před několika lety za rozbíjení evropského trhu dostal pokutu téměř pět miliard korun pivovar Anheuser Bush, nyní prý Evropská komise dokončuje stíhání jedné velké potravinářské firmy. Země Beneluxu tuto nekalou praktiku opakovaně zvedají na evropských jednáních, na posledním se k nim přidalo i české ministerstvo průmyslu a obchodu, ale mnoho zemí nechce s velkými potravináři jít do konfliktu,“ přiblížil Prouza náladu v Bruselu, přičemž dodal, že je to ostatně stejné, jako když se třeba český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) bojí jakkoliv zasáhnout vůči Agrofertu.
Spotřebitelé přitom kvůli těmto praktikám přicházejí o více než 14 miliard euro ročně a vypovídá o tom sama studie Evropské komise o teritoriálních omezeních nabídky v maloobchodním sektoru EU z listopadu roku 2020.
Prouza pro deník FORUM 24 uvedl, že se téma teritoriálního omezení dovozu pokoušel několikrát zvednout i s europoslanci, ale zřejmě podle něj nechtějí jít do konfliktu s mocnými nadnárodními potravinářskými koncerny. Ty totiž podle něj udělají všechno pro to, aby si udržely své zisky, které plynou právě z umělého rozdělování evropského trhu. „V minulosti přišli velcí potravináři o zisky z dvojí kvality potravin, tak se o to víc snaží udržet si tuhle možnost uměle zvyšovat ceny zejména v menších evropských zemích,“ uvedl prezident SOCR ČR.
Třetím faktorem, který ovlivňuje cenové rozdíly, je pak problém umělých překážek dovozu, které podle Prouzy vytvořilo ministerstvo zemědělství. Evropská komise už kvůli tomu dokonce v roce 2019 spustila s Českou republikou řízení o porušení evropského práva. Problematická pro dovoz potravin je zejména vyhláška ministerstva zemědělství číslo 172 z roku 2015, na základě které jsou obchodníci povinni nahlašovat dovoz čerstvých potravin ze zahraničí 24 hodin předem a registrovat ho u potravinářské inspekce. 24hodinová lhůta pak tedy obchodníkům komplikuje dostupnost.
„Ministerstvo zemědělství ale dělá všechno pro to, aby tuto umělou bariéru proti zahraniční konkurenci udrželo co nejdéle a čeští agrobaroni tak mohli účtovat vyšší ceny, než kdyby bylo Česko plně otevřené konkurenci,“ uzavřel.
