Babišovo ministerstvo stále otálí s opravou zásadních chyb a nesmyslů v Zákoně o evidenci tržeb. Odborné připomínky přehlíží. Nezbude nám tedy, než si na všechny absurdity kolem „online pokladen“ zvyknout a postupně se s nimi seznámit. Dávejte velký pozor, protože ve skutečnosti budou podnikatelé muset posílat na „Babišovu“ centrálu často úplně jiné své údaje, než nám tvrdí ministr Babiš a jeho lidé.

Zdaleka největším přehmatem celé online evidence tržeb je neustálé tvrzení ministra financí Andreje Babiše, že se evidence bude týkat pokladních příjmů, jako je tomu v Chorvatsku. Dokonce to tak prezentuje i v brožurce, kterou sám napsal. Kdyby si nechal poradit od odborníků, zjistil by, že v Zákoně o evidenci tržeb se píše o evidenci tržeb, nikoli o evidenci pokladních příjmů. V tom je velký rozdíl.

Schválně jestli víte, kdy podnikatel dosáhne peněžních příjmů. Správně, když mu zákazník zaplatí. Pokud zákazník zaplatí dopředu zálohu, musí podle představ ministra Babiše obchodník v tu ránu poslat na centrálu, na kterou bude napíchnutý online spojením, údaje o tomto příjmu, tedy pokud nebude záloha zaplacena přes bankovní účet. Nechme stranou drobnou administrativní komplikaci, která spočívá v tom, že mezi odesílanými údaji musí být i DPH z daného nákupu, avšak v případě zálohy ještě nedošlo k plnění (předání zboží či poskytnutí služby apod.), takže se online evidence DPH přesouvá do jiného okamžiku.

Pokud si zákazník naopak převezme zboží na dluh, bude mu podle ministra Babiše paní na pokladně vydávat účtenku a online posílat údaje centrálnímu mozku při každé splátce dluhu, tedy pokud zákazník splatí dluhy z ruky do ruky, nikoli bankovním převodem. Deset splátek, deset účtenek.

Aby pan Babiš zdůraznil, že se evidence nebude týkat vybraných tržeb, nýbrž vybraných pokladních příjmů, začal rozdávat dětem pokladničky (atrapy) a po vzoru diktátora Stalina se u toho nechal fotit.

Nyní ministru Babišovi prozraďme, co je to taková „tržba“. Tržba je výnos vyplývající z prodeje. Co to je výnos? Výnos je zásluha podnikatele. Je to jeho právo na peníze. Pokud udělá pro zákaznici všechno, co jí na očích vidí, nebo jí alespoň předá zboží či poskytne službu, jistě si zaslouží peníze (popřípadě nějaké jiné protiplnění). Možná, že mu zákaznice zaplatila předem, nebo mu naopak bude něco dlužit, ale to není pro výklad pojmu „tržba“ vůbec podstatné. Nepůjdeme do zbytečných detailů kolem pohyblivých cen či převodu nemovitostí. Bude nám stačit, když si shrneme, že tržba zpravidla nastává ve chvíli, kdy si zákazník převezme zboží, nebo kdy klientovi poskytneme službičku. Právě v takovém okamžiku budete podle zákona muset, spadáte‑li pod evidenci tržeb, evidovat tržbu. Bez ohledu na to, kdy vám zákazník zaplatí, tedy kdy nastane pokladní příjem.

Je tu však ještě jeden problém a tím je právě vysvětlený rozpor mezi tím, co říká zákon a co říkají finanční úřady společně s ministrem Babišem a jeho lidmi. Budete si tedy muset vybrat, zda budete online evidovat podle zákona, ale v rozporu s přáním ministra Babiše a výkladem finančních úřadů, nebo budete evidovat něco jiného, než chce zákon, ale finanční úřad vás pochválí.

Vlastně ještě jeden problém tu je. Opět DPH. Víte, když vám zákazník zaplatí v ceně DPH, je to sice váš příjem, protože jste dostali peníze, se kterými si aspoň na čas budete moci dělat, co se vám zlíbí, ale DPH není součástí tržby. Je to takový dočasný dluh vůči státu, který budete muset zaplatit. Takže až budete odesílat na „Babišovu“ centrálu údaje o každém jednotlivém prodeji, budete sice muset zvlášť (odděleně) uvést mimo jiné i DPH celého zákazníkova nákupu, ale také budete samozřejmě muset uvést cenu nákupu, jenže bez DPH.

Možná teď trochu nadáváte, ale my ze Svobodného fóra za to nemůžeme. Jen vás informujeme o uzákoněných plánech ministra Babiše (ANO) a celé Sobotkovy vlády (ČSSD, ANO, KDU‑ČSL) podpořených také částí poslanců zvolených za Úsvit a podporovaných i částí poslanců za KSČM (kteří se však nakonec dohodli na společném postupu a pro zákon nehlasovali). Proti jsou poslanci za ODS i TOP 09.

Pokud nevedete podvojné účetnictví, nýbrž pouze zjednodušenou tzv. „daňovou evidenci“, budete sice muset tržbu evidovat už ve chvíli, když předáte zboží zákazníkovi, ale platit daň z příjmů budete samozřejmě i nadále až tehdy, když vám vaši zákazníci zaplatí. Vaše daň z příjmů se totiž odvíjí od příjmů, nikoli od tržeb (resp. výnosů).

Úředníci z Babišova ministerstva, kteří zákon pod jeho dohledem připravili, se ve svém pojetí definice tržeb odvolávají na tu část zákona, kde je řečeno, že evidovanou tržbou je platba. Jako kdyby se tím něco měnilo. Nic tím neříkají o okamžiku uskutečnění evidované tržby. Ten je přitom klíčový pro správné a včasné odeslání údajů na „Babišovu“ centrálu i vystavení nového typu účtenky. Okamžikem platby na tzv. „peněžní bázi“ je zaplacení neboli příjem. Okamžikem platby na tzv. „akruální bázi“ je zpravidla předání zboží čili tržba. Vyberte si. V jiné části zákona se o okamžiku uskutečnění evidované tržby mluví, ale ani z této části není zřejmé, jestli je tím okamžikem okamžik tržby, nebo okamžik přijetí peněz. Proto musíme vycházet z pojmu „tržby“, jak je chápán v jiných zákonech.

Smutné na tom všem je, že ve stejném paragrafu, na který se úředníci spolu s ministrem Babišem odvolávají, zákon sám trochu zmatečně uvádí, že platbou se může myslet buď čerpání peněz (neboli splácení dluhů zákazníkem) i zúčtování platby (tedy předání zboží, které už bylo zálohově zaplaceno), nebo naopak platba teprve určená k následnému čerpání peněz (čili prodej na dluh) i platba určená k následnému zúčtování (což je záloha). Babišovo ministerstvo sice v důvodové zprávě k zákonu (což je jakýsi výklad, aby byl zřejmý záměr těch, kdo zákon předložili) tvrdí, že bylo takové pojetí platby v zákoně uvedeno jen kvůli elektronickým peněženkám či čipovým kartám, ale nic naplat, paragraf je sepsán tak, že platí pro všechny, jichž se online evidence týká.

Zákon navíc používá kromě pojmu evidované tržby také samotný pojem tržby či evidence tržeb. Jaký je v nich rozdíl? Těžko říci. Vše nasvědčuje tomu, že spisovatelé, kteří zákon vytvořili, střídají tyto pojmy bezdůvodně a chaoticky. Pouze úvodní paragraf celého zákona, věnovaný předmětu online evidence, zdůrazňuje, že se zákon týká tržeb (tedy nikoli pokladních příjmů, jak se nás snaží přesvědčit ministr Babiš), a střídání pojmu tržby (zvláště ve spojení „evidence tržeb“) s pojmem evidované tržby je tedy nadbytečné. Na novém typu účtenky budou pro zákazníky v každém případě uváděny tržby (tedy suma peněz, jakou si prodejce zaslouží, ať už ji obdrží při obchodu, nebo jindy). Pro zasmání dodejme, že zákon nikde nehovoří o „evidenci evidovaných tržeb“.

Největší legrace si však užijeme s paragrafem, který vyjmenovává některé tržby, které nejsou evidovanými tržbami. Tady se pan ministr Babiš nechal nachytat. Celou dobu chodí s pokladničkami pro děti a tvrdí nám, že se evidence netýká tržeb, ale pokladních příjmů, jinak řečeno, že se pojmem „evidované tržby“ myslí příjmy peněz. Jak je tedy možné, vážený pane ministře, že jsou ve zmíněném paragrafu vyjmenovávány tržby, které nejsou „evidovanými tržbami“ (tedy které nejsou podle Vašeho výkladu vybranými příjmy)? Žádná tržba (podnikatelova zásluha) přece není příjmem peněz a takový paragraf je pak podle Vašeho výkladu zbytečný.

Je to stejné, jako kdybyste chtěl zavést evidenci polských kuřat v České republice. Napsal byste zákon o evidenci kachen. Pak byste rozdával lidem polská kuřata, v televizi by na ně Vaše ministerstvo mělo reklamu a tvrdil byste, že zákon se týká polských kuřat, protože pod pojmem „evidované kachny“ se rozumí polská kuřata. Ale v jednom paragrafu by pak zákon podle vašeho výkladu z povinnosti evidovat polská kuřata osvobozoval některé vybrané kachny.

Opravdu to všechno podle Vás dává logiku, pane ministře? Nechtělo by to zákon ještě přepracovat a brát přitom v potaz všechny možné připomínky? Prostě naslouchat odborníkům i všem těm lidem, kterých se zákon neblaze dotkne? Předem děkujeme.