Ministr financí Andrej Babiš (ANO) vyjádřil názor, že výrazný meziroční růst mezd v sektoru ubytování a pohostinství od července do konce září 2016 by mohl být důsledkem zavedení online evidence tržeb od prosince 2016. Ke svému překvapivému myšlenkovému pochodu však nepřidal podrobnosti.

Na obranu pana ministra doplňme, že tuto úvahu zveřejnil na svém facebookovém profilu (kde si, jak hrdě tvrdí, píše komentáře sám) v den, kdy byl nemocný a nemohl se proto setkat se svým nepřítelem, premiérem Sobotkou (ČSSD). Přímo v okamžiku zveřejnění navíc seděl ve sněmovně, kde se zrovna projednával státní rozpočet na příští rok, takže facebookové úvahy byly jen takovým doplňkem.

Nejprve si ujasněme dva pojmy: tržby a zisky. Tržby plynou z prodeje obědů, piva, štamprlat. Hostinský musí z tržeb zaplatit dodavatelům sudy s pivem, suroviny na nákup jídla, ze kterého se vaří obědy, elektřinu, vodu, opravy kvůli hygienickým předpisům a právě také mzdy svým kuchařům a slečnám servírkám. To všechno jsou jeho náklady. Odhlédněme od jiných zdrojů vlastních peněz, než jsou tržby z obsluhování zákazníků. Když pak odečtete od tržeb výše uvedené náklady, dostanete výsledný zisk. Zisk po zdanění zůstane živnostníkovi a ten si s ním může dělat, co chce. Investovat do nových hospod, zajet si na dovolenou k moři, nebo aspoň k Jinolickým rybníkům…

Babišova úvaha mohla spočívat v tom, že se někteří majitelé hospod, kempů či penzionů, kteří krátili daně, budou obávat náhle, od zavedení „online pokladen“, vykazovat pro „Babišovu“ centrálu vysoké tržby a následně v daňovém přiznání také vysoké zisky, a proto začali již s předstihem své tržby zvyšovat. Jenže je, pane ministře Babiši, nepochopitelnou záhadou, proč by se zároveň už od léta snažili za pomoci vyšších mzdových nákladů vykazovat co nejnižší výsledné zisky. Jestliže se přece obávají, že se jim vykázané zisky kvůli EET od prosince nepřirozeně zvýší, a to i přesto, že se již od léta snaží vykazovat vyšší tržby, mělo by přece ke skokovému zvýšení mezd v jejich zájmu dojít jedině právě v prosinci. Pokud nechtějí být tak podezřelí, mohou dejme tomu v krajním případě třeba prozatím omezit prosincovou pracovní dobu a mzdy zvyšovat postupně, v prosinci i na začátku roku 2017. Rozhodně však ne v létě 2016.

Má to ale, pane ministře, ještě jeden háček, který jste nedomyslel. Takový postup by byl velice drahý. Pokud chce majitel penzionu či hospůdky od prosince či ledna skokově zvýšit své náklady, aby si tím snížil své podezřele rostoucí zisky, může lít peníze do opravy penzionu, do služebního automobilu či do nákupu zásob. Proč by místo toho lil mnohem více peněz, než dosud, do svých zaměstnanců? Jednak zaměstnanci nejsou jeho, na rozdíl od penzionu či zásob potravin, benzínu a mycích prostředků, jednak se k samotným mzdám vážou další nehorázné náklady v podobě enormních daní a „sociálního a zdravotního“ placených zaměstnavatelem, ale i zaměstnancem. Takže se dokonce nevyplatí ani přiznávat vyšší mzdy, pokud byly dosud zčásti vypláceny „na ruku“, bez dohledu úředníků. Ani nemluvě o tom, že vyplácení části mezd „na ruku“ mnohdy vyhovuje samotným zaměstnancům, takže by pak ze zvýšení přiznávaných mezd neměl radost kromě ministra Babiše či důchodců skoro nikdo. Zvyšovat si náklady touto cestou se tedy absolutně nevyplatí a je to jen krizová varianta. Navíc znovu zdůrazněme, že by byl takový postup každým rozumným majitelem kempu či restaurace uplatňován nutně nejdříve od prosince, kdy byla online evidence tržeb pro tyto služby zavedena. Pan ministr zkrátka svou úvahu nedomyslel.

Do Babišovy hlavy nevidíme, ale jeho myšlenka mohla být založena také na chybném pochopení EET, kdy si mohl myslet, že tento projekt díky dohledu nad podnikateli omezí práci načerno i jakékoli jiné mzdy bokem. To je samozřejmě nesmysl. V rámci EET se finanční správa dozví, jak velké nákupy u vás v každé jednotlivé minutě zákazníci provádí, stejně tak kolik nakupujících vlastně u vás prošlo za poslední hodinu, měsíc či rok. Zároveň musíte počítat DPH z každého jednotlivého nákupu. Už ani u nejmenších plátců DPH nestačí čtvrtletní výpočet. Pokud však jde o zaměstnance, z EET se finanční správa nedozví naprosto nic. Ledaže byste měli na nově vymyšlené účtence jméno paní pokladní, ale to je nadbytečný údaj, který nemusíte na „Babišovu“ centrálu posílat. Stejně tak se na této centrále nedozvědí nic ani o vašem zisku a nákladech včetně nákladů na mzdy a „sociální a zdravotní“. Tyto podrobnosti uvádíte i nadále až v ročním souhrnu zvaném daňové doznání. Nebo přiznání? [ctete]87976[/ctete]

Pokud majitelé ubytovacích a stravovacích zařízení opravdu nepřiznávali veškeré mzdy svých zaměstnanců, dopad EET na mzdy bude logicky úplně opačný, než geniálně vymyslel ministr Babiš. Někteří lidé si myslí, že se jejich daň ze mzdy rozloží mezi ně a jejich zaměstnavatele přesně podle procent uvedených v zákoně. Ve skutečnosti však zaměstnavatel platí úplně celou daň a její břemeno se mezi oba rozloží podle jejich síly na trhu. Pokud je jaderný inženýr pro svého zaměstnavatele nepostradatelný, ponese téměř celou tíhu daní i pojištění jeho zaměstnavatel (energetická firma či teroristická organizace). Pokud má naopak firma navrch, protože může místo vás klidně zaměstnat levného pracovníka z Ukrajiny, budete asi muset promítnout téměř celou daň do snížení své dohodnuté mzdy naopak vy, zaměstnanci. Většinou se však daň ze mzdy rozloží víceméně rovnoměrně mezi číšníka a majitele restaurace, stejně jako se DPH rozloží mezi restauraci a štamgasty (což platí i pro současné snížení DPH na obědy a sodovku na úroveň nakupovaných surovin) a stejně jako daň z převodu nemovitosti byla změněna na daň z nabytí nemovitosti, aniž by se daňové břemeno celé přesunulo z prodávajícího na kupujícího (který daň nově odvádí).

Pokud tedy majitel hospody či kempu dosud nepřiznával celé vyplácené mzdy a pokud to tak dělalo více zaměstnavatelů z oboru v okolí, vzájemně si konkurovali o zákazníky i o zaměstnance a museli tedy část nezaplacené daně a pojistného přenechat prostřednictvím vyšších mezd zaměstnancům a prostřednictvím nižších cen také zákazníkům.

Obdobně pokud teď mají všichni majitelé hospod či penzionů zbytečné výdaje na „online pokladnu“, pořádnou tiskárnu či stabilní internetové připojení, musí se s nimi o náklady podělit i jejich zaměstnanci. Nemají totiž v rámci oboru a bez stěhování do zahraničí možnost odejít do takového podniku, kde tyto nové náklady mít nebudou a bude jim proto moci být nabídnuta mzda vyšší.

Nejhůře na tom pak jsou nutně mnozí zaměstnanci drobných živnostníků (zejména pak sezónní brigádníci), protože budou kvůli vyšším nákladům v lepším případě propuštěni (resp. nebudou na sezónu najímáni) a v horším případě to museli spolu se svým zaměstnavatelem vzdát.

Připomeňme, že vláda připravila pro živnostníky pouze jednorázovou úlevu na dani z příjmů ve výši pět tisíc korun, ale lze si ji odečíst pouze v prvním roce online evidování z daní. Problém je, že drobní živnostníci tak vysokou daň neplatí, takže si ani tuto drobnou úlevu nebudou mít možnost proti čemu uplatnit, což velkopodnikatelům, jako je Andrej Babiš, nedochází.

Zbývá poslední nezodpovězená otázka. Proč se tedy zvýšily mzdy v uvedených oborech, když to nebylo díky naší moudré vládě a geniálním nápadům „ekonoma“ Babiše? Jedná se o meziroční srovnání, takže důvodem nemůže být sezónní výkyv. Hlavním důvodem bude zřejmě poměrně nízká nezaměstnanost, která tlačí mzdy nahoru, a zároveň nedostatek vhodných a kvalifikovaných lidí v pohostinství, jak běžně tvrdí lidé z oboru. Navíc vláda meziročně zvýšila povinnou minimální mzdu a tzv. „zaručenou“ mzdu (jakési minimální mzdové tabulky pro jednotlivé skupiny zaměstnanců).

Vlastně ještě jedna otázka zbývá. Opravdu má mít ministr Babiš důvod k takové radosti? Opravdu se za poslední rok výrazně zvýšily mzdy všem hostinským, kuchařům, obsluze i recepčním v restauracích, kantýnách či penzionech ve městech i na vesnicích?