ROZHOVOR / Návrh Andreje Babiše financovat média ze státního rozpočtu zasazený do kontextu toho, jak o nich mluví, znamená podle mého názoru pokus o jejich ovládnutí, říká ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví o velké mediální novele, kterou teď projednává sněmovna, ale také o atmosféře v ODS po odchodu Pirátů z vlády.

Ministerstvu kultury bude příští rok navýšen rozpočet. Jaké budou v tom roce priority resortu?

Pro tento rok se podařilo vyjednat historicky nejvyšší rozpočet ministerstva kultury. Jsem velmi rád, že vláda potvrdila to, že pro naši koalici je kultura prioritou. Rozpočet ministerstva se navyšuje fakticky ve všech svých částech. Téměř miliarda korun bude směřovat na posílení rozpočtu příspěvkových organizací, které jsou dlouhodobě podfinancované. Chceme navýšit finanční prostředky pro takzvané kulturní aktivity, to znamená nezřizovanou kulturu. Půjde více peněz na památky a ochranu kulturního dědictví. Poprvé se výrazně zvýší peníze na takzvaný akviziční fond, díky němuž lze nakupovat umělecká díla moderního umění. Takže celkově si myslím, že je to pro kulturu dobrá zpráva.

Po zveřejnění návrhu rozpočtu se objevily i spekulace, že se při jeho sestavování přihlíželo ke stranické příslušnosti. ODS má právě ministra financí, probíhalo tam nějaké takové kalkulování?

Stranická příslušnost určitě nehrála roli. Rozpočet mého ministerstva na letošní rok byl restriktivní, i v roce 2022 jsme se podíleli na konsolidačním úsilí vlády. Takže bych řekl, že ministerstvo kultury jednoznačně dýchá s koaliční vládou a nemá to nic společného s mojí stranickou příslušností a stranickou příslušností pana ministra Stanjury. 

Vláda má ve svém programovém prohlášení, že chce na kulturu dávat jedno procento rozpočtu. Proč se to doposud nepovedlo?

V programovém prohlášení vlády je, že budeme směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Kouzlo se skrývá v detailech, abych tak řekl. A ten rozpočet na příští rok to rozhodně naplňuje nejvíc v historii mého ministerstva. Současně je patrné, že je to vlastně trochu stíhací závod. Máme historicky opravdu nejvyšší rozpočet, který by možná tři, čtyři roky zpátky tím jedním procentem byl, ale tím, jak na rok 2025 vzrostly vládní výdaje, tak nám to procento pomyslně uteklo. 

Ale myslím, že podstatná jsou ta fakta, kolik peněz reálně směřuje do jednotlivých kapitol nebo částí rozpočtu mého ministerstva. A je to opravdu dobrá zpráva bez ohledu na to, že jsme toho jednoho procenta ještě nedosáhli.

Ve sněmovně je teď mediální novela, která mimo jiné zvyšuje poplatky za veřejnoprávní média a rozšiřuje okruh plátců. Jak se díváte na tu diskusi?

Návrh velké mediální novely prošel projednáním v gesčním výboru pro mediální záležitosti. Jsme teď před druhým čtením. Debata na výboru byla ostrá, ale věcně přínosná a podnětná. 

My se samozřejmě s opozicí nemůžeme shodnout na tom, že bychom novelu neměli dělat vůbec, anebo z našeho návrhu vypustit všechny principiální změny, jak opozice požaduje. Na druhé straně cítím za poslední roky, kdy se ta diskuse vede, minimálně posun v tom, že už není zpochybňováno to, že dlouholeté nezvyšování poplatků už únosné není, že se finanční situace veřejnoprávních médií řešit má. Návrh, který připravujeme, znamená podle mého názoru jednoznačně únosné navýšení, je to 15 a 10 korun, a zároveň držíme princip platby za domácnost. Pokud se podaří novelu schválit, bude to znamenat dlouhodobou stabilizaci médií veřejné služby, která potřebujeme všichni.

Připomněl bych taky, že když byly nešťastné katastrofické povodně v Česku, tak se znovu ukázalo, že naprosto nejsledovanějším médiem byla právě Česká televize se svým robustním a velmi výstižným pokrytím této události. I to třeba může být jeden důvod, proč média veřejné služby potřebujeme. Já netvrdím, že povodně legitimizují mou novelu, ta už se připravovala dlouho předtím, ale ukazuje to na jednom konkrétním případu, jak důležité je mít nezávislá, svobodná veřejnoprávní média, která poskytují služby pro všechny sociální skupiny společnosti. 

Nelze současně tvrdit, že navrhuji věcně financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu, a současně na ně úplně nevybíravě a nepřijatelně útočit.

Andrej Babiš a jeho hnutí je zastáncem toho, aby veřejnoprávní média byla financována státem. Co by to pro ta média znamenalo?

Když jsem říkal, že se nemůžeme shodnout s opozicí na tom základním principu, šlo především o hnutí ANO. Já nejsem fanouškem toho, aby se v Česku překlápěl koncept rozhlasových a televizních poplatků do financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. 

Prostě nemohu věřit Andreji Babišovi dobrou vůli v prosazování toho návrhu. Nelze totiž současně tvrdit, že navrhuji věcně financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu, a současně na ně úplně nevybíravě a nepřijatelně útočit, obviňovat je z toho, že jsou hlásnou troubou vládní koalice, že lžou, že je to všechno jenom propaganda. Jeho návrh financovat média ze státního rozpočtu zasazený do kontextu toho, jak o nich mluví, znamená podle mého názoru pokus o jejich ovládnutí, a to my musíme jednoznačně odmítnout.

Kontroverzní částí mediální novely je to, že poplatky nově budou platit i lidé, kteří mají chytrý telefon nebo připojení k internetu. Opozice mluví o dani z internetu. Neudělala vláda nebo koaliční politici chybu v tom, jak tuhle změnu vysvětlovali a komunikovali lidem?

Sám mám poměrně málo času sledovat televizi přímo, a tak mám na svém telefonu aplikaci ČT24 a také iRozhlas, které používám. Dnes se opravdu výrazně posunulo sledování či využívání služeb těchto médií na mobilní zařízení. To rozšíření znamená, že ke stávajícím 3,3 milionům domácností přibude dalších několik set tisíc, možná až šest set tisíc domácností, které také mohou využívat mobilní zařízení ke sledování. Říkáme, že pokud doteď platilo, že domácnosti s televizí nebo rozhlasem platí poplatek, tak by nově měly platit i ty domácnosti, které mají mobilní zařízení, protože vysílání také mohou sledovat. 

Mně to připadá komunikačně srozumitelné, ale myslím si, že to musíme ještě lépe vysvětlit, protože ta interpretace, že se jedná o daň z internetu, se rozšířila. Dostal jsem mnoho takových názorů. Opět zdůrazňuji, že se to týká pouze domácností, a podle mě to odráží realitu toho, jak se v současné době v české společnosti stále více využívají chytré telefony a tablety ke sledování televize a rozhlasu. Každá domácnost bude stále platit pouze jeden poplatek, bez ohledu na to, kolik přijímačů vlastní. 

Když říkáte, že to budete muset ještě lépe vysvětlovat, není na to už pozdě? Ten narativ o dani z internetu je ve společnosti už nějakou dobu…

Řešili jsme to od začátku, ale je pravda, že to k tomu svádí. Pokud tomu návrhu někdo nepřeje, je snadné říct, že se jedná o daň z internetu. V Česku systém placení médií veřejné služby funguje už desetiletí na základě společenské shody, že tato média potřebujeme. A tedy i ti, kteří mají domácnost s mobilem a nemají rádio ani televizi, by nově měli ten poplatek platit, protože mohou využívat služby médií veřejné služby. 

Ve společnosti je legitimní názor: „Proč bych měl platit, když to nevyužívám?“ Ale bez toho, že se na platbě podílejí všichni, kdo možnost média sledovat mají, a je to tak už nyní, tak by v Česku média veřejné služby nemohla fungovat. Pokud od sametové revoluce existuje shoda na tom, že naše společnost potřebuje Českou televizi a Český rozhlas, pak je podle mého názoru správný i systém placení prostřednictvím poplatků. Náš návrh jen reaguje na současný stav, kdy stále více lidí používá chytrá zařízení ke sledování a poslouchání.

Vláda chce také ústavní změnu, která umožní kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu Nejvyšším kontrolním úřadem. Proč je taková změna potřeba a jak má konkrétně vypadat?

Já pevně věřím, že to stihneme, i když se k přípravě toho návrhu přihlásil pan ministr Šalomoun, jehož angažmá minulý týden skončilo. Určitě budu jednat v rámci vlády o tom, kdo by převzal přípravu toho návrhu. 

Je to požadavek, který je dlouhodobě vznášen, obě média veřejné služby se k němu hlásí. Nikdo proti tomu neprotestuje, tak je logické kontrolu zavést, jenom nevíme, jestli to stačíme. Ale pokud média veřejné služby využívají peníze občanů, tak je logické, aby je NKÚ, který k tomu slouží, mohl kontrolovat. 

Jaká panuje v ODS atmosféra po odchodu Pirátů z vlády?

Minulý týden jsme o tom na výkonné radě vedli velmi intenzivní několikahodinovou diskuzi. Postoj k rozhodnutí pana premiéra je jednoznačně souhlasný a podporující. Neférovou komunikací Pirátů se kolem toho vytvořila nějaká atmosféra, ale jádro zůstává stejné: mnoho měsíců intenzivních debat pana premiéra a vlády s bývalým vicepremiérem Ivanem Bartošem o stavu digitalizace stavebního řízení nevedlo k žádnému výsledku. Jako člen vlády jsem byl u řady těchto diskuzí a na půdě vlády jsem zažil situace, kdy pan ministr Bartoš říkal, že všechno běží, postupujeme vpřed, že jsou tam jen nějaké nedostatky, které odstraňuje. Ale nakonec se ukázalo, že to tak není.

Jsem si jistý, že ODS stojí za panem předsedou a premiérem Fialou v rozhodnutí odvolat Ivana Bartoše. Jen připomenu, že to neznamenalo současně vyhození Pirátů z vlády, jak to oni komunikují. Rozhodli se sami odejít, a to s takovým křikem a kouřem, který byl opravdu neférový, s argumentační pomocí lží o schůzkách, které neproběhly. Podle mého názoru to není jen neférové, ale ani slušné po těch letech koaliční spolupráce, vzájemné podpory a krytí zad v různých střetech s opozicí.

Piráti už na té první tiskové konferenci vznesli proti ODS řadu obvinění a ostře ji kritizovali. Bylo to poprvé, co jste tyto výhrady slyšeli, nebo jste to v průběhu těch tří let řešili za zavřenými dveřmi?

Rozdíl je v jedné věci. I před tím, než Piráti vystřelili z děl své silně se kymácející bárky, koaliční spolupráce vždy vyžadovala kompromisy a doprovázely ji konflikty. To je běžné. Někdy jsme byli naštvaní na Piráty, jindy oni na nás… To jsou běžné parametry koaličního vládnutí. Jako člen vlády mohu potvrdit, že těch diskusí bylo mnoho bouřlivých, ale vždy se pod vedením pana premiéra dospělo k rozumnému kompromisu, který všichni drželi a který se funkčně promítl do rozhodování a projednávání zákonů ve sněmovně. 

Tiskovou konferenci Pirátů jsem viděl tady na ministerstvu v přímém přenosu, a opravdu se mi to příčilo. Prostě jsem si říkal: „Co to je?“ Seděl jsem v té vládě, mockrát jsme měli spory, ale vždycky to skončilo kompromisem. A teď najednou slyšíme věci jako „ODSÁNO“ a takové, promiňte mi to, hlouposti a nepřijatelnosti. Myslím, že Piráti tu situaci neunesli a promítli manažerská selhání Ivana Bartoše do takového až dětinského rozčílení nad tím, co se stalo.

Naším klíčovým úkolem je rozptylovat chmury a obavy o budoucí vývoj, které bez pochyby část české společnosti má.

Na co se bude ODS soustředit následující rok do sněmovních voleb?

Já myslím, že ty priority jsou definované jasně: pokračování v konsolidaci veřejných financí, tomu odpovídá i schválený rozpočet, prosazení důchodové reformy, změn zákoníku práce, pokračování v jaderném tendru. To je logický sled kroků, které chceme uskutečnit, a vláda teď ve formátu čtyřkoalice postupuje odhodlaně kupředu.

Samozřejmě krajské volby nám vyslaly nějaké signály o tom, že máme opravdu výrazně přidat v tom, jak lidem říkáme, co děláme a v čem je to pro ně prospěšné. Věřím tomu, že se za rok to naše odpovědné vládnutí zobrazí ve volebním výsledku.

V krajských volbách voliči vládních stran často zůstali doma. Jak je chcete přesvědčit, aby přišli za rok ke sněmovním volbám?

Já jsem rád, že říkáte často, protože to nebylo vždycky. Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, ale i výborné výsledky našich hejtmanů Vítězslava Schreka, Martina Červíčka nebo Martina Půty v Libereckém kraji ukazují, že to není univerzální platnost.

Co se týká celostátní situace, bez pochyby je pravda, čísla to ukazují, že část voličů vládních stran nepřišla. A myslím si, že je naším klíčovým úkolem rozptylovat chmury a obavy o budoucí vývoj, které bez pochyby část české společnosti má. Věřím, že se nám to podaří.

Jak vidíte budoucnost koalice SPOLU?

Já jsem zastáncem koalice SPOLU. Ta jednání ještě poběží, klíčovým momentem je výsledek sjezdu lidovců, který proběhne tento týden. Jsem ale přesvědčený o tom, že ta značka má sílu, má potenciál, osvědčila se a já budu zastávat to, abychom kandidovali jako SPOLU. 

Je to pro ODS výhodné? TOP 09 a lidovci by se bez vás podle preferencí možná do sněmovny ani nedostali.

Já to nesoudím z toho hlediska, pro kterou z těch tří stran je to výhodné. Já to soudím z toho hlediska, že jsme spolu uspěli v roce 2021 v parlamentních volbách, dokázali jsme porazit Andreje Babiše, což byl opravdu rozhodující střet, ve kterém uspěla koalice SPOLU navzdory neustávající smršti komentářů o geniálním Babišově marketingu.

Teď úspěšně vládneme, což neznamená, že neděláme chyby – každý, kdo má takhle zásadní roli v těžké době, samozřejmě nějaké chyby dělá. Ale vládneme zodpovědně, o tom jsem přesvědčen. A je tedy logické, abychom jako SPOLU předložili účty voličům ve volbách v roce 2025 a tak i kandidovali.