Biochemik profesor Jan Konvalinka se vrátil k tvrzení ministra zdravotnictví Jana Blatného, že ve skutečnosti na nemoc covid-19 umírá mnohem méně lidí, než uvádějí statistiky. Blatný to řekl během diskuse ve sněmovně, když se přel s předsedou klubu Pirátů Jakubem Michálkem. Ten konstatoval, že Česko se v počtu zemřelých na sto tisíc obyvatel blíží k nejhorším státům v Evropě.

Blatný zpochybnil tuto interpretaci zahraničních statistik a dál oponoval: „A to ještě pominu, že i smrti se vykazují úplně jinak. My vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak ten den máme kolem 150 mrtvých.“

„Příklad s autonehodou je nadsazený, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek Právu nedávno řekl, že takových případů byly maximálně jednotky. Nicméně asi deset procent úmrtí, která jsou hlášena s covidem, zemřelo ve skutečnosti z jiných příčin, jen přitom byli pozitivní. S covidem už v ČR zemřelo 14 973 lidí.“ (Novinky.cz)

„Německo v současné době má výrazně vyšší smrtnost než Česká republika. A jestliže tyto dva parametry dáte do korelace, tak kde se jim proboha ti mrtví berou, jestliže nemají žádné nově nakažené? To je jenom důkaz toho, že v Evropě není nastaven žádný standard, jak to vykazovat,“ prohlásil Blatný. „Každý si to vykazuje jinak a ti, kdo to vykazují poctivě, jsou na tom hůř,“ tvrdí ministr zdravotnictví.

Jenže nejde o to, „jak si to kdo vykazuje“. Stačí se prostě podívat na čísla z České republiky. Blatný chce zřejmě ukázat, že na tom nejsme hůř než jiné země. Jenže když tahle srovnání a „jak si to kdo vykazuje“ necháme stranou, s tím počtem úmrtí kvůli covidu prostě podle dat nemá pravdu. Jinak bychom popřeli všechno, co o statistice víme.

„Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu „za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let“. (Novinky.cz)

Biochemik Jan Konvalinka zveřejnil na svém facebooku graf počtu úmrtí v posledních letech a píše: „Když si ho rozklepnete, uvidíte na ose X pořadová čísla týdnů v roce, na ose Y počet mrtvých v jednotlivých týdnech od roku 2011 do roku 2020; ten poslední rok je červeně, ale nemusel by, je dost nápadný. On totiž vyčnívá: ta křivka se celý rok chová celkem nudně, ale v říjnu a listopadu vyletí na dvojnásobnou hodnotu, než je průměr posledních let. Nic podobného se nestalo nejen za posledních 10 let, které jsou na tom grafu, ale (jak ukazují kolegyně Dzúrová a Hulíková z PřF UK) v této míře nikdy po roce 1945.

Ještě jednou: Na té ose Y jsou počty mrtvých. Žádné oběti »s covidem« nebo »na covid«, prostě mrtví lidé, průměrně 2000 týdně. Současně víme a můžeme ukázat na dalším grafu, že od října do listopadu se nám začaly dramaticky plnit nemocnice lidmi s diagnosou »COVID«, že máme přetékající JIPky a světově rekordní čísla pozitivně testovaných. A teď se prosím na ten graf podívejte a řekněte mi: na co ti lidé umřeli? Na přehnaná opatření? Proč teda neumírali v březnu (kdy ta opatření byla ještě tvrdší)? Na zanedbané preventivní prohlídky? Proč tedy začátkem prosince zase přestávali umírat? Nevím, jsem jen prostý biochemik, ale něco mi říká, že autonehody za to nemůžou.“

Jan Konvalinka říká to samé co další odborníci. Ne, ani autonehody, tam je těch obětí příliš „málo“, ani odložená lékařská péče, ani stres kvůli strachu z nemoci šířenému zlými médii bažícími po zisku. To by se totiž projevilo už na jaře, a kromě toho by nenastal tak strmý nárůst počtu úmrtí v řádu týdnů a pak by zase nejednou stejně prudce nespadl. To už stres pominul a lékařská péče se neodkládá? Výše uvedené dva grafy ukazují počet zjištěných případů nákazy a počet zemřelých s diagnostikovaným covidem. Je vidět, že počet zjištěných nákaz a mrtvých s covidem na podzim, kdy se váhalo se zavedením přísnějších opatření, jasně koreluje tak, že je to zřejmá kauzalita. Těžko to vysvětlit nějakou jinou známou vnější příčinou.

Proč Jan Blatný nabízí taková podivná vysvětlení, musí vědět on. Motivace ale bude spíš někde v mimovědecké oblasti.