Česko chce do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků. Vláda v tomto rozsahu udělila mandát ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který bude o problematice běženců ve čtvrtek jednat s unijními ministry, řekl během nočního zasedání kabinetu místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Podle ministra Chovance chce Česko přijmout 400 běženců ještě letos, příští rok 700 a o rok později 400. Vláda chce mít právo veta při výběru uprchlíků v případě, že se u nich prokáže bezpečnostní riziko. „Návrh mandátu, se kterým pan ministr pojede jednat, je, abychom během let 2015 až 2017 přijali 1100 lidí z prostoru Evropské unie a 400 mimo prostor Evropské unie, a to těch, kteří žijí v hrozných podmínkách uprchlických táborů především v Jordánsku, Kurdistánu a Sýrii,“ řekl Bělobrádek. Většina uprchlíků z prostoru EU by měla být z Itálie a Řecka. S Evropskou unií chce česká vláda podle Bělobrádka vyjednávat o tom, jak bude nastaveno vracení uprchlíků, kteří v Česku neuspějí se žádostí o azyl.
Mandát podle něj neobsahuje žádná kritéria výběru. „Kvůli množství migrantů ale některá omezení budou muset být nastavena,“ poznamenal Bělobrádek. Podle Chovance by jedním z nich mohlo být i profesní zaměření konkrétního uprchlíka a jeho šance na uplatnění na českém trhu práce.
V případě uprchlíků v táborech v Jordánsku nebo Kurdistánu budou na místo ve spolupráci s církvemi nebo neziskovými organizacemi vysláni odborníci, kteří běžence bezpečnostně prověří, budou s nimi vést pohovory a tříměsíční přípravný kurz.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že půjde o jednorázovou solidární akci. „Jednorázové částečné přerozdělení uprchlíků vnímám jako naši nezbytnou pomoc v současné krizové situaci, která odpovídá možnostem České republiky, nikoliv jako řešení problému, který má dnes Evropa s migrací,“ uvedl Sobotka. Dodal, že EU se musí nyní „primárně věnovat zajištění řádného fungování schengenské hranice a realizaci návratové politiky u nelegálních ekonomických migrantů“. Je podle něj také nutné razantně zasáhnout proti pašeráckým sítím a stabilizovat země, které jsou zdrojem migračních vln včetně vybudování zařízení pro žadatele o azyl mimo hranice Evropské unie.
Chovanec české rozhodnutí ve čtvrtek představí na neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí Evropské unie. Jednat chce podle svých slov i o změně legislativy, aby bylo možné snadněji vracet uprchlíky do zemí původu. Osmadvacítka se pokouší situaci v jižních zemích bloku řešit návrhy na přerozdělení běženců. Členské státy na červnovém summitu odmítly možnost povinných kvót, přijímání uprchlíků chtějí zachovat na dobrovolné bázi.
Země by si měly během dvou let rozdělit 40.000 uprchlíků z Itálie a Řecka. Dále by unijní státy měly přijmout 20.000 běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy Evropské unie mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.
V případě utečenců v Itálii a Řecku jde o lidi, kteří žádají o azyl. Byli by přemístěni do detenčních zařízení v Česku, v nichž by se s nimi azylová procedura dořešila. Druhá skupina zahrnuje lidi v táborech mimo Evropu.
Vláda se bude tématem migrantů opět zabývat příští týden. Chovanec předloží ministrům deset objektů, o které by se mohly rozšířit služby pro azylanty. Mluvit se také bude o navýšení počtu cizineckých policistů nebo pracovníků ministerstva vnitra.
